Historie ÚISK a knihovnictví v letech 2000-2015

Verze z 1. 1. 2016, 18:35, kterou vytvořil David.Richter (diskuse | příspěvky)

Po roce 2000 již Ústav informačních studií a knihovnictví nezastihly žádné významnější přeměny, vyjma těch personálních. Ve funkci ředitele působil po doc. PhDr. Rudolfu Vlasákovi od roku 2002 PhDr. Richard Papík, Ph.D., kterého o deset let později vystřídala PhDr. Barbora Drobíková, Ph.D..

Nové tisíciletí přineslo do knihovnického a informačního oboru mnoho změn a úprav. Ty se dotkly jak knihoven jako takových, tak i samotného procesu výuky budoucích knihovníků a informačních specialistů. Vývoj spočíval především ve větší orientaci na informační technologie a databáze. V roce 2006 byl otevřen nový obor Studium nových médií. Důležitou změnou bylo také přesídlení ÚISKU z Celetné ulice do Jinonic. Při zpracovávání tématu byl kladen hlavní důraz zejména na roky 2000 a 2010 až 2015.

Historie 2000‒2015

Počátek nového tisíciletí je spojen s významným milníkem v podobě vstupu do Evropské unie, jejímž členem se Česka republika stala v roce 2002. Členství v EU znamenal nové příležitosti pro Českou republiku v podobě volného pohybu osob, zboží a služeb, zjednodušení cestování apod. Společně s ekonomickým růstem pokračoval i růst životní úrovně. V rovině politické se začaly projevovat první problémy se stabilitou vlád, které se v následujících letech ještě prohloubily v souvislosti s příchodem celosvětového hospodářského úpadku. Od roku 2006 žádná vláda nevydržela celé funkční období, což mělo samozřejmě dopad na stabilitu a stav země. V současné době ekonomická deprese snad definitivně odezněla a hospodářství přešlo do mírného růstu. Došlo i k určitě stabilizaci na politické scéně a lze doufat, že tento trend bude pokračovat i nadále. Bohužel nelze mluvit o stabilizaci společnosti, ve které čím dál více rezonují zahraničně-politické problémy a na jejich základě dochází i k radikalizaci určitých společenských skupin.

2000

Vysokoškolská výuka

Od tohoto roku se kladl ještě větší důraz na informační technologie už ve fázi studia oboru. Vysokoškolská výuka byla významně transformována. Bylo nutné přestat čerpat informace jen z klasických informačních zdrojů s relativně zastaralými informacemi. Těmto potřebám odpovídaly hlavně databáze, jejichž používání se mělo v následujících letech ještě více rozšířit. A právě databáze (dříve CD-ROM, dnes spíše počítačové sítě a internet) se staly jedním ze základních kamenů studia knihovnictví a informačních studií. Se zdroji informací (a informacích o nich) přímo souvisí jejich správné používání. Studium již není jen čtení textů od vyučujících, ale samostatné hledání relevantních a užitečných informací a jejich následné využití.

Změnila se celková orientace studia knihovnictví. Ač rozdělení na knihovědu a informační zaměření dodnes stále existuje, bylo to právě období kolem roku 2000, které obě větve oboru více spojilo. Velký rozmach informačních technologií a jeho důležitost pro obor si vyžadoval změnu v přístupu ke studiu. Studenti knihovědného zaměření se museli naučit novým postupům a v lecčem dohnat své kolegy v informačním zaměření, kteří se novými technologiemi zabývali prvotně.

Pro Ústav informačních studií a knihovnictví (dříve katedry vědeckých informací a knihovnictví) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze byl rok 2000 přelomovým. Celý ústav se 27. června přestěhoval ze svého dlouholetého sídla v Celetné ulici č. 20 v Praze 1 do nových prostor, které Univerzita Karlova získala v Praze 5 – Jinonicích (viz.obr.1). Kromě ÚISK se do Jinonic přestěhovaly za FF UK Ústav politologie a Katedra sociální práce, dále vybrané ústavy Fakulty sociálních věd UK, Centrum pro otázky životního prostředí a také nově zřízená (od 1. 8. 2000) Fakulta humanitních studií UK. Pro všechny tyto obory byla zřízena i společná centrální knihovna, taktéž v Jinonicích.

Vysokoškolské vzdělání v tomto období bylo možné hned na třech školách, Karlově Univerzitě v Praze (UISK), Slezské univerzitě v Opavě a Masarykově Univerzitě v Brně (KISK). Všechny obory byly do jisté míry ovlivněny návrhy vypracovanými mezinárodní komisí  “Vzdělávání pro 21. století” již v roce 1993 na půdě UNESCO. Ty následně posloužily jako inspirace k českému Národnímu programu rozvoje vzdělávání.

Výuce, i když nikoliv té vysokoškolské, byl věnován i sedmý ročník pravidelného semináře CASLIN, který se konal v Luhačovicích. Tématem bylo celoživotní vzdělávání knihovníků, zvyšování a prohlubování jejich kvalifikace. Výsledkem semináře potom byly zejména body, které by knihovnická obec chtěla a potřebovala zformulovat. Například nutnost utvořit koncepci celoživotního vzdělávání, zásady kariérního řádu, kvalitativní standardy pro jednotlivé typy vzdělávacích aktivit - a prosadit je do praxe českých knihoven. Řešila se také nutnost vnitrooborové spolupráce i kooperace se školami, intenzivnější vzdělávání v poli ICT a jeho efektivního využívání.

Akce a události

Pro bývalé studenty ÚISKu bylo v listopadu 2000 zorganizováno setkání při příležitosti 50. výročí založení ústavu. Asi 200 účastníků se sešlo v nových jinonických prostorách, které si každý mohl detailně prohlédnout. Atmosféra byla uvolněná a neformální. Tématem, o kterém se alespoň okrajově mluvilo na většině knihovnických akcích v tomto roce, se stal nový knihovnický zákon. Příkladem může být 8. ročník konference Knihovny současnosti konané v Seči u Chrudimi, kam se dostavili i zástupci Ministerstva kultury ČR, tehdejší náměstek Ilja Racek a ředitelka odboru literatury a knihoven Eva Kantůrková.

Konference INFORUM se v tomto roce věnovala hlavně problematice propagace informačních služeb, vztahů s okolím a marketingu v knihovnách a informačních centrech. Svůj příspěvek přidala i Aline Soules, a to na téma rostoucího významu marketingu knihovních zdrojů a služeb.

Témata týkající se oblasti kultury informačního věku a rozvoji informační společnosti, byly řešeny na mezinárodním informatickém sympoziu INFOS 2000, konaném ve Staré Lesné na Slovensku.

Po 251 letech se potom pro veřejnost znovu otevřela Astronomická věž v pražském Klementinu a spolu s ní i Barokní sál Národní knihovny ČR (viz.obr.2 a obr.3). Po rekonstrukci se můžou návštěvníci opět kochat interiérem zdobeným freskami od Jana Hiebla, ale hlavně regály se starými tisky hlavně z oborů teologie a filozofie. Barokní sál byl do té doby přístupný jen s povolením ředitele knihovny, nebo při dnech otevřených dveří.

Legislativa

Dne 1. prosince 2000 nabyl účinnosti zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a změně některých zákonů. Z knihovnického hlediska je obzvlášť zajímavý čl. 5 odst. 3 písm. n) stanovující, že členské státy mohou poskytnout výjimky z práv podle čl. 2 (rozmnožování) a 3 (sdělování veřejnosti) v případě užití díla sdělováním veřejnosti (včetně “making available”) pro účely výzkumu nebo soukromého studia individuální osobě jednoúčelovým terminálem umístěným v budově zařízení jako jsou veřejně přístupné knihovny, vzdělávací zařízení, muzea anebo archivy, které nejsou určeny pro přímý nebo nepřímý hospodářský nebo obchodní prospěch bez ohledu k nákupním nebo licenčním podmínkám vztahujícím se k jejich sbírkám.

V roce 2001 Parlament ČR schválil dlouho diskutovaný návrh nového zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). Zákon nabyl účinnosti 1. ledna 2002. Stávající zákon z roku 1959 už neodpovídal současné realitě a také ani nekorespondoval se současným právním řádem. To pak způsobovalo nedorozumění a problémy, které se s přibývajícími novými zákony jen vršily.

Nový zákon neupravoval pouze existenci a podobu knihoven, ale zasáhl i do jejich služeb. Směřoval tedy k situaci, kdy budou veřejné a knihovnické informační služby k dispozici všem občanům státu pokud možno ve stejném rozsahu a kvalitě.

Informační zdroje pro vědu a výzkum

Ministerstvo školství vyhlásilo na období 2000-2003 program Informační zdroje pro vědu a výzkum, díky kterému prakticky ze dne na den zmizela informační bariéra, která po dlouhá desetiletí bránila širokému přístupu k aktuálním odborným informacím a výrazně tak omezovala možnosti rozvoje vědy i kvalitu vzdělávacího procesu.

Cílem programu bylo, aby vědecký či výzkumný pracovník nebo uživatel výsledků výzkumu a vývoje měl možnost získat v daném oboru na jednom místě veškeré dostupné informace. Jednotlivé projekty programu musí zajistit pro příslušnou skupinu oborů získávání, zpřístupňování a poskytování informací, informačních zdrojů (databází, periodik, elektronických i klasických dokumentů) a komplexních služeb s využitím moderní technické a technologické infrastruktury. Jak zmínil v rozhovoru doc. Richard Papík, do knihoven se dostaly systémy jako ProQuest, nastal masivní nástup online služeb.

2010‒2015

Volba nové ředitelky

Jedním z důležitých milníků v tomto období pro ÚISK bylo jmenování nové ředitelky. Po interním výběrovém řízení byla v roce 2012 vybrána PhDr. Barbora Drobíková Ph.D. Byla zvolena na dobu tří let, tudíž letos její mandát vyprší a není jisté, jestli bude o pozici usilovat znovu. Paní doktorka ke kandidatuře připravila dokument zvaný Koncepce rozvoje UISK do roku 2017. Sama autorka v rozhovoru pro časopis Čtenář popsala, z čeho při jeho sestavování vycházela.

„Připravila jsem si SWOT (pozn. redakce Strength, Weaknesses, Opportunities, Threats – silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby) analýzu aktuální situace, která na ÚISK je. Nevycházela jsem z předchozích koncepcí. Zvolila jsem popis současného stavu, z něhož potom nová koncepce vznikla. Zmapovala jsem si počet studentů, počet uchazečů, vyučované obory, udělala jsem si srovnání se zahraničím. Podstatná část práce se týkala stabilizace doktorského studia, kterému letos končí akreditace. Bylo tedy nutné připravit reakreditační spis, dohodnout nová pravidla, měnilo se složení oborové rady pro doktorské studium, jejíž skladba má svá pravidla. Ladili jsme kreditní systém, který funguje v rámci FF. Snažím se o vytyčení vědecko-výzkumných aktivit na ÚISK, částečně zde chybělo definování toho, které obory jsou našimi „srdečními“, které výzkumně rozvíjíme. Je to například již zmíněná bibliometrie a scientometrie. Následuje ještě třeba čtenářství v širokém slova smyslu, kde se rýsují výzkumné aktivity a skupina lidí, kteří se tím chtějí zabývat, nebo teoretické aspekty informační vědy. Dílčí výzkumy se vedou i v dalších oblastech, nerada bych někoho opomenula.“[1]

Celá koncepce je k dispozici na stránkách ÚISKu: uisk.ff.cuni.cz/dwn/1003/16631cs_CZ_koncepce_uisk_web.pdf

Aktualizace bakalářského programu

V rozhovoru je zmiňována i aktualizace bakalářského programu, která reagovala na trendy ve vývoji informačních technologií, informační vědy a odborné praxe. V zimním semestru akademického roku 2013/2014 se zahájila modernizace a aktualizace osnov a výuky bakalářského programu Informační studia a knihovnictví.

Projekt byl pod názvem Modernizace bakalářského programu Informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze podpořen Operačním programem Praha - Adaptabilita (OPPA) v délce trvání dvaceti měsíců.

Došlo k aktualizaci osnov u šesti předmětů, které tvoří povinné jádro u tohoto bakalářského programu. Dále vznikly dva nové povinně volitelné předměty Lektorské a prezentační dovednosti a Informační a knihovnické služby. Aktualizované předměty se navíc dočkaly nové e-learningové podpory v podobně nové verze systému Moodle (2.3).

Významné osobnosti na ÚISK

V březnu 2014 se konala velmi podnětná návštěva profesorky Maji Žumer z Univerzity V Ljubljani. Během čtyřdenní návštěvy probíhala setkání pedagogů ÚISK s prof. Žumer formou plodných diskuzí, které napomohly k aktualizaci předmětů a konzultaci znalostí oblasti profesního zájmu pedagogů. Prof. Žumer také přednesla přednášku na téma RDA modelů v rámci tradičních Jinonických informačních pondělků pro studenty bakalářského studia, ale i ostatních programů ÚISK a odbornou veřejnost.[2] Druhým zahraničním odborníkem byla prof. Jela Steinerová z Bratislavské univerzity, která během své neméně podnětné dvoudenní návštěvy poskytla pedagogům konzultace ohledně metodologie a didaktiky informační vědy a jejich vlastních předmětů.[3] Od roku 2007 až do současnosti nabízí ÚISK bakalářský program a obor Informační studia a knihovnictví. V navazujícím magisterském studiu je program Informační studia a knihovnictví, v rámci něhož nabízí dva obory – Informační studia a knihovnictví a Studia nových médií. Informační studia a knihovnictví jako obor potom ještě v navazujícím studiu rozlišují tři zaměření – informační, knihovnické a knihovědné. Studia nových médií jako obor už žádné další specializace nemají.

Studia nových médií

Studia nových médií je nejnovější obor, který vznikl na ÚISKu teprve v akademickém roce 2006/2007. Obor se připravoval již od roku 2005 a spolupracoval na něm tým interních a externích expertů vycházejících z informačních studií a knihovnictví. Za vznikem oboru stojí jména jako Denisa Kera, Daniel Říha a Petra Jedličková, která sestavila obdobnou koncepci jako doktorka Drobíková s názvem Řekl někdo nová média?[4] V roce 2008 se stal vedoucím oboru Josef Šlerka a je jím až do současnosti. Tento obor je rok od roku populárnější a pro akademický rok 2015/2016 se stal druhým nejžádanějším oborem v rámci magisterského programu na FF UK. Více studentů se hlásí jen na psychologii. „Novými médii se myslí ta nejnovější, právě vznikající média včetně sociálních sítí, ale ne jenom. Pro obor Studia nových médií je proto charakteristický neustálý souboj s časem, permanentní pohyb na kraji. Učebnice v tomto oboru zastarávají neuvěřitelně rychle. Student prochází koncepcemi filozofickými, sociologickými, estetickými, ale i právnickými, politologickými a přitom nesmí ztrácet ze zřetele nová média jako taková.“[5]

Asi nejvýznamnější projektem, na kterém se StuNoMe v současné době podílí ve spolupráci s Matematicko-fyzikální fakultou a Ústavem pro soudobé dějiny je výuková hra Československo 38-89. Československo 38-89 je série výukových simulací, které kombinují prvky komiksu a počítačových her. Simulace vychází z autentických vzpomínek pamětníků, využívá prvky počítačových her a interaktivního komiksu. Hráč se pohybuje v současnosti, nejde tedy o hrátky s alternativní minulostí. Volí si, na co a jak se zeptá, podle toho se mu dostává od pamětníků různých odpovědí a interpretací vzpomínek.

Stáže v zahraničí

Výše zmíněna aktualizace bakalářského programu, pokračovala v roce 2014. Další část se zaměřovala na vyučující, kteří měli možnost čerpat novou inspiraci a metody vyučování díky velkému množství nově zakoupení literatury a řady školení, kterými prošli. Vybraní pedagogové se účastnili několika zahraničních stáží na akademické půdě.

První stáž, jejímž účelem bylo navázání zahraničních kontaktů a seznámení se s koncepcí a obsahem tamějšího studia, se konala v první polovině roku 2014. První destinací byla Università degli studi di Roma Tor Vergata v Římě. V řijnu následovala stáž do dánské Královské školy pro knihovní a informační vědy v Kodani (The Royal School of Library and Information Science, dále RSLIS). Třetí a poslední zahraniční cesta realizovaná z prostředků projektu se uskutečnila v prosinci téhož roku, tentokrát do slovinské Univerzity v Lublani. Tamější Katedra knihovnictví, informační vědy a knihovědy (Oddelek za bibliotekarstvo, informacijsko znanost in knjigarstvo, Filozofska fakulteta, Univerza v Ljubljani).

Jinonické informační pondělky

Od letního semestru akademického roku 2010/2011 se každé pondělí konají přednášky v cyklu s názvem Jinonické informační pondělky. Jedná se o cyklus, kdy si vybraná kapacita v oboru připraví přednášku na předem domluvené téma. Celkem se konalo již 127 přednášek, které navštívily i osobnosti ze zahraničí, např. Alenka Sauperl, Barbara Wildemuth, Richard Sapon-White, Diane H. Sonnenwald a mnoho dalších. Velkou výhodou těchto zajímavých přednášek je, že většina prezentací by měla být dostupná ze stránek ÚISKu (http://uisk.ff.cuni.cz/listing.do?categoryId=14925)

Odkazy

  1. ↑ ŠIMKOVÁ, Lenka. ROZHOVOR s PhDr. BARBOROU DROBÍKOVOU, Ph.D.: ředitelkou ÚISK FF UK v Praze. Čtenář: Měsíčník pro práci s knihou. Praha: A.L.L. Production, 2013, roč. 65, č. 6. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2013-roc-65/6-2013/rozhovor-s-phdr-barborou-drobikovou-ph-d-reditelkou-uisk-ff-uk-v-praze-113-1482.htm
  2. ↑ VORLÍČKOVÁ, Blanka. Průběh projektu inovace bakalářského programu na ÚISK FF UK v Praze. Ikaros [online]. 2014, ročník 18, číslo 5 [cit. 2015-04-29]. urn:nbn:cz:ik-14229. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14229
  3. ↑ VORLÍČKOVÁ, Blanka. Průběh projektu inovace bakalářského programu na ÚISK FF UK v Praze. Ikaros [online]. 2014, ročník 18, číslo 5 [cit. 2015-04-29]. urn:nbn:cz:ik-14229. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14229
  4. ↑ JEDLIČKOVÁ, Petra. Řekl někdo nová média?. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 1 [cit. 2015-04-28]. urn:nbn:cz:ik-13347. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13347
  5. ↑ ŠIMKOVÁ, Lenka. ROZHOVOR s PhDr. BARBOROU DROBÍKOVOU, Ph.D.: ředitelkou ÚISK FF UK v Praze. Čtenář: Měsíčník pro práci s knihou. Praha: A.L.L. Production, 2013, roč. 65, č. 6. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2013-roc-65/6-2013/rozhovor-s-phdr-barborou-drobikovou-ph-d-reditelkou-uisk-ff-uk-v-praze-113-1482.htm

Použitá literatura v oddílu 2000

Použitá literatura v oddílu Historie 2000‒2015

  • ČAPKA, František. Dějiny zemi Koruny české v datech. Praha: Libri, 2010. ISBN 978-7277-469-2

Klíčová slova

Historie knihovnictví, Ústav informačních studií a knihovnictví, Knihovnictví

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_ÚISK_a_knihovnictví_v_letech_2000-2015&oldid=28391“