Mozková kůra (neokortex)

vývojově nejmladší část CNS, ale nejdůležitější a nejvýznamnější ve smyslu rozsahu i funkce
dělí se na laloky = lobus, které jsou od sebe odděleny zářezy = sulcus
nejčastější je anatomické rozdělení podle Brodmanna, který rozdělil mozkovou kůru na 11 oblastí a 50 okrsků, funkčně a morfologicky se od sebe liší
každá část integruje určité funkce
kůra má specifické uspořádání – celá kůra má (co do architektury) 6 vrstev → každá vrstva má různé typy buněk, které se nevyskytují nikde jinde (je jich asi 60 druhů)
má také specifické spojení (koordinaci) díky vláknům, které spojují oblasti spolu nebo přepojují vyšší a nižší oddíly

postcentrální oblast – jdou zde somatosenzorické a chuťové informace, nachází se u centrálního zářezu
předcentrální oblast – je před zářezem, motorická funkce (sbíhají se zde pyramidové dráhy)
frontální oblast – asociační funkce
inzulární oblast – je uprostřed mozku (uvnitř), integrační funkce (integruje senzorické a limbické funkce)
temporální oblast – sluchová funkce
parientální oblast – asociační funkce (asociace k tělesné citlivosti)
okcipitální oblast – zraková funkce
cingulární oblast – v těch místech, ale uvnitř mozku, mimovolní aktivita/pohyb
oblast hypocampika – funkce čichového mozku (odpovídá za čich a paměť)
oblast olfaktorika – jen čich
oblast retroskleniální – funkce mimovolní

Funkční rozdělení

několik oblastí

Primární projekční oblasti

přijímá aferentaci z jednotlivých smyslových oblastí
podle toho odkud přijímá se dělí na oblasti:

somestetická oblast - oblast, které přijímá informace z proprioreceptorů, interoreceptorů, receptorů bolesti, podle funkce organizována do oblasti centrálního zářezu
sluchová oblast - oblast inzuly, projekce sluchu
chuťová oblast - také oblast inzuly, ale z druhé strany
čichová oblast - oblast limbického systému, hypocampu
zraková (projekční) oblast - oblast týlního laloku, primární projekční oblasti, které odpovídají za smyslové aktivity

Efektorová oblast

oblast neokortexu – zajišťuje odpovědi hybné, vegetativní, útlumové
3 funkční projevy:

motorický projev - lokalita, kam patří pyramidový a mimopyramidový systém, při poruše: poruchy motoriky
vegetativní projevy - poruchy: poruchy dechové frekvence (zpomalení, zrychlení), cirkulační odpovědi (frekvence srdce), poruchy trávení, změny svalstva vylučovacích orgánů, změny zornicového reflexu
tlumivý projev - potlačuje aktivitu jiných oblastí mozku

Oblast asociační

asociuje (zajišťuje) konvergenci/spojení několika modalit → koordinace vyšších a nižších oblastí (korové a podkorové smyslové oblasti) → tvorba paměti, řeči,…
při poškození - těžké poruchy vyšší NS
centrum nejdůležitějších projevů mozku
odpovídá za asociaci různých aktivit, dává je dohromady se smyslovýma aktivitami, za poznávání, vnímání
výsledkem je tvorba ucelených vjemů
některé části mohou být poškozeny:

Unimodální agnózie

při poškození jedné lokality
neschopnost vnímat/ rozpoznávat (ve smyslu jedné funkce) určitý objekt, navzdory tomu, že ten smyslový orgán funguje, často součástí jiné choroby
zraková agnózie - např.: agnózie pro kresbu = nenajdou 10 rozdílů na dvou stejných obrázcích, nerozliší detaily na obrázku (ale pozná co na něm je)
achromatopsie = porucha rozlišení barev a jasnosti odstínů (pozná, že je to modrá, ale nerozpozná jaký typ modré)
agnózie pro hloubku prostoru
agnózie pro pohyb = neschopnost vnímat pohyb v rámci zorného pole (vidí pohyb jako na filmovém pásu, trhavý)
prosopagnózie = neschopnost identifikovat tváře známých lidí; např.: součást Alzheimerovy choroby
sluchová agnózie - čistá slovní hluchota = slyší řeč, ale není schopen pochopit význam, sám umí mluvit, číst i psát, poškození levé hemisféry
agnózie pro neverbální zvuky = většinou porucha pravé (nedominantní) hemisféry; nerozpozná zvuky vnímané předměty, zvířaty, či amuzie (neudrží rytmus)
somatosenzorická agnózie - astereoagnózie = ztrácí schopnost rozpoznávat předměty hmatem, asomatognózie = neschopnost orientovat se na vlastním těle

Polymodální agnózie

poruchy týkající se čtení, psaní, řeči, praktických dovedností
Gerstmanův syndrom - neschopnost poznat pravou a levou polovinu těla – svou i jiných, plus agrafie (poruchy psacích funkcí), akalkulie, nedokáže pojmenovat prsty
Heminegleckův syndrom - neschopnost vnímat polovinu těla → ignoruje vizuální , sluchovou, senzomotorickou polovinu těla (myje si půl těla, oblíkne si jen jednu ponožku,…)

asociační poruchy se mohou týkat i poruch skupin funkcí, které se týkají strategických procesů (plánování, úmyslné pohyby) → perseverace - setrvaní na jednom započatém vzorci chování, zkouška vyšetřením: pacient vidí pod sebou napsané – kruh, kříž, kruh, kříž, kruh, kříž, kruh, kruh,… a má kreslit za sebou to, co čte, pacient ale stále kreslí: O, ×, O, ×, O, ×, O, ×, …

Poruchy řeči

svým způsobem funkčně patří k poruchám asociační činnosti, ale je to zároveň zvláštní téma
v oblasti temporální oblasti se nachází dvě centra:

Wernickeho centrum řeči - senzorické centrum řeči, odpovídá za pochopení významu mluvené a psané řeči → propojení sluchové a zrakové korové oblasti
Brockovo centrum řeči - centrum motorické řeči, odpovídá za slovní a písemné vyjádření myšlenek

Wernickeho (senzorická, percepční) afázie

porucha Wernickeho centra
člověk není schopen chápat mluvenou ani psanou řeč (včetně vlastní) → tzn. když nechápe smysl, není schopen sestavit koherentní myšlenku
nápadný pokles výstižných slov (podstatných jmen), používá nesprávné pojmy nebo si vymýšlí své pojmy (neologismy) → řeč je nesrozumitelná, ale rytmus/melodie řeči je normální
sám ale nemá pocit, že má nějaký problém → hněvá se na okolí, že ho nechápe, nerozumí mu

Brockova (motorická, expresivní) afázie

pochopení smyslu je zachováno, tak jako sestavení myšlenky, ale už to nedokáže projevit v písemném projevu a mluvené slovo má nenormální rytmus/melodii
převažují slovesa a podstatná jména → změněná gramatická struktura nebo ztratí schopnost mluvit a psát úplně
dotyčný si je své poruchy vědom

fascikulus arkulatus – svazek nervových vláken, které spojují Wernikeho a Brockovo centrum → při poruše: úvaha, že to může stát za dyslexií = vrozená porucha/deficit ve vývoji dominantní (levé) hemisféry, převažují ♂ nad ♀a leváci nad praváky, neschopnost koordinovat čtení, psaní, chápání jiných symbolů je zachováno (poznávací schopnost a inteligence taky), plete si podobná písmena

Konduktivní afázie

neschopnost opakovat slova, věty, pojmenovávat nazírané předměty
je to jako lehčí Brockova afázie, kdy chápání řeči je také zachováno

Globální afázie

neschopnost verbální, grafické produkce, neschopnost opakovat mluvenou i psanou řeč, porozumět ji
poškození všech funkcí řeči

Anomická afázie

neschopnost pojmenovávat nebo nalézt vhodné slova pro dané objekty

Tranzkortikální afázie

typická pro ischemii v oblasti hlavních mozkových tepen
většinou postihuje jednu modalitu:
senzorická afázie – nechápe smysl
motorická afázie – chápe smysl, ale nevyjádří se
smíšená afázie – výjimečná, obojí

Symbolické poruchy

gnostické poruchy - zahrnují veškeré funkce, které v sobě skrývají poznání předmětů (zrak, sluch, hmat), tzv. agnozie (porucha té funkce; i přes to že smyslové orgány fungují, nejsou schopny věci identifikovat)
fatické poruchy - neschopnost hovořit, psát, počítat a porozumět hovorové i psané řeči, spadají sen všechny afázie
apraxie (poruchy praktických funkcí) - neschopnost poznávat předměty (cílevědomě) hmatem
poruchy symbolických funkcí (je narušena kůra velkého mozku)
existují i poruchy symbolických funkcí, které se týkají jen jedné poloviny mozku

Poškození pravé hemisféry

aprosodie = porucha sdělovaní a vnímání emocionálních komponent myšlenek
emocionální = emoční citová složka, která doprovází melodii řeči, ovlivňuje výšku hlasu, artikulaci, gestikulaci,…
dvě podskupiny:

motorická aprosodie - léze odpovídají poškození Brockova pole → neschopnost vyjádřit citový aspekt řeči (mluví jako stroj, v jedné emoční rovině)
senzorická aprosodie - odpovídá Wernickeho poli → neschopnost vnímat citový projev druhého člověka (vnímá druhého jakoby mluvil jako stroj), neuvědomuje si to

Poškození levé hemisféry

tato hemisféra je verbálně specializovaná
neschopnost číst - alexie a psát - agrafie
vnímat mluvenou řeč a vyjadřovat se je zachováno
může dojít i k čisté alexii bez agrafie - zachována schopnost rozumět mluvené řeči, má schopnost také mluvit a psát, ale je porušena schopnost číst, často spojeno s pravostrannou homonymní hemianopii = léze v pravém okcipitálním kortexu → způsobí slepotu v pravé polovině zorného pole (postižený tedy používá jen levou polovinou zorného pole, kterou vnímá pravým lalokem)

Apraxie

zahrnuje necvičené, účelové pohyby → ztráta schopnosti praktických dovedností (jako jemná motorika – zavázat si boty, jíst příborem, otočit klíčem v zámku, ale netýká se to psaní)
není způsobená žádnou somatickou poruchou
3 druhy:

ideomotorická apraxie - zná účel toho předmětu, ale ten úkon vždy provádí jakoby poprvé (např.: strká klíč do zámku opačnou stranou)
ideativní apraxie - vzácný typ, vůbec neví k čemu ten předmět slouží → porucha gnostických (poznávacích) a praktických schopností
konstrukční apraxie - porucha zahrnuje potíže s kreslením, kopírováním obrazců, sestavováním obrazců, když mu řekneme nakresli dva kruhy, které se prolínají, nedokáže to (ani když mu ten obrázek dám); nesestaví něco z kostek

všechny tyto poruchy jsou poruchy neokortexu spolu s nižšími etážemi
mohou být vrozené i v důsledku úrazů (krvácení, hematom) a demyelinizačních procesů (Creutzfeld-Jakobova choroba)

Lateralizace

rozdíly mezi levou (L) a pravou (P) hemisférou
i když jsou stejné, funkčně je jedna (ne)dominantní a to na všech úrovních:
makroskopicky (např.: počet spojení mezi neurony, počet neuronů), histologicky
i chemicky
nesouměrnost co se týče anatomie se dá prokázat už ve 30. týdnu gravidity
proč je taková geneze se neví
je prokázaná alela praváků (dextral), která odpovídá za praváctví a je v populaci více rozšířená

genetika

oba rodiče praváci → 10% pravděpodobnost, že dítě bude levák
jeden rodič levák → 20% pravděpodobnost, že dítě bude levák
když je matka levák - větší pravděpodobnost, že dítě bude levák, než když je levák otec
oba rodiče leváci → 25% pravděpodobnost, že dítě bude levák
je 18% leváků, kteří nemají vůbec dextral alelu → „čistí leváci“
v rámci lateralizace sice rozlišujeme P a L, (ne) dominantní hemisféru, ale výsledek vyšší nervové činnosti je závislý na obou hemisférách
praváci mají větší čelní L lalok, ale P spánkový a týlní mají menší než leváci
leváci mají větší P čelní lalok a L týlní a spánkový mají menší
praváci mají větší P postranní komoru než L
leváci mají větší L postranní komoru než P

Funkční rozdělení:

L hemisféra - odpovídá za schopnost verbálního projevu - analytické a abstraktní myšlení - lepší racionální uvažování a vyhodnocování situací → je dominantní pro jazyk, řeč, základní postupy pro řečení problémů

P hemisféra - odpovídá za neverbální projev, podílí se na intuitivním chování (více zpracovává emotivní složku) - podporuje abstraktní představivost - podílí se na abstraktním (aproporciálním) myšlení → je dominantní pro vizuospaciální úlohy (zvládání trojrozměrného prostoru i ve smyslu poznávání tváří a objektů) a pro rozměry emotivity