Období batolete

• 1 - 3 roky
• dítě se začne samovolně pohybovat, klíčový moment – postaví se a vidí svět i samo sebe jinak
• vrcholí senzomotorická fáze a nastupuje fáze symbolická
• osvojí si chůzi → dosáhne na většinu věcí (třeba si i dotáhne židli, aby na ni vylezlo a dosáhlo výš) → rozvoj hrubé motoriky (další nebezpečí – otevře si okno, chodí po schodech)
• chůze po schodech: nejdřív udělá vždy krok dopředu dominantní nohou a tu druhou přitáhne a zvládá jen chůzi do schodů → pak už střídá nohy do schodů → pak se naučí chodit samo dolů ze schodů s předsouváním dominantní nohy → pak už umí střídat nohy i ze schodů dolů (kolem 3. let)
• kolem 2. let vypadá jeho běh „normálně“ a dokáže reagovat (např.: na zavolání), předtím se spíš jen „batolilo“
• kolem konce 3. roku skáče po jedné noze
• pohybová zdatnost a její rozvoj souvisí s růstem autonomie mezi 2. - 3. rokem
• už o sobě nemluví ve třetí osobě, ale použije slovo já a prosazuje vlastní vůli
• fáze prvního negativismu – ověřuje si tím vlastní hranice a možnosti (co se stane, když já taky řeknu ne)
• moment vyjadřování verbálního „já sám“ – rodiče nesmí dítěti sebrat tuto jeho snahu (tímto se totiž rozvíjí jeho autonomie) → dospělí musí nechat dítěti rozvíjet jeho autonomii, aby si vytvořilo základ sebeobrazu

• kolem 18. - 24. měsíce další senzitivní perioda, která se velmi emocionálně silná → dítě projevuje velkou závislost ne své primární rodině (na „svých“ dospělých) → chce, aby byli všichni doma a pohromadě, nechce návštěvy a intenzivně se projevuje separační reakce (nedávat v této době do ústavní péče!)

separační reakce - fáze:

1. protest – vydrží hodiny plakat
2. zoufalství – odvrátí se úplně od světa (např.: se otočí ke zdi, zaleze pod peřinu), nekomunikuje, je stísněné, málo jí, nemůže usnout
3. odpoutání se – odpoutá se od primární osoby a najde si náhradní objekt → sestru v nemocnici, staršího pacienta, hračku, zvíře

• rozpracoval to Spitz - když má být dítě odtrženo a matka nemůže s ním (nemocnice), dělá se to tak, že dítě do toho prostředí vstupuje aktivně (chodí si s mamkou nemocnici prohlížet, samo si může vybrat postýlku) → může se adaptovat

Fáze vzdoru - negativismu

• čím autoritativnější výchova, tím větší projevy negativismu → když mu není nic zakazováno, nemá se proti čemu vymezovat
• když si doma s dítětem hrají, tak pak poslouchá, ale když ho nechají celé dny si dělat co chce a nevšímají si ho, pak někam jdou a dítě slyší samé ne, tak stejně nebude poslouchat
• odpor projeví i dítě, kde se mu věnují až moc – je přetěžováno, tak se proti tomu brání

Hra

• hodně výzkumů provedla Marie Severová
• podle typu hry poznáme věk dítěte
• v tomto období se jedná o hru paralelní: na pískovišti může být 20 dětí v tomto věku, ale každé si bude hrát se svýma bábovičkama na svém kousku písku (možná si někdy bábovičky vymění, ale víc se mezi sebou nebaví)
• hru vztahují k dospělému („peču bábovku pro maminku“)
• dvojčata jsou výjimka
• velké pokroky v rozvoji jemné motoriky – už si staví věž nebo most z kostek
• kresebné projevy – symbolického charakteru (namaluje kroužek a řekne, že je to máma, za chvíli k tomu přidá čárku a už je z toho sluníčko), procvičuje si tím hybnost zápěstí (proto ho baví si jen tak čmárat) a propojuje s tím i smyslové vjemy (ťuká tužkou – dělá tečky → připomíná mu to déšť, tak neřekne, že namaloval déšť, ale že prší)
• důležitý je kontakt dítěte s knihou

Otcovská a mateřská mluva

• role matky vůči dítěti - přináší stabilitu, teplo, harmonii, řečení problému
• role otce vůči dítěti - podněcuje dítě k vyšším výkonům, narušují harmonii, uměle navozují dyskomfort → důležité v celém předškolním období dítěte → příprava pro negativní momenty života
• Gleasova teorie mostu = otec je mostem dítěte do společnosti, je dítěti náročnějším konverzačním partnerem
• otec i matka jsou disponováni k rodičovské didaktice - intuitivnímu rodičovství → v řeči ho zatěžují přiměřeně, používají child directed speech

Otec

• používá méně frekventovaná slova a náročnější slova
• je více konverzačně náročnější
• hůře dítěti rozumí → podává více žádostí o vyjasnění – dítě musí svou žádost opakovat různými způsoby
• má větší těžkosti dítěti porozumět
• má větší tendenci užívat častěji komplexních forem rozkazů nebo silně nepřímých rozkazů a narážek
• dítě je nuceno vynaložit na porozumění otci více úsilí
• dítě s otcem více procvičuje správnou řeč – když se dříve domluví dítě s okolím, má to pozitivní vliv na jeho vývoj kognitivních funkcí
• převažují interakce herní (u matky interakce opatrovatelské) → mají živější hry, dítě je více zapojeno do hry
• „poking“ = popichování otců, pošťuchují, podněcují, oživují
• konverzují méně s dětmi, kratší věty, na žádost dítěte neodpoví ihned
• řídí se reálným věkem dítěte – tím, co si myslí, že už by mělo zvládnout, neřídí se jeho úrovní řečových schopností
• často dítě testuji, zkouší, jak mu to myslí (např.: jestli přijde na nějakou lest; a těmito pokroky se otcové mezi sebou nejvíce chlubí)
• opravují dítě častěji než matky
• autoritativnější, agresivnější náboj, ale liší se to u dcer a u synů (matka mluví na obě pohlaví stejně)

Teorie

Freud - anální fáze

• 1,5 až 3 roky
• přesun tělesné zóny na oblast anální
• nejvyšší pocit slasti ze zadržování nebo vyměšování stolice
• neoanalytici: schopnost se rozhodovat ve vazbě na odměny okolí (různé odměny a tresty za pokálení a vykakání) → dítě si uvědomuje oblast, ve které se může samo rozhodovat, být v souladu s okolím nebo ne, jak chce, a taky se poprvé setkává s tlakem okolí

Erikson- autonomie x stud

• 1,5 až 3 roky
• ctností je víra ve své schopnosti
• fáze rostoucí autonomie nebo studu ze závislosti na okolí
• dítě si chce prosadit svou samostatnost (př.: nechce chodit za ruku)
• začíná některé věci dělat samo, ale irituje ho, když mu něco nejde → rodič musí vybalancovat to, že dítě chce něco dělat, ale ještě to neumí (neříkat: prosím tě dej to sem, ty to neumíš, nech to ty nešiko) → dítě to pak přestane zkoušet a čeká se vším na pomoc, kazí se mu sebeobraz
• přiměřená stimulace, stimulovat dítě o trochu více než co umí (to ho baví)
• hygienické návyky: dítě poprvé vidí, že záleží jen na něm, na jeho rozhodnutí, jak bude okolí reagovat

Mahlerová

Procvičování

• 10. – 16. měsíc
• vývoj lokomotoriky, schopnost chodit, pohybovat se → pocit nezávislosti, všemocnosti
• rozvoj i jemné motoriky – pokouší se jíst příborem
• období elastického pouta – vzdalování se a prozkoumávání prostředí a návrat k matce pro zkontrolování jejich vztahu → maminky by měly dát dítěti zážitek separace (např.: jít nakoupit samy a dítě pohlídá babička)
• začíná si vytvářet mentální reprezentaci matky

Období navazování přátelských vztahů

• 16. – 25. měsíc
• zvládlo separaci od matky a je odolné proti frustraci s tím spojenou, navíc využívá separace od matky (např.: že si může pohrát s jiným člověkem)
• výrazná ambivalence ve vztahu k matce, je to spojeno s projevy negativismu → do teď to byla hodná a milá maminka, ale teď už občas v něčem brání → jeden z projevů je, že dítě začne taky říkat ne, protože se ztotožňuje s matkou
• později příjme tyto její dvě stránky (dobrou a špatnou) a sjednotí si ji v jednu osobu

Individuace

• 25. – 36. měsíc
• doba zrození psychologického „já“
• má obraz matky v mysli, zvládne mateřskou školku, protože si matku dokáže vyvolat v mysli (matky často dávají dítěti do školky něco svého, aby jim nebylo smutno, a musí mu taky každý den říct, kdy pro něj přijdou a ten čas by měly dodržovat, jinak jim přestane věřit)

Jean Piaget - fáze symbolické předpojmové inteligence

• 2 až 3 roky
• to, co jednou dosáhlo svého vrcholu se pak nevytratí, jen se to odsouvá do pozadí a dále se to rozvíjí; př.: senzomotorická funkce)
• jde zde o rozvoj symbolického myšlení a řeči
• řeč jedinci zprostředkuje mnoho podnětů, se kterými se ani nemusí setkat → rozšíří se mu svět (v prvním období je důležité to, co mohl poznat přímo) → rozvíjí interakci se světem a to značně

Vývoj řeči

Noam Chomsky

• generativistická teorie = řečový vývoj je nám nějak geneticky vložen, existují k tomu mozková centra, která se starají o plynulý vývoj → proto se my nemusíme starat o vývoj, přijde to samo
• všude na světe dochází ke stejnému vývoji řeči (nástup různých fází řeči ve stejném věku, a nahrává mu k téhle teorii univerzálnost fonému)
• mluvil o univerzální gramatice a univerzálnosti mluvy, pro které jsou samostatné centra v mozku
• proti této teorii: teorie FLS (Function language systém; Paul Lidermann) – veškeré současné výzkumy neurovědy popírají, že existují tyto samostatná řečové centra, i při traumatu může člověk mluvit, protože to mozek nějak kompenzuje

Jean Piaget

• klíčový představitel zaměřený na řečový vývoj
• rozdělil dětské promluvy na egocentrickou a socializovanou řeč

• egocentrická řeč- neslouží ke sdělování ani neplní komunikační funkci, slouží jen dítěti, jde o monolog, nezajímá ho, jestli je slyšeno, je to komentář toho, co dělá → verbalizované myšlení, do 7 let → řeč odráží myšlení
• socializovaná řeč- dítě sděluje své myšlenky ostatním

vývoj řeči:

1. mimojazykové autistické myšlení (předřečové projevy, broukání, přivolání pomoci – křik)
2. projevy egocentrické řeči (1-2 roky)
3. egocentrické myšlení (předškolní věk, nedokáže si představit pocity jiných, myšlení je vázáno na sebe sama)
4. socializovaná řeč
5. logické myšlení

Vygotskij

• domnívá se, že egocentrická řeč, bez ohledu na posluchače, slouží dítěti , aby vyjadřovalo své pocity, reguluje se a řídí své chování (říká si, co smí a co ne) a může sloužit jako projev myšlení

srovnání Piaget × Vygotskij:

• Piaget: k socializované řeči se vyvine přes egocentrickou
• Vygotskij: nejdřív socializovaná řeč (kontakt s ostatními), pak egocentrická řeč, pak vnitřní řeč (a následně myšlení → sociální prostředí se zvnitřní přes řeč)

Lurija

1. dítě ještě není sto použít své řeči k regulaci jednání - 1,6 — 3 roky
2. dítě je s to uplatnit instrukce tak, že je převezme do své řeči a reguluje tak své chování, ale pouze tehdy, jestliže tyto samoinstrukce foneticky a sémanticky souhlasí - 3 — 4 roky
3. i při odlišném znění a obsahu instrukce může být účinně zapojena do jednání - 4 — 5 let
4. dítě už nevyjadřuje hlasitě své záměry nýbrž jedná mlčky podle vnitřních regulací - 5 — 6 let

Carl Buhler

popsal tři funkce řečového znaku:

1. expresivní (vyjadřuje např.: radost)
2. apelativní (někoho tím přivolává)
3. označovací (vazba k naming explosion – pojmenovávání věcí)

Skinner

• zvýrazňoval behaviorální principy řeči a vliv operantního podmiňování (když dítě něco řekne správně, odměnou je, že je mu porozuměno a třeba něco dostane nebo se na něj usmívají) → vývoj je podněcován

• nárůst slovní zásoby kolem 1 roku – rozumí 700 slov, dítě chápe, že věci mají označení, a tak je používá, byt' foneticky zjednodušená (čokoláda - áda), zdvojování začátků (ššša - šššek), různá pravidla ve všech situacích (anglické -ed)
• schopnost percepce všech fonémů, ale redukce jen na ty užívané v lokální kultuře
• teorie : operantní podmiňování; nápodoba; vrozené faktory (všude na světě v 1 roce okolo 700 slov, percepce všech fonémů…) rozvíjení aktivně užívaných slov (8-12 v 1.roce) do základního repertoáru 200 slov v 2.roce, kvalitativní i kvantitativní nárůst –900 slov ve 3 letech
• výzkumy : Benediktová – rozlišení chápaných a produkovaných slov, čím více dítě rozumí, tím více i produkuje
• výzkumy, kterak dítě slyší chybu a opakuje ji (období negativismu)
• předěl předpojmového a symbolického období, začlenění sebe do světa – JÁ (já jdu, ne Pepa jde), začátky gramatiky (po 3 roce skloňování, stupňování, časy
• období, kdy dítě neustále vyžaduje od rodičů popisy, názvy a označení (ideální jeden stálý pečovatel)
• převedení předpojmu do symbolu : matka spojuje (500x/měsíc) předpojem se znakem
• jazyk + řeč : rozšíření akčního radiu, rozvíjení fantazie…
• následuje symbolické období : řeč, kresba, divadlo, hry, fantasie, fiktivnost…