Nauka o pramenech

Verze z 9. 4. 2017, 12:02, kterou vytvořil Ondrej.Novak (diskuse | příspěvky) (Ondrej.Novak přesunul stránku Definice disciplíny a doporučená literatura na Nauka o pramenech: Původní název byl spíše podnázev)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Nauka o pramenech je disciplína, jejímž úkolem je shromažďovat, systematizovat, kriticky studovat a interpretovat historické prameny. V užším pojetí bývá nauka o pramenech chápána jako disciplina zabývající se historiografickými prameny.

Studijní literatura

Obecná

  • BRANDT, Ahasver von. Werkzeug des Historikers, Stuttgart atd. 1980; Kap. III. Die Quellen, 1. Allgemeine Quellenkunde.
  • PETRÁŇ, Josef et al. Úvod do studia dějepisu. [Díl] 3. Nauka o historických pramenech. Praha, 1983. 207 s.

K dějinám pramenů středověku

  • BLÁHOVÁ, MARIE. Klasifikace předhusitských narativních pramenů české provenience, in: 200 let pomocných věd historických na FF UK, Praha 1988, s. 165-199
  • CAENEGEM, R. C. van a GANSHOF, François Louis. Kurze Quellenkunde des Westeuropäischen Mittelalters: eine typologische, historische und bibliographische Einführung. Göttingen 1964. 365 s.
  • CAENEGEM, R. C. van, R. van den ABEELE, F. I. GANSHOF a I. JOCQUÉ. Introduction aux sources de l'histoire médievale. Turnholti 1997, 649 s.
  • DOTZAUER, Winfried. Quellenkunde zur deutschen Geschichte im Spätmittelalter (1350-1500). Darmstadt 1996.
  • GENICOT, L. Présentation. Typologie des sources du Moyen Age occidental. Turnhout 1972.
  • GROSS, Charles. The sources and literature of English history from the earliest times to about 1485. London 1900.
  • GRUNDMANN, Herbert. Geschichtesschreibung in Mittelalter: Gattungen, Epochen, Eigenert. Göttingen, 1965. 91 s.
  • HONZÍKOVÁ, Milena. Staročeská kronika tak řečeného Dalimila. 3, Staročeská kronika tak řečeného Dalimila v kontextu středověké historiografie latinského kulturního okruhu a její pramenná hodnota. Praha 1995. s. 11-89.
  • LHOTSKY, Alphons. Quellenkunde zur mittelalterlichen Geschichte Österreichs, MIÖG Ergänzungsband XIX, Graz - Köln 1963.
  • LORENZ, Ottokar. Deutschlands Geschichtsquellen im Mittelalter seit der Mitte des 13.Jahrhunderts. I-II Berlin 1886, přetisk Graz 1966.
  • MOLINIER, A. a Louis POLAIN. Les sources de l'histoire de France des origines aux guerres d'Italie (1494). Paris 1906, přetisk New York 1924.
  • QUIRIN, Heinz. Einführung in das Studium der mittelaterlichen Geschichte, Braunschweig 1964.
  • WATTENBACH, Wilhelm. Deutschlands Geschichtsquellen im Mittelalter bis zur Mitte des dreizehnten Jahrhunderts. II Berlin 1893-1894.
  • WATTENBACH, Wilhelm a LEVISON, Wilhelm. Deutschlands Geschichtsquellen im Mittelalter: Vorzeit und Karolinger. Heft 1, Die Vorzeit. Von den Anfängen bis zur Herrschaft der Karolinger. Weimar 1952. 156 s.
  • WATTENBACH, Wilhelm a Robert HOLTZMANN. Deutschlands Geschichtsquellen im Mittelalter: Die Zeit der Sachsen und Salier. Erster Teil, Das Zeitalter des Ottonischen Staates (900-1050). Neuausg. Darmstadt 1978.
  • WATTENBACH, Wilhelm a Robert HOLTZMANN. Deutschlands Geschichtsquellen im Mittelalter: Die Zeit der Sachsen und Salier. Zweiter Teil, Das Zeitalter des Investiturstreits (1050-1125). Neuausg. Darmstadt 1978.
  • WATTENBACH, Wilhelm a Robert HOLTZMANN. Deutschlands Geschichtsquellen im Mittelalter: Die Zeit der Sachsen und Salier. Dritter Teil, Italien (1050-1125). England (900-1135). Nachträge zum ersten und zweiten Teil. Neuausg. Darmstadt 1971.

Zdroj

Text byl převzat z původních internetových skript Katedry archivnictví a PVH vzniklých v rámci projektu OPPA (http://pvh.ff.cuni.cz/index_OPPA.htm).