Vymezení oboru psychologie zdraví

Psychologie zdraví je jeden z nejmladších a v současnosti intenzívně rozpracovávaných vědních oborů. Zkoumá, jak psychologické (zejména osobnostní) proměnné spolupůsobí při vzniku nemocí i úrazů a jakým způsobem by se mělo ovlivňovat chování člověka a jeho prostředí, aby to prospělo jeho zdraví. Psychologie zdraví se především snaží identifikovat chování a prožívání člověka, které zvyšuje nebo snižuje riziko vývoje poruch a chorob.
Někdy předmět a témata psychologie zdraví spadají do soudobého proudu pozitivní psychologie.

Předmět, cíle a vývoj

• psychologie zdraví vzniká v roce 1978 jako 38. divize APA (mladý obor)
• psychologie zdraví je systematická aplikace psychologie do oblasti zdraví, nemoci a systému péče o zdraví
• mnoho rozmanitých, navzájem souvisejících témat na rozhraní mezi psychologií a behaviorální medicínou
• od počátku vychází z holistického přístupu ke zdraví a nemoci - v teorii i praxi respektuje:

1. biopsychosociální model zdraví a nemoci
2. koncepci multikauzální etiologie jednotlivých skupin onemocnění

Vznik

• formálně ustanovena v roce 1978 Americkou psychologickou společností (APA)
• 1985 definována jako soubor specifických vědeckých a profesionálních příspěvků psychologických věd sloužící k:

1. upevňování, podpoře a uchování zdraví (health promotion and maintenance)
2. prevenci chorob a identifikaci etiologických a diagnostických korelátů zdraví a nemoci
3. analýze a zlepšování systému zdravotní péče a utváření zdravotní politiky

kritéria definice, snaha:

• vyjádřit vrozenou i získanou podmíněnost zdraví (životní styl)
• zachytit aktuální místo individua na škále zdraví-nemoc ve smyslu fyzického zdravotního stavu
• měla by brát v úvahu subjektivní údaje o vlastních pocitech (well-being), tzn. štěstí, spokojenost, včetně úrovně a kvality sociálních vztahů k druhým lidem
• zahrnout posouzení vnějších projevu organismu (tj. chování. člověka ve vztahu ke zdraví a nemoci)
• to vše vyjádřit z hlediska dlouhodobých i krátkodobých proměn v čase v daném kulturním, historickém, sociálním, politickém, ekonomickém, atd. kontextu

• na přelomu 80. a 90. let 20. století došlo k postupnému kvalitativnímu posunu teoretického uvažování o problematice zdraví, možnosti a možnostech zdravotní péče
• Křivohlavý definuje psychologii zdraví jako obor, který se zabývá úlohou psychologických faktorů při udržování zdraví, prevenci nemocí, psychologii zvládání různých onemocnění, otázkami uzdravení a vyrovnáváním se s chronickými nemocemi

důvody vzniku:

• změna struktury nemocí, od infekčních směrem k neinfekčním - chronickým
• to souvisí se životním stylem (vzrůst KVO, nádorových onemocnění., úrazů, otrav…)
• po 2. světové válce díky rozvoji farmaceutického průmyslu došlo k potlačování infekčních chorob
• choroby nově souvisely se životním stylem, zvláště KVO a nádorová onemocnění
• v r. 1960 jejich počet poprvé přesáhl 50%
• vývoj pojetí zdraví od nepřítomnosti nemoci po well-being, zdůraznění kvality celého lidského bytí
• biopsychosociální hledisko a holistické pojetí zdraví - v to se změnil biomedicínský pohled, konceptualizace pojmu (bio-psycho-sociální jednota), jde také o to, aby se čl. cítil dobře, o ten prožitek, vzrůstá role psychologie
• kulturní pohled
• vliv spirituality
• vývoj zájmu medicíny a psychologie od patogenních k salutogenním faktorům - McGinnis a Forge 1993, až 50% všech příčin úmrtí by bylo možné změnit vhodnou formou prevence
• zvyšující se náklady na zdravotní péči (mezi lety 1973 a 1993 vzrostly až 6x) - hledání nových cest a postupů
• 1986 vzniká EHPS - European Health-Psychology Society, Evropská společnost psychického zdraví

Vztah k příbuzným oborům

• Lékařská, resp. zdravotnická psychologie - od ´40. 20. stol., vztah lékař - pacient, člověk - zdraví, rozpracování psychologických aspektů pobytu jedince v zařízení (hospital psychology)
• Preventivní psychologie, poradenství a psychoterapie - původně jen coby prevence mentálních a emočních poruch, posléze i poruch somatofyziologických
• Klinická psychologie
• Psychosomatická medicína - F. Alexander, H. Dunbarová, etiopatogenze chorob má intrapsychický a/nebo interpersonální původ
• Duševní hygiena, ošetřovatelství a výchova ke zdraví
• Behaviorální medicína - obdoba psychologie zdraví, ale je více interdisciplinární a zdůrazňuje medicínskou složku
• Sociální psychologie, psychologie osobnosti a vývojová psychologie
• Další nepsychologické obory - filozofie, sociologie, kulturní antropologie, etiologie člověka - zjišťuje důvody proč člověk onemocní

Rozvoj oboru - vědecké společnosti, konference, periodika

• 1986 vznikla European Health Psychology Society
• od 1988 pořádá konference se světovou účastí, je vybudována síť národních delegátů
• EHPS byla založena na prvním zasedání v holandském Tilburgu
• aktuálně cca 400 individuálních členů z 35 zemí
• aktivně spolupracuje zejména s International Society of Behavioral Medicine, International Association of Applicated psychology, EFPA
• 2006 – konference ve Varšavě
• abstrakta publikována v suplementu časopisu Psychology & Health
• česká sekce psychologie zdraví pracuje v rámci ČMPS (Sekce psychologie zdravého života, cca 120 členů)
• hlavní periodika:

APA od r. 1982 vydává:

• Health Psychology
• zpravodaj The Health Psychologist
• od 1986 vychází Journal of Helth Psychology

EHPS vydává:

• zpravodaje EHPS – Newsletter
• Psychology and Health
• od 2007 též Health Psychology Review

příbuzné časopisy:

• International Journal of Behavioral Medicine
• Psychosomatic Medicine
• Journal of Behavioral Medicine
• Journal of Health and Social Behavior
• Health and Social Work
• Health Promotion International