Terapie sexuálních deviací
Verze z 25. 3. 2014, 10:50, kterou vytvořil Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky)
- pokud vycházíme z esencialistického (nativistické pojetí) modelu sexuálních deviací, jsou zde tyto podmínky:
- deviace jsou založeny na vrozených dispozicích
- jsou celoživotní záležitostí a neměnné (nejdou změnit léčbou či trestem)
- neexistuje kontinuum mezi normalitou a deviaci
- deviace tedy neumíme vyléčit, umíme ji pouze léčit → neumíme změnit sexuální preferenci, umíme ho jen adaptovat, aby mu to nečinilo problémy
- treatment of sexual offenders - léčba sexuálních delikventů → tak je to
- všude ve světě, u nás je léčba sexuálních deviantů
- ve světě mají také horší výsledky
- u nás vznikl model komplexní léčby sexuálních deviantů v 70. letech
- postup:
- trestný čin → pošlou člověka ke znalci (sexuolog, psychiatr) → ten zjistí, zde je nebo není deviantní
- není deviantní → soud → trest
- je deviantní → soud → konstatuje se podstatně snížená ovládací schopnost → nižší sazba trestu + léčba
- léčba může být ambulantní u lehčích prohřešků, nebo ústavní (nástup po vykonání trestu nebo ve výkonu trestu - Kuřimi), která potom přejde do ambulantní
- specializované sexuální oddělení → první v roce 1976, které založila Zimanová a Hubálek v Horních Beřkovicích, vytvořili systém léčby, který se rozšířil (dále Kosmonosy, Želiv, Bohnice, Brno - Černovice, Opava)
- hlavní léčebnou metodou v těchto oddělení je psychoterapie → komunitní léčba podle modelu SUR (Skála, Urban, Rubeš)