Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy

Výsledky obsahové analýzy mohou být interpretací ovlivněny. Toto ovlivnění může být záměrné nebo nezáměrné. Nezáměrné vyplývá ze subjektivního přístupu k obsahu dokumentu a textu výsledku obsahové analýzy. Záměrnou interpretací obsahu dokumentu může vzniknout například kritická anotace, anotace komerční nebo recenze.

Obsahová analýza

Obsahovou analýzou se rozumí soustava metod a pravidel zaměřených na zachycení obsahu či tematiky dokumentu a dalších pro daný účel významných hledisek (forma dokumentu, uživatelské určení, časové a prostorové hledisko). Nejčastějšími výsledky obsahové analýzy dokumentu jsou abstrakt, anotace, nebo v prostředí pořádání informací například předmětová hesla, deskriptory nebo znaky (symboly) pořádacího systému. K analýze obsahu dokumentu jsou používány určité prvky, které se mohou, ale nemusí v textu vyskytovat. Jsou jimi například název a podnázev dokumentu, nejde však o jediné zdroje. Další informace lze získat prohlídkou dokumentu a jeho studiem. Dále mohou být v dokumentu uvedeny další identifikační údaje (jméno původce, apod.). V neposlední řadě lze pro obsahovou analýzu čerpat informace ze zdrojů, použitých při tvorbě dokumentu. [1]

Interpretace

Pojmy analýza a interpretace jsou si velmi blízké a těžko se od sebe oddělují. V podstatě lze uvést, že kde se při analýze dá rozhodnout mezi několika možnostmi (tj. není jednoznačná), už vlastně nejde o analýzu, ale o interpretaci. Vztah těchto dvou pojmů by se dal také vyjádřit tvrzením, že interpretace textu je založena na jeho předchozí analýze.[2]

Výsledky obsahové analýzy, ovlivněné interpretací

Kritická anotace

Kritická anotace obsahuje kromě stručné charakteristiky textu, také její hodnocení. Toto hodnocení by mělo prostupovat celou anotací, nemělo by mít tedy formu dodatku na konci textu. Hodnocení nemusí být původní, ale může se převzít z jiných zdrojů (z recenzí apod.). [3]

Komerční anotace

Komerční anotace vytvářejí nakladatelství nebo knihkupectví. Jde o stručný obsah dokumentu, jehož hlavním úkolem je nalákat zákazníka. Z tohoto důvodu nemusejí být tyto anotace úplně objektivní.[3]

Recenze

Jde o kritické zhodnocení většinou nově vydaného díla. Hodnocení díla pochází od autora recenze, nemělo by tedy být převzaté. Recenze jsou většinou tvořeny odborníky na danou oblast a jsou vydávány buď v periodickém tisku nebo případně jako knižní soubory.[4]

Indexování

Také v oblasti intelektuálního indexování se můžeme setkat s interpretací. Při určování předmětu dokumentu mají na indexátora vliv jak objektivní, tak subjektivní okolnosti a faktory:

Objektivní faktory

  • zkušenosti s věcným zpracováním dokumentů
  • zkušenosti s konkrétním selekčním jazykem
  • znalost problematiky, jež se v textu vyskytuje
  • schopnost porozumět textu dokumentu po obsahové i jazykové stránce
  • schopnost systematického, logického a analytického myšlení
  • schopnost efektivní práce s dokumentem

Subjektivní faktory

  • schopnost soustředit se
  • pozornost
  • pečlivost
  • systematičnost
  • momentální nálada, psychické rozpoložení
  • únava
  • pracovní motivace, pracovní podmínky
  • apod.[5]

Odkazy

  1. KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: UVTEI, 1974, 44 s.
  2. HRBÁČEK, Josef. Recepce textu, jeho analýza a interpretace. 2005. Dostupné také z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7813
  3. 3,0 3,1 HANUŠOVÁ, Květa. Metody analýzy textu. Praha: Dům techniky ČSVTS, 1980.
  4. PAVERA, Libor a František VŠETIČKA. Lexikon literárních pojmů. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002. ISBN 80-7182-124-1.
  5. BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace. 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace