Mentální model
Obsah
Poznámka: tento článek je ve stavu ROZPRACOVANOSTI.
Definice
„Mentální model se utváří v závislosti na prostých, někdy i naivních vědomostech, do nichž se promítá příslušná kulturně a historicky podmíněná předloha předmětu poznání, přenášená tradicí; mentální model obsahuje kognitivní zpracování informací o daném předmětu (nebo jevu) na příslušné vývojové úrovni kognitivní výbavy jedince…; zprvu jde i o bezděčné a posléze záměrně osvojované relevantní vědomosti a poznatky, zprostředkované nejčastěji výukou, případně i hromadnými sdělovacími prostředky.“[1]
Historie
Pojem mentální model poprvé použil Kenneth Craik ve své knize The Nature of Explanation z roku 1943.
Georges-Henri Luquet v knize Le Dessin enfantin (Dětské kresby), publikovaný v roce 1927 Alcanem v Paříži, tvrdil, že děti vytvářejí interní modely, což ovlivnilo mimo jiné dětského psychologa Jeana Piageta.
Druhy mentálních modelů
- vnitřní: Reprezentace, které si vytváříme sami o určitém objektu a řídíme se jimi. Mnohé naše představy a očekávání od tohoto objektu jsou však často nesprávné.
- vnější: Reprezentace, které důvěrně známe z každodenního života (písmo, obrázky, ...)
Využití mentálních modelů
Jako příklad lze uvést tvorbu internetových stránek. V souvislosti s nimi můžeme rozeznat 3 druhy mentálních modelů:
- designérský mentální model: představa návrháře stránek
- uživatelský mentální model: vytváří si jej uživatel sám při kontaktu s výrobkem (stránkou)
- systémový obraz: výrobek designéra se stává stává komunikačním prostředkem mezi uživatelem a designérem
Pokud návrhář stránky zná nebo dokáže předvídat mentální modely uživatele, může stránku vytvořit tak, aby byla pro koncového uživatele srozumitelná a uživatelsky přívětivá, sdělila potřebné informace, nebo přiměla uživatele se na stránku vracet.
Mentální modely v procesu učení
Seznam použité literatury
- ↑ SEDLÁKOVÁ, Miluše. Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie: mentální reprezentace a mentální modely. Praha: Grada, 2004.