Ženevská škola

Jean Piaget (1896-1980)

• Zavedl do vývojové psychologie strukturalistický a konstruktivistický přístup.
• Jeho hlavním přínosem byla interpretace dětského chování v termínech struktur a jejich transformací.
• Transformace = prvky chování (fyzikální nebo psychické povahy), které modifikují vnímání objektu a jeho dimenzí.
• Struktury slouží koordinaci našich vjemů objektu a přístupů k němu. Tato koordinace tedy může znamenat vztah mezi souborem všech našich manipulací s objektem (přemístění dovnitř, pod, nad jiný objekt) a jeho proměnlivou lokalizaci (být součástí něčeho jiného, získaný zpět, schovaný).
• Jádro Piagetova učení obsahuje myšlenku, že konstrukce struktur postupuje od jednoduchých po komplexnější a tento proces nemá konce. Tyto změny jsou realizovány prostřednictvím adaptivních procesů, jakými jsou abstrakce a rekonstrukce.
• Podle Piageta jsou tyto vývojové změny v chování možné pouze prostřednictvím předchozích už konsolidovaných struktur umožňující dítěti řešit podobné problémy na jiné úrovni organizace.
• Tyto změny z jedné úrovně do druhé jsou realizovány prostřednictvím abstraktních a rekonstruktivních procesů.
• Nové struktury nejsou výsledkem pouze jednoduchého znovu-rozpoznání nebo generalizací předchozích struktur, ale naopak konvergentní rekonstrukcí spojenou s překročením současného stavu a reflektivní abstrakcí.
• Piagetovo hledisko na kognitivní vývoj je charakterizován konstrukcí nových struktur, které jsou založeny na těch předchozích (=epigenetické stanovisko).
• Současný výzkum se k teorii Piageta staví kriticky v tom ohledu, že tyto primární struktury jsou daleko složitější, než se Piaget domníval, a stejně jednoduchý a lineární není ani přechod od jednoduchých struktur ke komplexním. Tyto primární struktury předznamenávají budoucí struktury, aniž by je ovšem kompletně předurčovaly.

Neopiagetovci

• Piagetova teorie inspirovala řadu pokračovatelů z řad pedagogů, psychologů a psychodiagnostiků
• Snaží se vypracovat přesnější modely a vyrovnat se s námitkami

Teorie J.P. Leonové

• Vytvořila kognitivní model, ve kterém spojila Piagetovo pojetí s teorií informačního zpracování.
• Lidské myšlení je organizováno na dvou úrovních:
  

• první – mentální energie (kapacita) – zahrnuje procesy, které určují objem a druh informací, tuto úroveň charakterizuje vnímání, pozornost, paměť.
• druhá – mentální operace a strategie, charakterizuje ji myšlení
Zavádí termín mentální síla a definuje ho jako kapacitu pracovní paměti. Předpokládá a očekává vzestup mentální síly spolu s rostoucím věkem a je to pro ni základní předpoklad kognitivního vývoje

Teorie R. Case

• Do své teorie integroval velkou část teorie Leonové.
• Mysl je organizována na dvou úrovních: 1. kapacitou informací a 2. kvalitou mentálních operací
• Předpokládá, že vývoj postupuje od rozvoje kapacity ke složitějším kognitivním kompetencím.
• Exekutivně kontrolní struktura označující typický, obvyklý způsob analýzy problémové situace pro daného jedince
• Existují typy exekutivních kontrolních struktur typické pro jednotlivá vývoj. Stádia procházejí kvantitativní i kvalitativní proměnou (liší se typem mentálních jednotek a počtem).
• prostor exekutivního zpracování je složen ze dvou komponent:
  

• 1. operační prostor – operace, které musí být vykonány
• 2. prostor krátkodobého uchování – počet mentálních jednotek

• Determinantou kognitivního vývoje je kapacita pracovní paměti (jako u Leonové).

• Členění vývojových fází:
  

• fáze senzomotorických struktur
• fáze vztahových struktur
• fáze dimenzionálních struktur
• fáze vektorových struktur

Kurt Fischer

• Vycházel z Piageta, ale místo termínu schéma používal pojem dovednosti (skills) = úkolově či kontextuálně specifická kompetence
• Dovednosti jsou uspořádány do struktur – jejich rozvoj závisí na CNS i na působení prostředí.
• Klade důraz na podporu, vedení jinými lidmi a jejich působení, tedy zdůrazňuje sociální a kulturní vlivy
• Princip vývoje dovedností – postupné narušení rovnováhy je eliminováno vytvořením zralejšího typu dovedností
• Na základě dosažení typu dovednosti 4 vývojové fáze:
  

• reflexní fáze
• senzomotorická fáze
• fáze reprezentací
• fáze abstrakcí.

Odkazy

Použitá literatura

• Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.