Aplikace výzkumů o resilienci

Verze z 27. 8. 2017, 00:11, kterou vytvořil Petr.Kosik (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „==Aplikační možnosti výzkumů o psychické odolnosti== '''terapeutické a intervenční možnosti''' * '''ACT''' - assessment, crisis intervention, t…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Aplikační možnosti výzkumů o psychické odolnosti

terapeutické a intervenční možnosti

  • ACT - assessment, crisis intervention, trauma treatment (Roberts)
  • CISM - zabránění posttraumatickému stresovému syndromu
  • zvláště se pracuje s debriefingem (Mitchell, rozpracovává Bonano)
  • zásadní je, aby se tato prevence nikomu nevyhnula (problém telefonistek)
  • není orientován na oběti, ale na profesionály (hasiče, policisty, svědky, novináře atd.)
  • stres je běžná reakce, ale posttraumatický stresový syndrom je už problém
  • rizikové faktory - masivnost problému (množství zasažených lidí, závažnost situace, přítomnost dětí)

Debriefing a defusing

  • Mitchell, rozpracovává Bonano
  • událost se probírá v peer skupině za účasti profesionálních psychologů
  • diskutuje se o události - dochází ke znovu vystavení se zážitku -> uzavření události, zbavení se psychického napětí, uvolnění pocitů viny
  • měl by probíhat nejlépe následující den po akci, nejdéle po týdnu
  • fáze debriefingu (celkem 7) - je důležité aby se nic nepřeskakovalo, nevynechávalo nebo nezjednodušovalo:
  1. úvod - představení, sdělení očekávání, motivace, zdůraznění pravidel, rovnost - neplatí funkční hierarchie, nejde o posuzování správnosti činů, debriefing se nesnaží o hodnocení a souzení, důvěrnost všeho sdělovaného
  2. představení - každý účastník sdělí proč byl při zásahu a co bylo základem jeho práce
  3. emoce - mluví se o emocích, které se při zásahu objevily
  4. reakční fáze - rozebírání nejhorších zážitků, většinou velmi traumatizující události jako například devastující zranění, velký počet zraněných, zranění nebo úmrtí dítěte
  5. fáze symptomů - přesun od emocí zpět do kognitivní roviny - shrnutí a klasifikace stresových symptomů, hodnocení situace
  6. fáze učení - hlavní projevy stresu a způsoby jejich zvládání, možnosti plnohodnotného vyrovnání se se stresorem místo využití obranných mechanismů
  7. návrat - uzavření celého debriefingu kompetentní osobou, volná diskuse, zodpovězení otázek, zhodnocení -> společenská forma, občerstvení

peers

  • jsou důležití, protože vědí co se děje -> mohou říci, že lidé jednali správně
  • peers ale nemusí být ze stejné profese, jen musí mít zkušenost s podobnými zážitky

defusing

  • zjednodušený debriefing
  • používá se v případě, že na debriefing není čas - probíhá bezprostředně po události
  • nejsou přítomni psychologové, ale pouze peers
  • fáze defusingu:
  1. úvod - stejný jako u debriefingu
  2. explorace - hledání největších problémů, kombinace faktů, emocí a reakcí
  3. fáze učení - navrhnutí copingových strategií
  4. závěr - stejný jako u debriefingu
  • důležité je věnovat se bezprostředně následujícím událostem (ne jak budou s problémem zacházet za měsíc)