Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy

Bibliometrie

Bibliometrie je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást informetrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.

A. Prichard definoval bibliometrii jako aplikaci matematicko-statistických metod, které slouží k objasnění procesů vznikajících v prostředí písemné komunikace. Bibliometrie sleduje směr a charakter rozvoje vědeckých disciplín, intelektuální vliv autorů a vědeckých periodik a spolupráci mezi jednotlivými autory či vědními obory. Problémem bibliometrie je nerovnoměrné zastoupení odborných časopisů v citačních rejstřících a také časté autocitace, které autorům zvyšují počet obdržěných citací.

Bibliometrické zákony

Lotkův zákon - zákon měření vědecké produktivity, který byl definován při srovnávání publikační činnosti autorů v oblasti chemie a fyziky. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek.

Zipfův zákon - zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. Zipf slova uspořádal podle frekvece (f) výskytu, slovo s nejvyšší hodnotou výskytu získalo r =1, následující r = 2 atd. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu, potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta (C), která závisí na délce textu.

Bradfordův zákon - zákon rozptylu informací, nebo rozptylu relevantních článků v časopisech. Definoval jej Samuel Clemens Bradford, americký knihovník, jeden ze zakladatelů bibliometrie. Tento zákon se prakticky může použít např. pro tvorbu a vyváženost knihovních fondů. Obdobně jako Lotkův zákon definuje nepřímou úměru mezi časopisy a relevantními články v nich - maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro. Jádro oboru pak tvoří nejužší skupina časopisů, ve kterých vyšlo nejvíce relevantních článků.

Bibliometrické metody

Citační analýza - matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnost citací v dalších pracích apod. Jejím výsledkem může být určení hodnoty scientometrického indikátoru. Analýzou citačních rejstříků je možné určit a popsat směr budoucího vývoje vědních disciplín a mapovat vědu. S její pomocí se měří tzv. viditelnost v oblasti vědy. Citační analýzy měří a indikují především:

• počet citací dokumentu
• vztahy dokumentů
• vzájemnou obsahovou souvislost
• nepřímou obsahová souvislost
• jádro oboru
• kvantifikované profily oboru a prognostické odhady

Publikační analýza - matematicko-statistická bibliometrická metoda, zabývající se kvantitativním měřením produkce publikací. Pomocí publikační analýzy nejčastěji vyhodnocujeme:

• geografickou oblast
• vědní oblast
• časovou periodu
• typ vědecké literatury
• autora v oboru nebo zemi
• časopisy v oboru
• instituce
  

Scientometrie

Scientometrie - její název je odvozen z metrein – merit (rec., lat.), scientia – znalost, vědění. Přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod bibliometrie a infometrie. Dnes je scientometrie nejvíce využívána pro hodnocení vědy a pro rozdělování finančních zrojů ve vědě.

Scientometrie je kvantitativní věda, ve které je potřeba definovat metriky na jejichž základě je možné kvantitu určit. Určuje se pomocí indikárotů, kterých bylo v průběhu vývoje scientometrie navržěno velké množství. Indikátory jsou obecně určeny pro hodnocení na všech úrovních, na mikroúrovni (autor, článek), střední úrovni (výzkumný tým, projekt, instituce), i na makroúrovni (velké instituce, stát, region).

Scientometrické indikátory

• Impakt faktor - je číslo, které určitým způsobem určuje kvalitu časopisu v daném oboru a udává, s jakou pravděpodobností lze očekávat, že články z daného časopisu budou citovány. Je definován jako poměr počtu citací, které byly zaznamenány v hodnoceném roce na všechny články publikované v daném časopise za předchozí dva roky, k celkovému počtu všech článků vytištěných v daném časopise za totéž období. Impakt faktor negativně ovlivňuje krátký časový úsek, který je měřen a autocitace autorů.
  

• Relativní citační index - S jeho pomocí je možné porovnávat kvalitu časopisů vydávajících práce v daném oboru a porovnávat citační ohlasy v dané oblasti vědeckého systému.

• H-index - hodnotí kvalitu vědeckých děl publikovaných jedním autorem. Číslo h udává počet publikací, které byly alespoň h-krát citovány. Mezi jeho výhody patří to, že nebere v potaz málo citované publikace nehledě na jejich množství a minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou publikací. Jeho nevýhodou je, že znevýhodňujě vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru, index stále není ověřen ve všech vědních oblastech a umožňuje porovnávat jen vědce, kteří působí v jedné vědní oblasti.
  

• Poločas citovanosti - udává po kolika letech se objeví 50% všech citací na články daného časopisu v citačních rejstřících. Pomáhá při hodnocení stáří citovaných článků a uvádí se pouze u časopisů, jež byly alespoň stokrát citovány.
  

• Poločas citování - Pomáhá při hodnocení stáří většiny článků, které cituje daný časopis a uvádí se jen u časopisů, které 1 200 nebo více dokumentů.
  

Hodnocení vědy

Hodnocení vědeckých výstupů v ČR prování Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVV), která je odborným a poradním orgánem vlády ČR zřízeným zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)

Hodnocení bude realizováno pomocí pěti základních modulů, které jsou relevantní pro všechny výzkumné organizace, bez ohledu na to, jaký typ výzkumu realizují, nebo na obor, v němž jsou aktivní. Hlavními moduly jsou:

• kvalita vybraných výsledků
• výkonnost výsledků
• společenská relevance
• životaschopnost
• Strategie a koncepce

Hodnocení ve všech pěti modulech bude využívat tyto nástroje:

• bibliometrickou analýzu
• vzdálené recenze
• návštěvu panelů na místě
  

Metody hodnocení vědy

• hodnocení peer review (jinak také recenzní či posuzovací řízení) je proces, ve kterém odborníci kriticky hodnotí vědeckou práci před jejím vydáním a posuzují, zda odpovídá standardům.
• hodnocení bibliometrické je kvantitativní analýza dokumentů, které vznikají v rámci vědecké komunikace.

Odkazy

Použitá literatura

• ČESKO. ÚŘAD VLÁDY. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací. In Usnesení vlády ze dne 8. února 2017 č. 107. Dostupné z: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796
• KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993.
• MACHKOVÁ, Marie, 2006. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.txt. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta.
• SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
• VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf
• VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.

Klíčová slova

bibliometrie, scientometrie, hodnocení vědy, impakt faktor, H-index, Lotkův zákon, Zipfův zákon, Bradfordův zákon