Ohrožení dětí na internetu
Používání internetu, který je dnes ve vyspělých zemích nezbytnou součástí, nese i svá rizika. Drtivá většina dětí a mladých lidí komunikuje skrz internet pomocí sociálních sítí, e-mailů, blogů nebo chatovacích místností. Jen v České republice má více než jedna třetina dětí nechráněný přístup k internetu.Ze studie, kterou uveřejnila britská organizace LSE v listopadu 2014 vyplývá, že pravděpodobnost vystavení k nenávistným projevům (z 13 na 20 %), stránkám podporujícím anorexii, tzv. pro-ana webům (z 9 na 13 %), stránkám s obsahem nabádajícím k sebepoškozování (ze 7 na 11 %), kyberšikaně (ze 7 na 12 %) se zvětšuje.[1] Kromě těchto rizik se děti na internetu velmi často setkávají i s různými formami sexuálního obtěžování.
Obsah
Grooming
Grooming nebo také kybergrooming spočívá v navazování vztahu s obětí na internetu za účelem osobního setkání. Pachatel se v takových případech často vydává za vrstevníka své oběti a díky trpělivé komunikaci se s obětí sbližuje a získává z ní osobní informace. Pachatel následně dítě pozve na schůzku s cílem je pohlavně zneužít. [2] Grooming se často váže k veřejným chatům, seznamkám, nebo jiným sociálním aplikacím a sítím jako Facebook a ICQ.
Sexting
Sexting je složenina dvou anglických slov: „sex“ a „texting“. Jedná se o posílání fotografií a textů či videí s erotickým obsahem prostřednictvím internetu nebo mobilního telefonu. Rizikem této komunikace je zneužití uveřejnění intimního obsahu zpráv na internetu. [2]
Dětská pornografie
Dětská pornografie zahrnuje vizuální zobrazení (fotografie, obraz, film, video) sexuálního charakteru, a to dětí a dospívajících mladších 18 let.[2] Držení, výroba i distribuce dětské pornografie je trestným činem.
Kyberšikana
„Jedná se o specifický druh šikany, který využívá internet, mobilní telefony a další nástroje moderních komunikačních technologií za účelem ublížení či zesměšnění jiné osoby.”[3] Může mít formu výhružných SMS zpráv a emailů.
Cyberstalking
Je jednoduše stalking online, ať už prostřednictvím internetu nebo mobilního telefonu. Oběť je v kyberprostoru pronásledována nebo neustále obtěžována. Cyberstalking lze rozdělit na „přímý“ či „nepřímý“. Přímý kyberstalking např. zahrnuje používání mobilních telefonů a e-mailu pro odesílání zpráv s obsahem nenávisti, nemravností, hrozeb či zastrašování obětí. Nepřímý kyberstalking je používán k šíření nepravdivých fám o oběti.[4] Tyto zprávy mohou být zveřejněny na webových stránkách, v místnostech chatu, na diskusních fórech apod.
Preventivní projekty v České republice
Saferinternet CZ
Usiluje o zvyšování povědomí o bezpečnějším užívání internetu. Podporuje vzdělávání v této oblasti, a to zejména dětí [5]
Bezpečně online
Výchovně vzdělávací program určen pro uživatele ve věku 12-17 let, pedagogům nabízí praktické rady a metodické pomůcky.[6]
e-bezpečí
Projekt, který se krom nebezpečných internetových fenoménů zaměřuje na přednáškovou činnost a preventivní vzdělávací akce ve školách.
Bezpečný internet
Projekt nabízí online kurzy pro jednotlivé skupiny uživatelů
Preventivní projekty v zahraničí
StopCyberbullying.org
Celosvětová organizace zaměřená na internetovou bezpečnost
inSafe
Evropská síť složená z 31 národních informačních středisek. Každé národní centrum provozuje linku pomoci, kam si lidé mohou hlásit existenci ilegálních stránek
INHOPE
Mezinárodní asociace internetových horkých linek, které umožňují nahlášení nelegálního či škodlivého obsahu na internetu, shromáždila zprávy z 25 zemí po celém světě (Evropa, Asie, Severní Amerika, Austrálie) o nelegálním a škodlivém obsahu na internetu.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ PALYZA, Jiří. Ze zahraničí: Deset klíčových zjištění aktuálního průzkumu eu kids online. In: Bezpečně online. 2014-11-12, [cit.2016-01-19] Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/newsletter/newsletter-2014/newsletter-11-2014/ze-zahranici-deset-klicovych-zjisteni-aktualniho-pruzkumu-eu-kids-online.html
- ↑ 2,0 2,1 2,2 DANEŠOVÁ, Markéta. Děti, rodiče a jejich povědomí o bezpečném a legálním užívání obsahu internetu. Praha, 2012. UK v Praze, Fakulta sociálních věd. Bakalářská práce. Vedoucí práce Radim Wolák. Dostupné z:https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97798/ Chybná citace: Neplatná značka
<ref>
; název „DAEŠOVÁ“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>
; název „DAEŠOVÁ“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ VELIČKOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita páchaná na dětech. Praha, 2009. UK v Praze, Filozofická fakulta. Rigorózní práce. Vedoucí práci Lenky Šulová. Dostupné z https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/120488/
- ↑ Veličková, str. 37
- ↑ saferinternet CZ
- ↑ bezpečně online
- ↑ Veličková, str. 33
Použitá literatura
- VELIČKOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita zaměřená proti dětem. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009
- DANEŠOVÁ, Markéta. Děti, rodiče a jejich povědomí o bezpečném a legálním užívání obsahu internetu. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2012.
- HÁŠOVÁ, Gabriela. Kybernetická šikana. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009.
- O nás. Saferinternet CZ [online]. 2013 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.saferinternet.cz/o-nas/10-o-nas.html
- Úvod. Bezpečně online [online]. 2013 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/uvod
Související články
Klíčová slova
děti, internet, nebezpečí, kyberšikana, grooming, sexting