Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven

Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.

RFID

RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická identifikace založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. [1]

Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, hardware pro přenos informací z čipu a software pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. Data na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je ruční čtečka, díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.

Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. [2]

Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu. [3]

Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.

Druhy RFID

  • Pasivní

Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů).

  • Aktivní

Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla. [4]

NFC

NFC je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli). Tuto technologii lze přirovnat k Bluetooth nebo Wi-Fi. Je také podobná a kompatibilní s RFID. Technologie NFC slouží k bezpečné komunikaci mezi dvěma zařízeními, které jsou velmi blízko sebe. Tato komunikace probíhá prostřednictvím elektromagnetického pole. Zařízení (čtečka nebo telefon) vysílá do okolí energii, jež vytváří radiofrekvenční pole. V momentě, kdy je v magnetickém poli prvek fungující ve stejné frekvenci, začne komunikovat s vysílacím zařízením přes modulaci tohoto radiofrekvenčního pole. [5]

NFC přenos dat

Komunikace přenosu dat může probíhat mezi jedním aktivním a druhým pasivním zařízením, nebo mezi dvěma aktivními zařízeními. Mezi aktivním a pasivním zařízením probíhá komunikace tak, že aktivní se přiblíží k obvodu pasivního. Malý kondenzátor obvodu pasivního zařízení se pomocí elektromagnetické indukce nabije a tag naváže s mobilním zařízením komunikaci. [6]

Komunikace mezi dvěma aktivními probíhá stejně, rozdíl je pouze ten, že nemusí docházet k nabíjení přes elektromagnetickou indukci. Zařízení komunikují za pomoci elektromagnetického vlnění založeného na principu peer-to-peer. Obě strany mohou vysílat i přijímat data, ale ne současně. [7]

NFC je vhodné k transferu malého množství dat, které poté slouží k identifikaci nebo inicializaci dalšího komunikačního kanálu. [8]

NFC štítky

Do pasivních NFC štítků lze dát nejrůznější data (např. PIN kódy, hesla), která lze posléze číst a přepisovat. Přepsání dat je možné, ale jen v případě, že data nejsou šifrována nebo uzamčena. Štítky jsou různých tvarů a velikostí, mohou to být například klíčenky nebo přívěsky. [9]

NFC využití

Možností, jak využít technologii NFC je několik a jsou poměrně jednoduché. Stačí, aby měl uživatel mobilní telefon podporující technologii NFC. Pak už stačí jen přiložit tag k mobilnímu telefonu a ihned dochází k přenosu dat. Patří sem např. bezkontaktní platby, přihlašovací údaje do PC nebo budík na mobilním telefonu. [10]

Zdroje

  1. ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID.
  2. ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID.
  3. RYDVAL, Jan a Mirek Cink. O RFID v knihovně. SlidePlayer: IBM Česká republika. [online]. © 2007 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/1893458/.
  4. RFID. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RFID.
  5. Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication.
  6. NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com.
  7. Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication.
  8. NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com
  9. NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com
  10. NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com