Poruchy s psychotickými příznaky

Psychózy

• schizofrenie, psychoafektivní poruchy, poruchy vázané na akutní stavy,…
• typický je psychotický proces (poruchy myšlení, vnímání, halucinace, bludy)

Schizofrenie

• onemocnění nejasného původu (nezná se důvod) → léčba je tedy jen stabilizací stavu
• je to onemocnění mladého věku: riziková skupina je 17/18 - 24/25 let (jeden typ začíná už v 15 letech)
• farmaka:

• po první atace by měl pacient užívat léky po 3 roky, a pokud se během těch 3 let neobjeví žádná další ataka, dá se říct, že se to zastavilo
• pokud se objeví další ataka, měl by léky užívat dalších (následných) 5 let, pokud se během těch pěti let neobjeví další ataka, dá se říct, že se to zastavilo
• jestliže proběhnou více než 2 ataky, jde o chronický stav a léky se berou doživotně

• pacient si na každou psychotickou ataku pamatuje, nemá amnézii
• pacienti jsou velmi citliví a zranitelní: nesmí vůbec pít alkohol, musí dodržovat režim zdravého životního stylu (nechodit pozdě spát, nepracovat na směny)

• 2 typické základní příznaky - bludy a myšlenkové změny
• Bludy

• kontrolování, ovlivňování a ovládání, doprovázené zvláštními činnostmi, myšlenkami nebo pocity

• Myšlenkové změny

• ozvučování myšlenek, vysílání myšlenek, skládání a odjímání myšlenek

• na tomto staví diagnóza schizofrenie (přesně znát)
• mimo to se mohou objevit i jiné bludy, halucinace, katatonní změny chování, projevy novotvarů, zárazy v myšlení, inkoherence, projevy negativních symptomů → vedlejší příznaky
• negativní symptomy: označovány jako 4A: apatie, abulie, anhédonie, poruchy afektivity
• jako pozitivní jsou označovány psychotické/důležité příznaky, jako negativní ty vedlejší příznaky

Průběh schizofrenie

• chronický průběh (málokdy jen jedna ataka) → 99% případů schizofrenie končí v invalidním důchodu hned po první atace
• na ataku není amnézie, pacient si všechno pamatuje (těžko se srovnává s prožitky)
• schizofrenie nesnižuje IQ sama o sobě – ale každá ataka ovlivňuje přenos dopaminu v oblasti nigrostriatální, tudíž sekundárně člověk strádá, celkově se mění – je důležité člověku nastavit komfortní režim (člověk by se nikdy neměl vrátit do běžného pracovního procesu a vysokého výkonu nebo směnného provozu) – nelze vystavit stresu, změnám cirkadiálních rytmů, zákaz pití alkoholu a užívání drog (povoleny cigarety), důležitý spánkový režim, rizikové je i nadměrné hraní PC her

Prognóza schizofrenie

• velmi nejasná, nejistá a individuální
• může dobře reagovat na farmaka, ale stejně se může objevit další ataka
• při pravidelném braní léků a dodržování režimu je mnohem větší pravděpodobnost zlepšení stavu
• čím dříve se schizofrenie diagnostikuje a začne léčit, tím je prognóza lepší (čím je tedy ten začátek akutnější a lépe zjistitelnější, tím lépe, naopak když se typ schizofrenie maskuje a tím později se to zjistí, tím je to horší)
• záleží to také na sociálním okolí → lépe jsou na tom lidé, kteří mají dobré sociální a rodinné zázemí, sociální systém kolem nich dobře funguje
• schizofrenie a ataka schizofrenie je indikací k interrupci (doporučuje se), gravidita zhoršuje stav pacientky a pacientka musí i během těhotenství brát léky

Paranoidní schizofrenie (F 20.0)

• nejčastější a nejběžnější forma
• kromě základních bludů jsou vedlejším příznakem bludy ze skupiny paranoidních/persekučních (vznešeného původu, pronásledování, vztahovačné, zvláštního poslání)
• velmi často doprovázeno halucinacemi: sluchové (hlasové), které mívají interaktivní charakter
• často změny emoční (nepřiměřené emoce, inkoherentní emoce)
• pocity, že po nich někdo jde, že ho pronásledují, pocity, že jsou mezigalaktického původu, řídí vesmírnou válku, apod.
• je to spíše schizofrenie staršího věku (18-24 let)

Hebefrenní schizofrenie (F 20.1)

• forma mladšího věku, hranice je snížena až na 15 let
• problém je, že se začíná projevovat nejprve negativními symptomy a až později dozraje k pozitivním/psychotickým projevům → člověk může tedy trpět těmi problémy 2, 3 roky než se s tím dojde k doktorovi, než si toho někdo všimne (často je to připisováno pubertě, apod.)
• více dominují vedlejší 4A příznaky, na úkor psychotickým projevům

Simplexní schizofrenie (F 20.6)

• neboli hebefrenní typ v dospělosti
• převažují 4A příznaky, psychotické příznaky se objevují později (19-20) a nejsou manifestně psychotické
• více emoční projevy, staženost, simplexe – jednoduchost, nekomunikuje, podivný strnulý pohled, nedostatek iniciativy, aktivity, málo komunikuje, omezený slovní projev, minimální gestikulace a mimika
• špatná prognóza – těžko se poznává, bez léčení může trvat až roky, těžká spolupráce, velká nedůvěra, odtažitost – sociální debakl, chátrání, pokles mentální a výkonnostní aktivity

Katatonní schizofrenie (F 20.2)

• hlavní i vedlejší příznaky, hlavně jsou katatonní příznaky

• stupor – ztuhlost, několikahodinový stoj
• katatonní vzrušení – nepřiměřená, neúčelová, neadekvátní aktivita, motorická aktivita (není ovlivněna drogou)
• nástavy – volní stavění do různých bizardních póz (sám se tak nastaví)
• flexibilitas cerea (vosková ohebnost) – někdo toho člověka nastaví a on v té poloze stojí dál dlouhou dobu, zaujímání póz, nebrání se, nepřijímá potravu, nereaguje, pomočí se, atp.
• negativismus – odpor k tomu, co po člověku chceme, ke všemu
• rigidita – podstupeň stuporu, není to tak manifestní, mírnější
• povelový automatismus – člověk reaguje na povely (sedni, lehni, klekni, zvedni levou nohu)

• projevy se prolínají
• člověk nejí, nepije – jsou somaticky ohroženi – často medikována elektrokompulzivní terapie

Reziduální schizofrenie (F 20.5)

• je to chronické stádium, které může nastat po jedné atace, může nastat i po více opakovaných atakách, ale nemusí nastat vůbec
• po atace dojde k výraznému ústupu kognitivních schopností (paměť, abstraktní myšlení, představivost, soustředění, výkonnost, určitá emoční oploštělost) a člověk už se nikdy nedostane na svou původní kognitivní úroveň
• takto silná devastace může nastat po první atace, nebo k tomu ústupu dochází postupně po každé atace, nebo taky ten ústup nemusí nastat vůbec (k určitému ústupu dochází, ale nedostane se to do toho stádia residua, tj. chronického stavu)
• residuem se myslí, že je zpomalený, má sníženou reaktivitu a psychomotorickou reaktivitu, emočně otupělý, oploštělý, nedocházejí mu některé emoční věci, celkově pasivní, bez iniciativy, má omezené vyjadřovací schopnosti, omezená slovní zásoba, celkově hypomimický, hlas v jedné intonační rovině (hlas jakoby bez emocí), problém s očním kontaktem (uhýbá očima, nebo vůbec oční kontakt nenaváže), selhává v sociálním kontextu, selhává hygiena

Postschizofrenní deprese

• je řazena pod schizofrenii, ale není to schizofrenie
• je to vlastně porucha emocí/nálady, ale navazuje na schizofrenii
• jde o depresivní symptomatologii → projevy deprese, které navazují na ataku schizofrenie
• přejde psychotická ataka, je na ústupu, halucinace a bludy zmizí a do toho se začne (v návaznosti na to) rozvíjet klasická deprese
• někdy problém odlišit od residuální schizofrenie (když ale nasadíme antidepresiva, tak postschizofrenní deprese se zlepší, ale reziduální schizofrenie zůstane na stejném bodě)

Diferenciální diagnóza

• schizoidní a paranoidní porucha osobnosti: poruchy osobnosti se projevují už od puberty (ale diagnostikovat se to může až od 18 let), ale ten kdo má schizofrenii, tak je i do 18 let úplně normální, poruchy osobnosti nikdy nemá základní příznaky schizofrenie a pokud dospěje do stádia psychoticismu, tak psychoticismus je jen krátký (trvá několik dní), velmi rychle vymizí a projevy jsou povrchové (nebude tam ucelený bludný kruh, nebudou tam monstrózní halucinace)

Schizotypní porucha

• vypadá jako schizofrenie, ale chybí základní příznaky schizofrenie
• někdy může být zaměněna za simplexní schizofrenii (u té se do několika let objeví ty základní příznaky, u schizotypní poruchy se neobjeví)
• typické je excentrické chování, zvláštní, anomální chování, nepřiměřené chování pod vlivem anomálního myšlení díky halucinacím, bludům (které tam mohou být, ale psychoticismus nikdy nebude mít tak silný ucelený kruh a tak silné zázemí jako u schizofrenie)
• uzavírá se do sebe, je nespolečenský, má sklon ke stažení od společnosti
• může být vztahovačný, podezíravý, může mít pocity nějakých zvláštních myšlenek, poruchy vnímání
• nemá to hloubku jako opravdová schizofrenie
• má stabilní, chronický průběh (na rozdíl od schizofrenie), jakoby je „takový“
• schizotypní porucha se může v nějakých příznacích projevovat už dříve, ale plně propuká až po 18 letech

Trvalá porucha s bludy

• kdysi se nazývala Paranoia
• základem jsou bludy, které nejsou organického původu
• problém je ten, že bludy často vycházejí z reálné životní situace (navazuje na reálnou situaci z jeho života), proto to tomu člověku bude mnohem více a konzistentně zapadat do jeho života
• proto je hodně těžké vymanit člověka z této jeho bludné představy a často vůbec nespolupracují s odborníky (vždyť je to přece reálné…, logicky to zapadá do jeho života, neuvědomují si tu divnou nadstavbu nad reálnou situací)
• je spíše středního věku, méně častá než schizofrenie
• prognóza je špatná – člověk nechce spolupracovat, je těžké najít skulinu v tom jeho bludu a získat důvěru; když do toho chce vstoupit člověk z venčí (terapeut, psychiatr) tak mu nevěří, nejde mu to vyvrátit
• nejčastější bludy: persekuční, emulační (žárlivecký), hypochondrický
• dominující je blud, nejsou halucinace (a když se objeví halucinace, jsou jen povrchní a přechodné)
• diferenciální diagnostika: jednoduchá - vyskytují se jen bludy (nejsou halucinace nebo velmi přechodné, není zde schizofrenní typ bludů) a začíná v pozdějším věku/středním (nezačíná v 18 letech, ale později)

Akutní přechodné/polymorfní psychózy

• vznikají akutně během několika hodin, maximálně dní
• typické je, že je nějaký vyvolávací moment
• halucinace a bludy velmi rychle vymizí (někdy do dvou týdnů)
• velmi rychle to začne, vybouří se to a zase to skončí
• akutností roste birazdnost
• můžou a nemusí být příznaky schizofrenie (podle toho označeny s/bez příznaků schizofrenie), ale i když je to s příznaky psychózy, nemají bizardní okruh (je po přechodné, povrchové, příznaky schizofrenie a její hlavní příznaky jsou jen naznačeny)
• má velmi dobrou prognózu → rychle to přejde a často k tomu dojde jen jednou za život; často se neléčí ani půl roku
• může to nastat třeba po extrémním stresu (moc práce, problémy doma a do toho čtyři dny nespí a má chřipku → reakcí je akutní psychóza)
• diferenciální diagnostika

• schizofrenie: schizofrenie má pomalý náběh, délka psychoticismu je tam taky delší, jsou přítomny hlavní příznaky
• bludná porucha: u přechodné psychózy nejsou bludy, ale je to tam vše dohromady (halucinace i poruchy myšlení)
• schizotypní porucha: schizotypní porucha je chronický stav, zatímco u akutní poruchy je ten člověk normální a pouze má ten psychotický exces
• toxická psychóza: u akutní psychózy není přítomná žádná psychoaktivní látka (pokud přítomná je, jedná se vždy o toxickou psychózu)

Schizoafektivní porucha

• příčina není jasná, vyskytuje se u mužů i žen, nižšího středního věku
• je v podstatě celoživotní
• kombinace dvou poruch, které se ale vyskytují v jeden okamžik:

• schizofrenie (projevy schizofrenních příznaků i s těmi pozitivními příznaky)
• porucha nálady (je to deprese, mánie, hypománie, nebo smíšený typ, u kterého se objevují všechny předchozí typy v jeden čas – ne najednou, ale kmitání nálady probíhá velmi rychle, velmi rychlé přesmyky → za jednu ataku vystřídá obě polarity nálady)

• kromě schizofrenních příznaků se objevují i jiné příznaky psychóz, ale protože jsou přidruženy poruchy nálad, tak se objevují i depresivní bludy a manické bludy → všechno se to spojí dohromady, proto je zde velmi široká škála psychotických projevů
• diferenciální diagnostika

• schizofrenie: u schizofrenie se neobjevují afektivní poruchy, jen schizofrenní příznaky a v rámci 4A poruchy emotivity nikdy nemají hloubku jako deprese
• postschizofrenní deprese: u postschizofrenní deprese je nejdříve ataka a teprve na ní nasedá deprese, zatímco u schizoafektivní poruchy depresivního typu to je všechno najednou
• poruchy nálad, u kterých se vyskytují bludy: nemají schizofrenní příznaky, pouze stoupá nálada a až na konci je blud

• prognóza je lepší než u schizofrenie, lépe se stabilizuje, ale je to celoživotní
• komplikovanější medikace → užívají se léky na psychózy, neuroleptika v kombinaci s léky na poruchy nálad
• osa psychóz:makutní psychóza (nejjednodušší) → schizoafektivní porucha → schizofrenie (nejhorší prognóza)

Psychospirituální krize

• hodně se o ní diskutuje, zda je nebo ne
• není v MKN-10, tito lidé jsou diagnostikováni jako Akutní polymorfní psychóza (akutním stresem se tedy myslí silný spirituální stres)
• subpsychotické příznaky: povrchní halucinace a povrchní bludy, neologismy, stavy depersonalizace, derealizace, nejisté ukotvení v realitě
• objevuje se to třeba po intenzivních výcvicích, meditacích, holotropním dýchání, víkendových výcvicích