Ochrana knihovního fondu.

"Ochranu knihovního fondu lze charakterizovat jako soubor dílčích oborů, technologií, postupů a strategií zaměřených na uchování knihovních sbírek – na minimalizaci jejich chemického a fyzikálního poškozování a rozpadu a na prevenci ztráty jejich informačního obsahu."

Zákon

Knihovny (společně s archivy a muzei) představují paměťové instituce - tedy instituce, které uchovávají národní kulturní dědictví. Rozsah ochrany závisí na charakteru knihovny a uchovávaných dokumentů. Podle § 18 tzv. knihovnického zákona (Sb. 257/2001) je provozovatel knihovny zajistit ochranu knihovního fondu před odcizením, poškozením a zejména před nepříznivými vlivy prostředí. V § 19 téhož zákona jsou stanoveny sankce za porušení této povinnosti.

Vládní nařízení

Všechna vládní nařízení, která se týkají ochrany knihovních fondů a péče o ně v kontextu zachování kulturního dědictví:

    Česká legislativa

• Památkový zákon - Zákon České národní rady ze dne 30. března 1987, o státní památkové péči ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.
• Sbírkový zákon - Zákon č. 122/2000 Sb. O Ochraně sbírek muzejní povahy) ukládá vlastníku sbírky její ochranu proti různým druhům ohrožení
• Vyhláška Ministerstva kultury č. 275/2000 Sb.o zápisu souboru předmětů do Centrální evidence sbírek
• Knihovnický zákon - Zákon č. 257/2001 Sb. o Knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb
• Usnesení vlády ČR ze dne 7. července 2004 č. 679 o Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010
• Usnesení vlády ČR č. 285/1996 k systému ochrany movitého kulturního dědictví v České republice na léta 2003 – 2008 (koncepce rozvoje muzejnictví)
• Usnesení vlády ČR č. 87/2003 o Koncepci účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice (oba dokumenty viz http://www.vlada.cz)
• Příkaz náměstka ministra kultury Ing. Zdeňka Nováka č. 13/1998 a č. 7 /2002 k zásadám pro poskytování příspěvků ze státního rozpočtu na Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví

    Legislativní materiály s mezinárodní působnosti

• Úmluva na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu (Haag 1954)
• Konvence o zákonech pozemní války (1907)
• Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (Paříž 1972)
• Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. 6/1996 o ochraně kulturního dědictví proti nezákonným aktům

Základní požadavky

Stavby určené pro uchovávání knihovních fondů by měly být projektovány tak, aby optimálně již samy stabilně udržely doporučené parametry prostředí.

Doporučené parametry klimatu

• Pro smíšené knihovní sbírky: Teplota 18-25°C (kolísání max. 2°C/24 h) / Relativní vlhkost 40-60 % (kolísání max. 5%/24 h)
• Pro černobílé fotomateriály: Teplota 16-21°C (kolísání max. 1,5°C/24 h) / Relativní vlhkost 20-50 % (kolísání max. 5%/24 h)
• Pro barevné fotomateriály: Teplota 5-7°C (kolísání max. 1,5°C/24 h) / Relativní vlhkost 20-50 % (kolísání max. 5%/24 h)
• Pro magnetická média: Teplota 18-25°C (kolísání max. 3°C/24 h) / Relativní vlhkost 20-50 % (kolísání max. 5%/24 h)
• Pro všechny zde zmíněné druhy fondů platí následující hodnoty: Intenzita osvětlení 50 lx (krátkodobě max. 2500 lx) / Prašnost max. 50 m g/m³ / Proudění vzduchu max. 0,5 m/s

Základní požadavky na budovu

• Prostředí bez vysoké koncentrace znečišťujících látek
• Místo bez povodňového ohrožení
• Stavební materiály a interierové vybavení nehořlavé / opatřeny nehořlavými vrstvami
• Stavební materiály a interierové vybavení, které neuvolňují škodlivé výpary
• Stavební materiály a interierové vybavení poskytující ochranu před hmyzem, hlodavci, mikroorganismy
• Ochrana proti požáru (kontrola elektrické instalace, uložených chemikálií; vybavení požárními čidly, hasícími prostředky; instalace protipožárních skříní, úložných skříní)
• Ochrana proti vodě (kontrola stavu střechy, okapů, topení, klimatizací, kanalizačních a odpadových trubek; vybavení odvlhčovači)
• Ochrana proti krádeži (vstupní a výstupní kontrola návštěvníků; zabezpečení oken, dveří)

Zásady manipulace a uložení

Manipulace a uložení dokumentů jsou dalšími důležitými faktory, které mají vliv na jejich životnost. Nevhodné uskladnění a manipulace může zničit dokument, který pravděpodobně bude pro knihovnu finančně náročný na převazbu nebo pořízení nového exempláře; zároveň se tím může nenávratně zničit dokument, který se již dávno na trhu nevyskytuje a je nesehnatelný. Zařízení knihovny, skladovací materiály a vše, co je užíváno k uložení nebo přepravě knihovních sbírek, musí být konstruováno s ohledem na jejich možná poškození - musí být konstruovány tak, aby bylo takové riziko minimalizováno.

    Zásady uložení

• Regály a police musí bez ostrých hran a výčnělků
• Styčné plochy s dokumenty musí být opatřeny interním nátěrem
• Nejnižší police musí být min. 25 cm nad podlahou
• Knihy mají být zajištěny zarážkou, aby se nesesunuly (ta musí odpovídat formátu knihy, nesmí odírat povrch svazku)
• Knihy musí být v regálu volně, neměly by se míchat různé formáty
• Je vhodné studovny opatřit speciálním vybavením (stojany, stoly pro zacházení s nadměrným materiálem a další pomůcky), aby nedocházelo k rozlomení hřbetu a dalším poškozením

    Zásady manipulace

• Kniha se nevyklápí tahem za horní část - vždy je ji třeba uchopit ve středu hřbetu a opatrně vyjmout
• Kniha se nikdy nestaví hřbetem nahoru - vždy se staví kolmo
• Kniha se nepokládá na místa, kde je hrozba jejich poškození
• Nepokládáme na knihu předměty, ani je do knihy nezakládáme
• Uživatel by, především v případě vzácných svazků, měl být poučen a seznámen se správnou manipulací s nimi
• Svazky při transportu zajistíme před pádem, nikdy s nimi neházíme např. do transportního vozíku
• S knihami pracujeme v ideálním případě v přízových rukavicích, případně vždy s čistýma rukama
• Nikdy při práci s knihami nejíme, nepijeme, nekouříme

Faktory degradace

Degradaci může způsobit špatné zacházení s dokumenty; špatné podmínky skladování; houby, hmyz, hlodavci; chemikálie; teplota; vlhkost; světlo; dokonce i prach.
Světlo je hlavním fyzikálním faktorem, umělé i přirozené. Účinek světla je kumulativní, tudíž by všechna světla i okna měla mít UV filtr; při skladování vzácných dokumentů by vůbec nemělo být světlo přítomno.
Prach může nejen poškodit papír fyzicky, ale také obsahuje plynné substance, které vyvolávají kyselost papíru. Nutné je pečovat o čistotu a skladiště pravidelně čistit.
Mikroorganismy způsobí změnu barvy dokumentu (žluté až rezavé skrvny) nebo lámavost a křehkost papíru. Mikroorganismů, hub a hlodavců by se měl zbavit specialista, který použije prostředek, který nebude agresivní vůči skladovaným dokumentům.

Havárie a živelní katastrofy

Mezi možné události, které mohou negativně ovlivnit životnost knihovního fondu, nebo jej dokonce zcela zničit, patří: poškození ohněm (sazemi, kouřem, zároveň také hasícími prostředky); poškození vodou (jak povodně, tak běžná havárie vodovodního potrubí); poškození chemikáliemi; sabotáže, vandalismus, terorismus i válečné konflikty. Normální tištěné knihy a dokumenty lze sušit na vzduchu; citlivějíší materiály je nejlepší zamrazit/vymrazit/sušit ve vakuové atmosféře/vakuově zabalit; fotografie a negativy se musí nejdříve v destilované vodě proprat, poté aplikovat speciální roztoky (Kodak Photo Flo s několika kapkami formalinu proti bakteriím), dále pak sušit vzduchem nebo vymrazit; kinofilmy je nejlepší udržovat v mokrém stavu, dokud není možnost sušení na průmyslovém zařízení; speciální nosiče (magnetické pásky, diskety, CD a CD ROM, audio a video pásky, šelakové, acetátové a vinylové desky) je po odstranění nečistot rychlým mytím možné sušit vzduchem. Suché materiály nejsou navráceny na původní místo, ale musí být skladovány přinejmenším šest měsíců v dobře ventilovaném meziskladu za pravidelné kontroly.

Poškození vodou

Svazky poškozené vodou by měly být co nejdříve a nejopatrněji odstraněny z místa nehody, při volbě vysušení by měly být pečlivě zváženy možnosti a podmínky, záchrana vzácných dokumentů by měla být konzultována s odbornými restauratéry.

    Horkovzdušné sušení

Probíhá v komoře s proudem vzduchu, jehož teplota se obvykle pohybuje kolem 115°C, relativní vlhkost vzduchu je nulová. Papírové bloky by měly být na policích odděleny hliníkovými deskami. Doba sušení je circa jeden den.

    Lyofilizace - vakuová sublimace

Sušení probíhá ve vakuové komoře, teplota je pod bodem mrazu a voda se odpařuje přímo z ledu, zachytává se ve vymrazovacím prostoru, jehož teplota je méně než -50°C. Doba sušení je několik dní.

    Sušení vlhkým teplem (sušárny dřeva)

Proces probíhá při intenzivní cirkulaci vzduchu. Teplota i vlhkost jsou libovolně nastavitelné, obvykle ale na 60°C a 35 % relativní vlhkosti. Doba sušení je asi dva týdny.

    Sušení volně na vzduchu

Do knih se vkládá savý papír, později se knihy postaví a rozloží do vějíře. Proces probíhá v dobře větraném prostoru.

    Vakuové sušení

Ve vakuové komoře jsou vyhřívané police, na kterých leží postižené dokumenty. Teplota se pohybuje mezi 25°C a 30°C, tlak v komoře je 5 až 10 mbar. Odpařená voda odchází přes olejovou vývěvu, jejíž olej dosahuje 150°C. Doba sušení je asi týden.

    Vakuové balení

Nejpracnější metoda, která je ale nesmírně šetrná (při opatrném zacházení) a kniha zůstane po usušení rovná. Kniha je obalena netkanou textílií, obloží se vrstvou savého papíru (novinový, filtrační), poté je vložena do polyetylenového sáčku, z kterého je odsán vzduch. Po čase se vlhkost mezi dokumentem a savými obaly a vklady vyrovná, proces se opakuje až do úplného vysušení - obvykle je potřeba až 10 cyklů. Doba sušení je 10 až 20 dní.

    Mikrovlnné sušení

Kapalná voda silně obsorbuje mikrovlnné záření, v místě absorpce vzniká teplo, které urychluje odpaření vody. Hrozí nebezpečí lokálního přehřátí z důvodu nerovnoměrného tvaru dokumentu.

Poškození požárem

Dokumenty i nepřímo zasažené ohněm jsou vyschlé, tedy nesmírně křehké, lehce se rozpadají. Je nutné je stěhovat velice opatrně. Materiály, které byly postiženy jak ohněm tak vodou, se v lepenkových krabicích přesunují na zmrazení, dále je postup stejný jako při zasažení pouze vodou. Odstranění nánosu sazí a popela by mělo být konzultováno s restaurátory.

Poškození chemikáliemi

Takové poškození je řešeno ve spolupráci s Integrovaným záchranným systémem.

Ochranné obaly

Ochranné obaly mají několik funkcí:

• preventivní ochrana
• prostředek k trvalému uložení
• ochrana v případě havárie či živelní katastrofy
• ochrana při manipulaci mimo depozitní prostory
• finančně úspornější alternativa místo vazby a převazby