Uživatel:Martina Polesná (m.polesna@gmail.com)

POSTFORDISMUS

=> termín zpopularizoval M. Pioren a Ch. Sabilen v díle The Second Industrial Divide (Druhý průmyslový předěl) => nová éra ekonomické produkce

Neúspěch fordismu (Proč fordismus neuspěl?)

-fordismus-Henry Ford-70.léta 20.st.-vrchol =>

Důvody úpadku:

• naftová krizi v roce 1973=> vedlo k poklesu spotřeby a celkové změně systému
• pokles amerického průmyslu a vzestup japonského průmyslu
• fordismus se nehodil pro individuální zakázky

-Stanley Davis- vznik masové zakázkové výroby- nové technologie umožňují ve velkém produkci výrobků, jež jsou upraveny pro konkrétního zákazníka
-masová zakázková výroba=> nová průmyslová revoluce (stejný boom jako dříve masová výroba)
-Dell Computer- zákazníci si zvolí přesné složení jednotlivých komponentů počítače=> nejdříve prodej poté sestavení
-negativum=> výrobce musí mít při ruce velké zásoby výrobních dílů=> nese velké náklady

• systém nízké důvěry

-náplň práce se odvozuje od strojů a stanovuje je vedení podniku (dělníci pod dohledem, málo prostoru pro samostatné rozhodování) => nezamýšlené důsledky=> narůstá míra nespokojenosti X systém vysoké důvěry- pracovníci si mohou udržovat tempo i náplň práce=> tyto systémy se většinou uplatňují na vyšších úrovních průmyslových organizací

Znaky postfordismu

1. pokles zájmu o výrobky masové produkce => vzestup zájmu o více specializované výrobky=> vyšší styl a vyšší kvalita (lidé chtějí mít věci více osobního charakteru, raději odlišující se než uniformní, ochotni za kvalitu zaplatit více), maximalizace flexibility a inovací= > důvod- snaha adekvátně odpovědět na existující poptávku na trhu po různorodých a specializovaných produktech=> flexibilní produkce a masová zakázková výroby
2. více specializované výrobky vyžadují kratší produkční doby => vyústění do menších a produktivnějších systémů (vzdalování od velkých továren s uniformní produkcí, přibližování malým podnikům s rozličným sortimentem)
3. pružnější výroba- zisk zajištěn novou technologií (pružnější výrobní proces ovládán pružnějšími systémy a pružnější formou řízení)
4. pracovníci- požadavek zvládnutí práce s náročnějšími a složitějšími technologiemi (nutnost- lepší výcvik=> bude větší zodpovědnost a samostatnost)
5. zavedení otevřenější profesní struktury
6. decentralizace práce v nehierarchicky utvořených pracovních týmech

Příklad existence postfordismu => vzestup japonského průmyslu

Organizační změna: japonský model

-rozchod s klasickou byrokracií od Webera

• rozhodování zdola nahoru, není vytvořen pyramidový model, manažeři konzultují své záměry s pracovníky na nejnižších úrovních
• menší specializace=> snaha o obecnou přípravu a obecné znalosti chodu firmy- znalost všech oddělení
• jistota zaměstnání=> zaměstnanci poskytují záruku celoživotního zaměstnaneckého poměru
• orientace na pracovní týmy=> na všech stupních organizace-lidé pracují v malých pracovních skupinách=> z hlediska výkonu hodnocena celá skupina, ne zaměstnanci, v mapě systému firmy nejsou pozice ale týmy
• prolínání práce a soukromého života- u Webera jasný předěl mezi prací a aktivitami mimo

-např. firma Hitachi- poskytnutí ubytování všem svobodným zaměstnancům a téměř polovině ženatých => tento koncept funguje i mimo Japonsko

Výzkum inovací

-Tom Burns + G.M.Stalker => výzkum inovací a změn v elektronickém průmyslu=> výsledek=> byrokracie má omezenou účinnost tam, kde je základním předpokladem flexibilita

Typy organizace

1. mechanická- existence příkazové hierarchie, vertikální komunikace, práce je anonymní
2. organická- volnější struktura, celkové cíle organizace mají přednost před úzce vymezenými povinnostmi, každý člen považován za přínosného

-organický typ organizace=> lepší reakce na měnící se požadavky inovačních trhů=> telekomunikace, počítačový software, biotechnika
-volnější vnitřní struktura=> přínos- rychlejší a vhodnější reakce na změny na trhu=> kreativnější a rychlejší řízení
=> japonský model lze považovat za organický typ organizace podle Burnse a Stalkera

Weberovo pojetí organizace (protipól japonského modelu řízení)

-uniformní ovládání, psaná pravidla, byrokratická povaha organizací

Základní rysy ideálního typu byrokracie

• hierarchie pravomocí=> úkoly přidělovány formou úředních příkazů, kontrola, forma pyramidy- na vrcholu ti nejvyšší
• jednání úředníků-řídí se psanými pravidly, čím výše úředníci jsou, tím více rozmanitých případů musí řešit => vyžaduje flexibilitu
• úředník- fixní plat, plný úvazek, očekává se úsilí a kariérní postup v rámci organizace
• úkoly v organizaci odděleny od života mimo organizaci
• rozvoj byrokracie- oddělení pracovníků nad kontrolou výrobních prostředků (dříve zemědělství- vlastní nástroje, kontrola nad výrobními procesy)

=>čím více se organizace blíží ideální typu byrokracie tím efektivněji plní své cíle
-byrokracie- práce na principu racionality, sofistikovaný nástroj

Kritika postfordismu

-postfordismus neexistuje=> argumenty => nejde o celkovou transformaci, ale integraci některých nových přístupů do tradičních fordistických metod
-neofordismus- období modifikace tradičních fordistických metod
-Anna Pollert- tvrdí, že metody masové produkce stále převládají v mnoha odvětvích, zejména ty, které jsou zaměřeny na spotřební trhy