Dospělost
Verze z 13. 7. 2014, 11:36, kterou vytvořil Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky)
- psychologie dospělého věku a stáří je dnes mnohem méně rozvinuta než Ψ dětství a dospívání
- změny psychiky: od narození do pozdního stáří – 3 etapy:
- dětství a dospívání – rychlé, zákonité a uspořádané změny, vedou k vyšší úrovni psychické organizace a kumulují v dosažení zralosti
- druhá etapa – psychické funkce zůstávají cca na stejné úrovni
- třetí etapa – změny, které vedou k poklesu funkcí, k dezorganizaci a končí smrti
- změny probíhající v dětství a dospívání nejsou totožné s těmi v pozdějším věku
- vrchol vývoje a dosažení maxima výkonnosti nejsou pro všechny psychické funkce stejné – různě se vyvíjí, v různé době dosahují maxima, pokles není jednotný, neprobíhá stejně rychle
- růst i pokles psychických funkcí je podmíněn biologickými, psychologickými a sociálními determinantami
Časná a střední dospělost
- zhruba do 40, 45 let
Pozdní dospělost
- 40, 45 – 65 let
- různé názory: období nejzákladnějších krizí (srovnání s věkem před tím a obavami s budoucna; odchod dětí) x „zlaté období“ – klid po odchodu dětí, volný čas, méně starostí
- období bilancování – přezkušování výsledků dosavadního života (Bühlerová)
- hodnotí se práce, výběr partnera, výchova dětí
- zkoumá, zda výběr životních cílů byl správný – pokusy napravit omyly jsou časté, leč ne vždy úspěšné a realistické
- involuce – otázky smrti, která se blíží
- někteří tyto problémy popírají - vášnivá činnost, překompenzace (sport), sexuální dobrodružství, jiní deprese, úzkost
- OK: vyřešit pozitivně a postoupit dál na vyšší úroveň vývoje osobnosti
- vždy nutno vyřešit dilema: rezignovat, smířit se se slabostí a smrtí růst k moudrosti stáří
- opět nastoleny (kvalitativně ale jinak) otázky identity, hodnot, životního stylu člověk se spíše obrací dovnitř k vlastnímu nitru, dřívější extraverze slábne