Teoretické aspekty mezikulturní komunikace. Významné výzkumy a studie v této oblasti. Uplatnění výzkumů v dalších výzkumech a praxi.

Kulturní dimenze podle Gerta Hofstedeho

Tyto dimenze vyjadřují kulturní rozdíly mezi zeměmi a upozorňují na ty, které mohou způsobit chybné pojetí informace třeba v práci a managementu. Jedná se o často diskutované téma při řešení interkulturního managementu.

• Velká / malá snaha vyhnout se riziku a nejistotě

Jde o míru, v jaké se členové cítí být ohrožení nejistými, neznámými, nejednoznačnými a nevypočitatelnými situacemi. Velká snaha vyhnout se riziku může být spojována s nadměrným úsilím naplánovat celé skupiny a postupy, připravit harmonogramy, časové studie. Typicky je toto chování připisováno japonské, nebo německé kultuře. Opačný případ jsou např. kultury latinskoamerické.

• Vzdálenost mocenských pozic

Jedná se o subjektivně vnímanou a tolerovanou vzdálenost ve vztahu nařízený – podřízený. Mezi typicky hierarchizované patří třeba evropské kultury.

• Míra individualismu, resp. kolektivismu

V tomto případě se jedná o kulturologické, ne ideologické pojmy. Kolektivistické kultury silně integrují své jedince už od narození, přičemž je od nich očekávána určitá loajalita, výměnnou za určitou míru sociální ochrany. Skupina je vždy primární cíl a ovlivňování se odehrává na úrovni více skupin, jichž je daný člověk členem. Individualistické kultury naopak kladou důraz na osobní svobodu, nezávislost a odpovědnost jedince. Za kolektivistické kultury jsou obecně považovány asijské kultury jako Korea, Japonsko, nebo Čína, z evropských pak Románské (Španělsko, Francie). Individualismus je typický pro USA nebo Německo.

• Převaha maskulinních nebo feminních hodnot

Maskulinita je protikladem feminity. V maskulinní společnosti jsou sociální role mezi jednotlivými pohlavími přesně odlišené. Muži jsou asertivní, houževnatí, přísní a orientovaní na výkon a konkurenci, materiální hodnoty a úspěch. Od žen je očekávána umírněnost, solidarita, zájem a péče o kvalitu a kulturnost života. Ve femininní společnosti se tyto sociální role překrývají. Za prototypy femininní kultury jsou považovány např. Švédské státy.

• Krátkodobá, resp. dlouhodobá orientace

V krátkodobě orientované společnosti jde zejména o současnost a minulost. Klade se důraz na respektování tradicí a soustředění na činnost co přináší efekt hned.

Kulturní dimenze podle Fonse Trompenaarse

Trompenaars vnímá kulturu jako sdílený systém významů, který vede k automatickým řešením často se opakujících problémů. Tyto problémy jsou trojího druhu:

1. vztah k druhým lidem
2. vztah k času
3. vztah k přírodě

V rámci těchto problémů lze identifikovat celkem sedm základních dimenzí kultury, přičemž některé se shodují s Hofstedeho dimenzemi, jiné jsou poněkud jemnější. Pomocí těchto dimenzí lze pak předpovídat určité vzorce chování a lépe chápat, komunikovat a spolupracovat.

Vztah k druhým lidem

• Universalizmus versus partikularismus

Univerzalismus se vyznačuje předemvším orientací na pravidla než na konkrétní lidi. Z jedné skutečnosti lze vyvodit jeden určitý úsudek a není možné činit jakékoliv výjimky, protože jinak by celý společenský systém přestal úspěšně fugovat. Právně kodifikované smlouvy a dohody se musí dodržovat bez ohledu na konkrétního člověk a a specifické okolnosti. Partikularismus na druou stranu preferuje individuální, osobní a situační aspekt, a proto připouští různé úhly pohledu a osvobozuje se od „černobílého“ vnímání pravdy.

• Kolektivismus vs. individualismus

Toto pojetí veskrze odpovídá výše uvedenému výkladu G. Hofstedeho.

• Neutrální versus emocionální

Neutrální kultury preferují věcnou racionalitu a chladnou rozvážnost, zatímco emocionální kultury emoce nejenže připouštějí, ale velmi intenzivně s nimi pracují. Je tedy důležité v určitých případech nepovažovat velmi silnou gestikulaci nebo smutek a pláč považovat z a nízkou úroveň profesionality. Nebo naopak kamennou tvář za náznak lhostejnosti

• Specifičnost versus difúznost

Specifické kultury zřetelně oddělují pracovní a soukromé záležitosti, zatímco difúzní kultury mají tendenci „brát si práci domů“. Pro určité kultury je důležitá také takzvaná soukromá zóna, která je velmi zřetelně oddělena od zóny veřejné.

• Úspěch versus přisuzování

V každé společnosti existují určité sociální vrstvy ať už pouze z hlediska hierarchie nebo na základě společenského statusu. Rozdíl spočívá v tom jak tohoto postavení dosáhnout. Pro některé kultury je důležitá činnost a úspěch jedince, do značné míry nezávislý na jeho zdroje příčiny apod. Přisouzený status je poté odvozován od stáří, společenského původu, vzdělání nebo zaměstnání.

Vztah k času =

• Následný versus souběžný

Následný vztah představuje vnímání času jako lineárního postupu událostí, které se prakticky nemohou překrývat. Důraz je kladen na přesný časový rozvrh a jeho striktní dodržování. Souběžné vnímání naopak preferuje překrývání událostí nebo činoostí a dovoluje vykonávání více úkonů najednou.

Vztah k přírodě

• Vnitřní versus vnější orientace

Jedná se spíše o vztah k vnějšímu prostředí člvoěka v celém jeho komplexu. Vnitřně orientovaný jedinec je silný, ochotný i schopný ovlivnit a využít ve svůj prospěch celé své