Nemoc
Vývoj, pojetí a definice nemoci
- studium nemoci spadá pod psychologii zdraví
- hranice mezi zdravím a nemocí není jednoznačně stanovitelná, např. inkubační doba infekce
- objektivně či subjektivně zjistitelná porucha zdraví, eventuálně porucha (selhání či nedostatečnost) adaptačních mechanismů, porucha homeostázy
Pojmy
- noxa - jednotlivé škodliviny způsobující nemoc
- morbidita – nemocnost
- mortalita – úmrtnost (celková či na určitou nemoc)
- incidence – ukazatel intenzity onemocnění, počet nově vzniklých případů daného onemocnění za jeden rok vztažený na určitý počet obyvatel (obvykle 100 000)
- prevalence – rozšíření nemoci v populaci, počet všech případů určité nemoci vztažený k určité části populace
- míra fatality – míra smrtelnosti, počet zemřelých na určitou nemoc vzhledem ke střednímu stavu populace nemocných danou nemocí
- disease – nemoc v objektivním slova smyslu; diagnóza
- illness – nemoc ve smyslu subjektivního prožitku, jehož si je člověk vědom
- stonání - stav momentální zdravotní indispozice
- sickness – nemoc ve svém sociálním kontextu, např. přerušení vztahů na pracovišti aj.
- disorder – porucha
- injury – úraz, zranění
- handicap – postižení, znevýhodnění
- disability – nezpůsobilost; může vyústit v invaliditu
- impairment – jakékoliv poškození, ztráta nebo abnormalita v kontextu psychologickém, fyzickém nebo anatomickém
- o východiskem manuály WHO (ICIDH, 1980, 1998; ICF, 2001) – oba se snaží nahradit pojem disability a handicap označením activity limitation (činnostní omezení), což se ovšem nesetkalo s úspěchem , toto pojmosloví dosud nevešlo do praxe
Etiologie
- soubor poznatků o příčinách nemocí
- etiologická triáda (důležité pro vznik nemoci):
- původ nemoci - agens, vyvolává nemoc
- individuum - člověk se svým genetickým kódem, demografickou i sociální, charakteristikou
- prostředí člověka - pracovní, obytné (domov, indoor), životní (environment), sociální klima, ekonomické a kulturní podmínky
Etiopatogeneze
- patogeneze = výklad vnitřních mechanismů, jež vedou od zdraví k nemoci
- etiopatogeneze = kombinace biologického procesu patogeneze s vlivy vnějšího prostředí
- od zdraví k nemoci:
- prepatogeneze
- časná patogeneze - latentní fáze, asymptomatická, nespecifické příznaky jako únava
- rozvinutí patogeneze (prodromální fáze)
- ukončení patologie - celkové či částečné vyléčení nebo přechod do chronické formy nemoci
- do 50. let 20. stol. představa, že každá nemoc má svou fyzickou příčinu ale příchod psychosomatiky (Franz, Dunbarová)
Nozologie
- nauka o třídění nemocí
- nozologická jednotka – nemoc v užším slova smyslu jako určitá skupina příznaků
- základy klasifikací už v 17., 18. stol.
Bertillonova klasifikace, 1893
- sjednocení klasifikací (systémů) nemocí do jednoho mezinárodního
- 14 tříd
- 161 názvů nemocí
Kongres mezinárodního statistického ústavu, 1899
- vyzval k všeobecnému přijetí této klasifikaci, ustanovil, že se po deseti letech bude upravovat
- 6. revize = Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN)
- 1948 – zahrnutí i nemocí, které nekončí jen smrtí, nýbrž i uzdravením
- 1949 zavedena MKN v Československu (17 tříd)