Poruchy vědomí
- vědomí podmíněno vigilitou (bdělostí)
- jde o optimální stav CNS → mozek je schopen reagovat na zevní podněty, přijímat a zpracovávat informace, vyhodnocovat paměťové stopy → veškerá kognitivní práce, kterou mozek má
- na vědomí se podílí retikulární formace, thalamická jádra, limbický systém, mozková kůra
Poruchy vědomí:
- alternace bdělosti (porucha vigility)
- porucha jasnosti vědomí (ve smyslu lucidity – porucha třízení, zpracovávání informací)
- kapacita (rozsah – míra schopnosti vnímat děje a jevy)
- idiognózie (schopnost přiřadit v rámci vědomí sebe sama = autoidentifikace)
Vědomí hodnotíme z pohledu orientace člověka:
- autopsychická orientace – orientace vlastní osobou (kdo jsem, jak se jmenuji, kdy a kde jsem se narodil, co dělám)
- alopsychická orientace – orientace místem, časem, situací (kde jsem, kolikátého je, co je to za situace)
- somatopsychická orientace – orientace na vlastním tělesném schématu, vnímání těla jako takového
Změny ve vědomí mohou být fyziologické (střídání aktivity se spánkem) nebo patologické (kvalitativní a kvantitativní poruchy)
Obsah
Kvantitativní poruchy vědomí
- především poruchy bdění
- somnolence - ospalost, malátnost, ale ten člověk reaguje na podněty a slovní výzvy (odpoví na otázku)
- sopor - hlubší stav než somnolence, reaguje jen na bolestivé/nepříjemné pocity a to jen nonverbálně, nejde navázat osobní ani slovní kontakt
- kóma - hluboká porucha vědomí, kdy vyhasínají základní reflexy a objevují se reflexy patologické, mění se zornicový reflex → nejprve nastává mydriáza a poté myóza, nereaguje na žádné podněty, ani bolestivé, stav bezvědomí, změna fyziologických projevů (změna tlaku, tepu,…)
- synkopa - krátkodobý stav poruchy vědomí (ztráty vědomí), příčinnou může být hypotenze, emoční rozrušení (např.: když člověk vidí krav a omdlí)
- každé z těchto druhů bezvědomí bezprostředně ohrožuje život člověka
- většinou se jedná o interní (metabolické, kardiální) nebo neurologické (embólie, epilepsie, úraz, krvácení) příčiny
Kvalitativní poruchy vědomí
- vigilita je zachována, ale dojde k poruchám jiných psychických funkcí, často se to týká poruchy vlastní identifikace, objevují se poruchy myšlení, vnímání a v důsledku toho i poruchy jednání
Obluzené vědomí
- Amence - zmatenost, krátkodobější porucha, která je kromě kvality vědomí charakterizována i změnou:
- myšlení (je neuspořádané, inkoherentní, narušena auto i alopsychická orientace)
- paměti (krátkodobější, přechodné, dlouhodobější stavy amnézie)
- vnímání (objevují se iluze, méně často halucinace)
- příčina: interní problémy, dekompenzovaná cukrovka, ateroskleroza, neurologické potíže, epilepsie, krvácení do mozku, záněty (meningitida, encefalitida
- Delirium - stojí ještě nad amencí, je řazeno pod organické poruchy, vzniká náhle (během hodin), obvykle trvá dny (výjimečně trvá i půl roku), porušeny všechny psychické funkce
- poruchy myšlení – persekuční a paranoidní bludy
- poruchy vnímání – spíš halucinace než iluze
- narušena paměť – někdy má amnézii na dobu deliria
- porucha psychomotorické aktivity – otočen cirkadianí rytmus
narušeny všechny typy orientace vědomí
- narušena emotivita – úzkost i agresivita), tyto stavy kolísají, střídavost těchto stavů je pro delirium typické, delirium nastává po abúzu alkoholu nebo třeba po dlouhé narkóze
Obnubilace - mrákotné stavy
- rychle začínají a taky velmi rychle končí (oproti obluzenému vědomí, které má velmi pomalý konec – jako by se táhne)
- propadá do něj z plného vědomí (je to rychlý zlom) a na proběhlý stav má amnézii
- trvá minuty, výjimečně hodiny, extrémně vzácně dny (oproti obluzenému vědomí je krátká, chvilková záležitost)
- mrákotný stav je často spojen s automatismy → dělá automatické pohyby a aktivity, které nemají cílenou motivaci, nejsou to účelové záležitosti
- neobjevují se halucinace ani bludy → myšlení a vnímání je tedy relativně v normě
- 4 typy:
- Stuporózní forma
- člověk je bez pohybů, bez mimiky, nepřijímá potravu, ale udrží si svalový tonus (nespadne)
- někam zírá, nereaguje na oslovení ani vnější podnět
- Stuporózní forma
Deliriózní forma
- opak stuporózní formy
- vystupňovaný neklid a hyperaktivita, poruchy koncentrace, může dojít až k agresivitě a útočnosti
- na rozdíl od deliria je deliriózní forma krátká a ohraničená
- objevuje se při patickém afektu
- Automatická (vigilambulantní) forma
- člověk se chová jakoby normálně, nenápadně, ale to chování nesouvisí s tím, co zrovna dělá, neodpovídá to jeho aktuální činnosti, to chování je nepřiléhavé a nepřiměřené k té situaci, jde vlastně o ty automatické pohyby
- je to součást diagnózy disociativní fuga - při cestování udělá něco, co by neměl udělat, např.: každý den vstane, jede do práce a u nádraží má přestoupit na nějakou tramvaj, aby do té práce dojel, ale on místo toho jde a koupí si lístek na vlak do Kladna a jede do Kladna; a v Kladně se probere → udělal něco neadekvátního k tomu, co měl, ale chová se při tom normálně, nenápadně; až se tam z toho probere, tak nebude vědět, proč je v Kladně a na celou tu dobu bude mít amnézii, nastává např. při dlouhodobém psychickém napětí
- Gancerův syndrom (vazbový/vazební syndrom)
- málo častý
- u lidí, kteří prošli vazbou s velkou a těžkou emoční, psychickou ujmou, stresovým vypětím (v koncentračních táborech, v zajetí,…)
- reaguje na otázky adekvátně, ale hrubě nesprávně (např.: zeptám se ho jak se jmenuje a kdy se narodil a on mi na to odpoví správně jménem a datem, ale se špatným obsahem: Jsem Kryštof Kolumbus, narozen 1.7. 1312)
- trvá to jen po nějaký omezený časový úsek
- na tu dobu amnézie
- nedělá to pro nějaký sekundární zisk (přemístění z věznice do léčebny)