Gordon W. Allport

Verze z 4. 2. 2014, 01:53, kterou vytvořil Ondrej.Novak (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Život

  • Narozen v Indianě jako nejmladší ze 4 bratrů
  • Otec byl venkovský lékař, rodinný život byl příznačný důvěrou a city
  • Mladý Allport byl sociálně izolované dítě dovedné ve slovech, ale ubohé ve sportu
  • Studoval na Harvardu, kde chodil i na kurzy psychologie
  • Až později studoval postgraduálně psychologii a získal doktorát
  • Studoval i na univerzitách v Evropě
  • Působil na Harvardu, kde otevřel první kurz psychologie osobnosti v USA
  • Stal se docentem a následně profesorem, na Harvardu působil až do smrti
  • Byl označován děkanem amerického studia osobnosti
  • Publikace:
  • Personality: a psychological interpretation
  • Pattern and growth in personality
  • The person in psychology: selected essays
  • Osobnostní testy:
  • The A – S reaction study
  • A study of values

Co je to osobnost?

  • Spojil Sternovy teze s fenomenologií a humanistickou psychologií
  • Za východisko teorie osobnosti pojímá ideu že: předmětem vědy o osobnosti je porozumění její individualitě, jejím interpretacím
  • Analyzoval 50 různých definic aby získal tu svou
  • Osobnost je dynamická organizace těch psychofyzických systémů organizmu, jež determinují jeho charakteristické chování a myšlení.
  • Dynamická organizace
  • Lidské chování se stále vyvíjí a mění
  • Existuje základní struktura jež integruje a organizuje různé elementy
  • Psychofyzické systémy
  • Je nezbytné brát v úvahu elementy „mysli“ a „těla“
  • Determinují
  • Osobnost obsahuje determinující tendence, jež dají podnět k takovým akcím, jimiž se odhaluje pravá povaha individua
  • Charakteristický
  • Svrchovaný význam přisuzovaný jedinečnosti jednotlivé osoby
  • Chování a myšlení
  • Pokrývá vše, co osoba dělá
  • Odmítá užívat pojmy „temperament“ a „charakter“ jako synonyma pro pojem osobnosti
  • Charakter
  • Systém hodnot, k nimž aktivity osobnosti směřují
  • Temperament
  • Surový materiál, na němž je osobnost utvářena
  • Jeden z aspektů vrozené výbavy limitující vývoj osobnosti

Koncepce rysu

  • Staví se proti nomotetické koncepci osobnosti
  • Předpokládá, že každý člověk jedná konzistentním, ale odlišným způsobem než jiný
  • Rys považuje za validní jednotku analýzy toho, jací lidé jsou a jak se navzájem od sebe odlišují
  • Rys = predispozice jednat v širokém rozsahu situací a napříč času relativně stejným způsobem
  • Psychologické entity, které činí mnohé podněty i mnohé odpovědi rovnocennými
  • Rovnocennost podnětů a odpovědí je sjednocena a zprostředkovaná rysem
  • Rysy osobnosti jsou zapuštěny do sociálních situací
  • Nečekají až budou vnějšími podněty probuzeny
  • Rysy a situace jsou navzájem funkčně závislé a determinují chování
  • 8 základních kriterií pro vymezení rysu osobnosti (rysy rysů)
  • Rys osobnosti je reálnou, vitální částí její existence
  • Rys je obecnější než zvyk, ukazuje stálé a obecné charakteristiky chování
  • Rys je dynamický, determinuje chování a motivuje ho
  • Rys lze empiricky zjistit (odvození pomocí statistických technik)
  • Rys je jen relativně nezávislý na jiných rysech, neexistují hranice oddělující jeden rys od druhého
  • Rys není synonymem pro morální či sociální názor
  • Na rys lze pohlížet jak z hlediska osobnosti tak z hlediska jeho distribuce v rámci celé populace
  • Akty a zvyky nejsou důkazem existence rysu
  • někdy hýbe chováním spíše sociální situace než osobní rysy

Obecné rysy a individuální dispozice

  • Obecné rysy (jinak také dimenzionální či nomotetické)
  • Ty rysy, ve kterých je možno lidi mezi sebou navzájem porovnávat
  • Nejsou skutečnými rysy, jsou jen rysy zaměřené na aspekt individuální dispozice
  • Individuální dispozice (původně individuální nebo morfologické rysy)
  • Rysy „skutečné“
  • Charakterizují pouze a jen danou osobnost
  • Nelze s nimi zacházet přesným metrickým způsobem vzájemného porovnávání jednotlivců
  • Hierarchie dispozic:
  • Dominující (kardinální)
  • Pronikavé a vysoce zobecněné
  • Člověk je jejich vlivem vždy poznamenán
  • Vyznačuje se jimi jen málo lidí
  • Centrální
  • Jsou méně pronikavé, ale stále zcela obecné charakteristiky osoby
  • Takové atributy, které se zmipují v doporučujících dopisech (přímý, pozorný, komunikativní atd.)
  • Lze je snadno postřehnout, ale je jich jen málo
  • Sekundární
  • Méně nápadné, významné, zobecnitelné i konzistentní a málo relevantní k definování osobnosti
  • Např. preferování potravy a oblečení

Proprium: vývoj „jáství“

  • Allport viděl nezbytnost vymezit všezahrnující konstrukt, jako je self, ego či styl života
  • Tyto termíny ale považuje za nejasné a dvojznačné
  • Pojem proprium
  • Pozitivní, kreativní, o vývoj usilující, vpřed se pohybující lidská podstata, součást subjektivního zážitku = jáství
  • 7 aspektů jáství zahrnujících vývoj propria od dětství do dospělosti
  • Vědomí tělesného Já – tělesné self
  • Kojenec (1. Rok života)
  • Vědomí tělesných pocitů
  • Dítě začíná odlišovat sebe od ostatních objektů
  • Vědomí identity Já – self-identita
  • Kontinuita self, přestože dochází ke změnám
  • Dítě začne chápat že navzdory změnám bude stále tou samou osobou
  • Vědomí sebeúcty – self-esteem
  • Hrdost na svůj výkon, dosahování
  • Rozvíjí se ve 3. Roce života
  • Závisí na úspěších dítěte a stává se významným zdrojem upevpování sebeúcty
  • Extenze vědomého Já – self-extense
  • Self zahrnuje relevantní aspekty sociálního a fyzického prostředí
  • Kolem 4-6 let
  • Dítě si začíná uvědomovat že mu záleží i na jistých aspektech jeho prostředí, včetně lidí
  • Vědomí obrazu o sobě, sebepojetí – self-image
  • Cíle a aspirace začínají reflektovat očekávání významu druhých
  • Kolem 5-6 let
  • Dítě ví co od něj okolí očekává
  • Vědomí Já jako racionální klenba
  • Abstraktní porozumění, logické aplikování při řešení každodenních problémů
  • 6-12 let
  • Vědomí racionální schopnosti nalézt řešení životních problémů a účinně se vyrovnávat s reálnými nároky
  • Propriové směřování (snažení, usilování)
  • Sjednocený smysl self a plánování dlouhodobých cílů
  • Adolescence
  • Klíčovým problémem je výběr životní kariéry a dalších životních cílů
  • Sledování dlouhodobých cílů
  • Smysl pro zaměřenost úsilí na cíle
  • Uvědomění si účelu života a jeho záměru
  • Konečným stadiem vývoje propria je sjednocená lidská schopnost sebe-poznání a sebeuvědomění

Funkční autonomie v dospělosti: minulost je minulost

  • Normální zdraví dospělí jedinci jsou motivováni svou orientací na určité hodnoty a svým vlastním systémem zájmů
  • Tímto se staví proti psychoanalýze i behaviorismu
  • Pojímá osobnost jako dynamicky motivovaný a rozvíjený systém
  • Čtyři požadavky, s nimiž se musí každá teorie motivace vyrovnat
  • Musí pochopit současné motivy
  • Poznatky o minulosti jsou bezcenné, pokud nejsou zárovep současnými motivy
  • Musí uznat existenci mnoha druhů motivů
  • Motivy jsou tak rozmanité, že jim nelze porozumět redukováním na jeden jediný
  • Musí uznat dynamickou sílu kognitivních procesů
  • Uvažovat i dlouhodobé cíle osobnosti, její hodnoty a záměry
  • Musí uznat konkrétní jedinečnost motivů
  • Jedinečný způsob jakým motivy fungují v životě jedince
  • Pojetí funkční autonomie tato kriteria naplpuje
  • Zdůrazpuje význam sjednocené životní filozofie
  • Hodnoty – základní přesvědčení daného jedince o tom, co je a co není v životě skutečně důležité
  • Od Sprangera převzal následující typy hodnotových orientací, používá je ale vlastním způsobem (základní alternativy hodnot):
  • Teoretický
  • Ekonomický
  • Estetický
  • Sociální
  • Politický
  • Náboženský

Zralá osobnost

  • Odmítal že zralí a nezralí lidé mají něco společného
  • Osobní zralost pojímá jako výsledek kontinuálního životního procesu (stávání se)
  • Vymezení rozdílu mezi zdravou a nezdravou osobností:
  • Zdravá (zralá) osobnost – funkčně autonomní, motivovaná vědomými procesy
  • Nezralá (neurotická) osobnost – ovládána nevědomými motivy
  • Šest atributů charakterizujících zralou osobnost
  • Široké vědomí Já
  • Schopnost vroucích sociálních interakcí
  • Důvěrnost (intimita) – hluboká láska k blízkým
  • Soucit – scopnost člověka tolerovat rozdíly
  • Vykazuje emocionální jistotu a sebedůvěru
  • Vykazuje reálné percepce a dovednosti
  • Vykazuje sebenáhled a humor
  • Má sjednocenou filozofii života

K pojímání lidského naturelu

  • Zdůraznění principu svobody
  • Lidské bytosti fungují racionálně
  • Jeho teorie je spletitým propojením holistických a elementaristických přístupů
  • Předpokládá dokonalou vyváženost role konstituce a prostředí
  • Změnitelnost a neměnnost mají v jeho koncepci stejné zastoupení
  • Zdůrazpuje jedinečnost
  • Psychologie se stane plně vědeckou jen když bude s to zacházet s problémy individuální jedinečnosti
  • V jeho koncepci je obsaženo hledisko proaktivity
  • Lidé žijí ve světě budoucích cílů, životních ambicí a z nich pramenících snah
  • Jeho přístup staví na principu heterostázy
  • Věda sama o sobě nemůže dospět k úplnému porozumění lidské povaze
  • Zdůrazpuje heuristický realismus
  • Hlavní překážkou v odhalování lidské povahy je skutečnost, že rysy nejsou přímo pozorovatelné