Gordon W. Allport
Verze z 4. 2. 2014, 01:53, kterou vytvořil Ondrej.Novak (diskuse | příspěvky)
Obsah
Život
- Narozen v Indianě jako nejmladší ze 4 bratrů
- Otec byl venkovský lékař, rodinný život byl příznačný důvěrou a city
- Mladý Allport byl sociálně izolované dítě dovedné ve slovech, ale ubohé ve sportu
- Studoval na Harvardu, kde chodil i na kurzy psychologie
- Až později studoval postgraduálně psychologii a získal doktorát
- Studoval i na univerzitách v Evropě
- Působil na Harvardu, kde otevřel první kurz psychologie osobnosti v USA
- Stal se docentem a následně profesorem, na Harvardu působil až do smrti
- Byl označován děkanem amerického studia osobnosti
- Publikace:
- Personality: a psychological interpretation
- Pattern and growth in personality
- The person in psychology: selected essays
- Osobnostní testy:
- The A – S reaction study
- A study of values
Co je to osobnost?
- Spojil Sternovy teze s fenomenologií a humanistickou psychologií
- Za východisko teorie osobnosti pojímá ideu že: předmětem vědy o osobnosti je porozumění její individualitě, jejím interpretacím
- Analyzoval 50 různých definic aby získal tu svou
- Osobnost je dynamická organizace těch psychofyzických systémů organizmu, jež determinují jeho charakteristické chování a myšlení.
- Dynamická organizace
- Lidské chování se stále vyvíjí a mění
- Existuje základní struktura jež integruje a organizuje různé elementy
- Psychofyzické systémy
- Je nezbytné brát v úvahu elementy „mysli“ a „těla“
- Determinují
- Osobnost obsahuje determinující tendence, jež dají podnět k takovým akcím, jimiž se odhaluje pravá povaha individua
- Charakteristický
- Svrchovaný význam přisuzovaný jedinečnosti jednotlivé osoby
- Chování a myšlení
- Pokrývá vše, co osoba dělá
- Odmítá užívat pojmy „temperament“ a „charakter“ jako synonyma pro pojem osobnosti
- Charakter
- Systém hodnot, k nimž aktivity osobnosti směřují
- Temperament
- Surový materiál, na němž je osobnost utvářena
- Jeden z aspektů vrozené výbavy limitující vývoj osobnosti
Koncepce rysu
- Staví se proti nomotetické koncepci osobnosti
- Předpokládá, že každý člověk jedná konzistentním, ale odlišným způsobem než jiný
- Rys považuje za validní jednotku analýzy toho, jací lidé jsou a jak se navzájem od sebe odlišují
- Rys = predispozice jednat v širokém rozsahu situací a napříč času relativně stejným způsobem
- Psychologické entity, které činí mnohé podněty i mnohé odpovědi rovnocennými
- Rovnocennost podnětů a odpovědí je sjednocena a zprostředkovaná rysem
- Rysy osobnosti jsou zapuštěny do sociálních situací
- Nečekají až budou vnějšími podněty probuzeny
- Rysy a situace jsou navzájem funkčně závislé a determinují chování
- 8 základních kriterií pro vymezení rysu osobnosti (rysy rysů)
- Rys osobnosti je reálnou, vitální částí její existence
- Rys je obecnější než zvyk, ukazuje stálé a obecné charakteristiky chování
- Rys je dynamický, determinuje chování a motivuje ho
- Rys lze empiricky zjistit (odvození pomocí statistických technik)
- Rys je jen relativně nezávislý na jiných rysech, neexistují hranice oddělující jeden rys od druhého
- Rys není synonymem pro morální či sociální názor
- Na rys lze pohlížet jak z hlediska osobnosti tak z hlediska jeho distribuce v rámci celé populace
- Akty a zvyky nejsou důkazem existence rysu
- někdy hýbe chováním spíše sociální situace než osobní rysy
Obecné rysy a individuální dispozice
- Obecné rysy (jinak také dimenzionální či nomotetické)
- Ty rysy, ve kterých je možno lidi mezi sebou navzájem porovnávat
- Nejsou skutečnými rysy, jsou jen rysy zaměřené na aspekt individuální dispozice
- Individuální dispozice (původně individuální nebo morfologické rysy)
- Rysy „skutečné“
- Charakterizují pouze a jen danou osobnost
- Nelze s nimi zacházet přesným metrickým způsobem vzájemného porovnávání jednotlivců
- Hierarchie dispozic:
- Dominující (kardinální)
- Pronikavé a vysoce zobecněné
- Člověk je jejich vlivem vždy poznamenán
- Vyznačuje se jimi jen málo lidí
- Centrální
- Jsou méně pronikavé, ale stále zcela obecné charakteristiky osoby
- Takové atributy, které se zmipují v doporučujících dopisech (přímý, pozorný, komunikativní atd.)
- Lze je snadno postřehnout, ale je jich jen málo
- Sekundární
- Méně nápadné, významné, zobecnitelné i konzistentní a málo relevantní k definování osobnosti
- Např. preferování potravy a oblečení
Proprium: vývoj „jáství“
- Allport viděl nezbytnost vymezit všezahrnující konstrukt, jako je self, ego či styl života
- Tyto termíny ale považuje za nejasné a dvojznačné
- Pojem proprium
- Pozitivní, kreativní, o vývoj usilující, vpřed se pohybující lidská podstata, součást subjektivního zážitku = jáství
- 7 aspektů jáství zahrnujících vývoj propria od dětství do dospělosti
- Vědomí tělesného Já – tělesné self
- Kojenec (1. Rok života)
- Vědomí tělesných pocitů
- Dítě začíná odlišovat sebe od ostatních objektů
- Vědomí identity Já – self-identita
- Kontinuita self, přestože dochází ke změnám
- Dítě začne chápat že navzdory změnám bude stále tou samou osobou
- Vědomí sebeúcty – self-esteem
- Hrdost na svůj výkon, dosahování
- Rozvíjí se ve 3. Roce života
- Závisí na úspěších dítěte a stává se významným zdrojem upevpování sebeúcty
- Extenze vědomého Já – self-extense
- Self zahrnuje relevantní aspekty sociálního a fyzického prostředí
- Kolem 4-6 let
- Dítě si začíná uvědomovat že mu záleží i na jistých aspektech jeho prostředí, včetně lidí
- Vědomí obrazu o sobě, sebepojetí – self-image
- Cíle a aspirace začínají reflektovat očekávání významu druhých
- Kolem 5-6 let
- Dítě ví co od něj okolí očekává
- Vědomí Já jako racionální klenba
- Abstraktní porozumění, logické aplikování při řešení každodenních problémů
- 6-12 let
- Vědomí racionální schopnosti nalézt řešení životních problémů a účinně se vyrovnávat s reálnými nároky
- Propriové směřování (snažení, usilování)
- Sjednocený smysl self a plánování dlouhodobých cílů
- Adolescence
- Klíčovým problémem je výběr životní kariéry a dalších životních cílů
- Sledování dlouhodobých cílů
- Smysl pro zaměřenost úsilí na cíle
- Uvědomění si účelu života a jeho záměru
- Konečným stadiem vývoje propria je sjednocená lidská schopnost sebe-poznání a sebeuvědomění
Funkční autonomie v dospělosti: minulost je minulost
- Normální zdraví dospělí jedinci jsou motivováni svou orientací na určité hodnoty a svým vlastním systémem zájmů
- Tímto se staví proti psychoanalýze i behaviorismu
- Pojímá osobnost jako dynamicky motivovaný a rozvíjený systém
- Čtyři požadavky, s nimiž se musí každá teorie motivace vyrovnat
- Musí pochopit současné motivy
- Poznatky o minulosti jsou bezcenné, pokud nejsou zárovep současnými motivy
- Musí uznat existenci mnoha druhů motivů
- Motivy jsou tak rozmanité, že jim nelze porozumět redukováním na jeden jediný
- Musí uznat dynamickou sílu kognitivních procesů
- Uvažovat i dlouhodobé cíle osobnosti, její hodnoty a záměry
- Musí uznat konkrétní jedinečnost motivů
- Jedinečný způsob jakým motivy fungují v životě jedince
- Pojetí funkční autonomie tato kriteria naplpuje
- Zdůrazpuje význam sjednocené životní filozofie
- Hodnoty – základní přesvědčení daného jedince o tom, co je a co není v životě skutečně důležité
- Od Sprangera převzal následující typy hodnotových orientací, používá je ale vlastním způsobem (základní alternativy hodnot):
- Teoretický
- Ekonomický
- Estetický
- Sociální
- Politický
- Náboženský
Zralá osobnost
- Odmítal že zralí a nezralí lidé mají něco společného
- Osobní zralost pojímá jako výsledek kontinuálního životního procesu (stávání se)
- Vymezení rozdílu mezi zdravou a nezdravou osobností:
- Zdravá (zralá) osobnost – funkčně autonomní, motivovaná vědomými procesy
- Nezralá (neurotická) osobnost – ovládána nevědomými motivy
- Šest atributů charakterizujících zralou osobnost
- Široké vědomí Já
- Schopnost vroucích sociálních interakcí
- Důvěrnost (intimita) – hluboká láska k blízkým
- Soucit – scopnost člověka tolerovat rozdíly
- Vykazuje emocionální jistotu a sebedůvěru
- Vykazuje reálné percepce a dovednosti
- Vykazuje sebenáhled a humor
- Má sjednocenou filozofii života
K pojímání lidského naturelu
- Zdůraznění principu svobody
- Lidské bytosti fungují racionálně
- Jeho teorie je spletitým propojením holistických a elementaristických přístupů
- Předpokládá dokonalou vyváženost role konstituce a prostředí
- Změnitelnost a neměnnost mají v jeho koncepci stejné zastoupení
- Zdůrazpuje jedinečnost
- Psychologie se stane plně vědeckou jen když bude s to zacházet s problémy individuální jedinečnosti
- V jeho koncepci je obsaženo hledisko proaktivity
- Lidé žijí ve světě budoucích cílů, životních ambicí a z nich pramenících snah
- Jeho přístup staví na principu heterostázy
- Věda sama o sobě nemůže dospět k úplnému porozumění lidské povaze
- Zdůrazpuje heuristický realismus
- Hlavní překážkou v odhalování lidské povahy je skutečnost, že rysy nejsou přímo pozorovatelné