Pojetí zdraví

Lat. salús, salútis = zdraví, blaho, štěstí;

	valétúdó, -inis = zdraví, zdravotní stav;

Angl. health Něm. gesundheit Franc. santé

• Ve všech lidských kulturách bylo a je zdraví kladeno na přední místo v hierarchii zastávaných hodnot, neboť umožňuje nejenom naplnění života, dosažení a udržení stavu spokojenosti a štěstí, ale též plnohodnotné uplatnění člověka ve společnosti;
• Vnímání a hodnocení zdraví se liší v různých populačních skupinách, neboť závisí na řadě okolností, mj. též na věku, pohlaví, vzdělání a socioekonomickém statusu (SES) posuzovatelů;
• Např. pro mladé zdravé osoby (cca maturanti, do nástupu na VŠ) je zdraví sice též pozitivní, ale spíše obecnou, abstraktní hodnotou a je vnímáno do značné míry jako samozřejmost; podobně přisuzují někdy relativně nižší význam zdraví lidé s nižší úrovní vzdělání a SES;
• Zdraví je vždy výsledkem interakce člověka s prostředím, a to jak přírodním, tak i sociálním, civilizačním, charakterizovaným postupem civilizace obecně, rozvojem vědy, techniky a jejich důsledků, infrastruktury, průmyslu, ekonomiky a s nimi souvisejícího životního stylu, a konečně i prostředím společenským, v němž člověk žije;
• Významnou roli v této interakci sehrává právě životní styl, řazený mezi klíčové determinanty zdraví (viz dále), jehož hlavní dimenze (výživa, fyzická aktivita, vykonávaná práce a vše, co s ní souvisí, sexuální aktivita a reprodukční zdraví, osobní duševní pohoda, vztahy k okolí a způsob a kvalita zvládání zátěže a stresu a absence závislostí) zásadně ovlivňují vývoj zdravotního stavu;
• Odhady, publikované tradičně v literatuře, uvádějí, že životní styl ovlivňuje zdravotní stav pravděpodobně z cca 50-60%, dále je to úroveň a dostupnost poskytované zdravotní péče (odhadovaný vliv na zdraví je cca 15%), vnější vlivy, jako je životní prostředí, sociální vlivy (cca 15-20%) a vnitřní, genetická predispozice organismu (cca 10-15%);
• Tyto odhady jsou ovšem skutečně pouze přibližné, obecně je totiž velmi obtížné až nemožné vyjádřit percentuálním podílem vliv jednotlivých skupin faktorů, neboť ve zdraví se uplatňují:
• Významné interindividuální a intraindividuální rozdíly;
• Vliv jednotlivých výše uvedených faktorů, který se liší z etiopatogenetického hlediska u různých skupin nemocí (nosologických jednotek), ale i v různých místech na Zemi, podle různých geografických, klimatických a dalších podmínek.
• Pojem zdraví je přes zdánlivou, především dříve přijímanou jednoznačnost svého obsahu (člověk buď je, nebo není zdráv) nepochybně pojmem komplexní povahy, jehož
• přesná, výstižná a všeobecně bez výhrad přijímaná definice dosud neexistuje;
• jehož rozměry jsou multidimenzionální (+holistický přístup);
• a jehož založení je mezioborové, takže i jeho výzkum, má-li být úspěšný, musí být realizován z interdisciplinárních východisek.
• Obsah pojmů zdraví a zdravotní stav je do určité míry kvantitativně a kvalitativně měřitelný: k jejich hodnocení se používá standardních metodik v podobě souboru různých vyšetřovacích postupů, zaměřených především na odhalení příznaků nějaké nemoci;
• Součástí obsahu zdraví je však též funkční zdatnost organismu, jeho tělesná i duševní způsobilost, včetně adekvátní schopnosti navazovat a rozvíjet vztahy k druhým lidem.