Gestaltismus
Tvarová psychologie (z něm. gestalt = útvar, konfigurace, vzorec, struktura) je psychologický směr reagující na asocianismus a prosazující zásadu celosti. Někdy se též nazývá celostní psychologie.
Vznik
Německo, rok 1912, vznik gestalt psychologie anticipován:
- Výkladem vyšších vjemových funkcí
- Nedostatky asociační psychologie
- Konceptualizací tvarového problému
- Christian von Ehrenfels při studiu hudební melodie zjistil, že se jako celek nemění, i když se mění jednotlivé tóny této melodie. Nelze ji tedy vysvětlit jako souhrn jednotlivých počitků (tónů)nýbrž jde o zcela nové specifické vlastnosti celku.
- Formulací zákonu o paměťovém vybavování
- Dánský psycholog a filosof Harald Höffding vysvětlil preferenci celku nad částmi. Podle něj část jeví tendence vybavit si celek. Tento zákon řadí vedle klasických asociačních zákonů a považuje ho za nejdůležitější.
- Berlínská škola zakladatelů vycházela z Husserlovy fenomenologie. Uznávali závislost fenomenálního světa na světě reálném, objektivně existujícím.
- Existence celku a částí není absolutně nezávislá, ale relativní. Celek a část je v podstatě totéž. Rozdíl je pouze v ustanovení vzájemné podmíněné existence.
Hlavní představitelé
Tvarové zákony
- Zákon dobrého tvaru- tendence doplňovat obrazce
- Konstantnost velikosti- vnímání perspektivy
- Zákon výstižnosti- tendence vidět nejjednodušší tvar
- Zákon blízkosti - tendence vnímat podobné objekty jako skupiny
- Zákon figury a pozadí- schopnost mysli zaměřit pozornost na smysluplný tvar a ignorovat zbytek
- Zákon směru - v obrazcích hledáme čáry s nepřerušeným pokračováním
- Zákon podobnosti - smíšené skupiny podobných a odlišných objektů vidíme po příznačných skupinách
Zdroje
Nakonečný,M.,Hoskovec,J.,Sedláková,M.(2003)Psychologie XX. století. Praha: Nakladatelství Karolinum.