Antropologie rodiny a příbuzenských systémů
Nezastupitelnou a zásadní dimenzí každé lidské společnosti jsou osobní mezilidské vztahy spjaté se sítí příbuzenství a institucí rodiny. Vztahy mezi muži a ženami determinují sociokulturní regulativa, jež v konkrétním a historickém a kulturním kontextu vystupují jako negenetická pravidla určující:
- koho si je možné vzít,
- jak je limitován počet legitimních partnerů nebo partnerek,
- kde je možné s ním (nimi) bydlet a
- jakou terminologii je vhodné pro vzniklé příbuzenské vztahy používat.
Příbuzenské systémy v lidské společnosti představují typ sociální organizace, v níž se prolínají biologické faktory (muž oplodňuje ženu, žena rodí děti) a kulturní faktory (muži obvykle koncentrují politickou moc a kontrolují ekonomické zdroje dané společnosti). Příbuzenství často představuje nejdůležitější sociální instituci, která prostupuje veškerým rodinným, veřejným, politickým i ekonomickým fungováním dané společnosti, tedy všemi dimenzemi dané kultury. Pro sociální a kulturní antropologii proto vždy představovaly dominantní oblast a klíčové téma výzkumů. Nicméně nelze je studovat jako samostatnou, nezávislou a autonomní vrstvu sociální reality.
Historie
Antropologie rodiny a příbuzenských systémů se zrodila ve druhé polovině 20. století v rámci evolucionistické antropologie a etnologie.
Lewis Henry Morgan
Za zakladatele takto orientovaných antropologických výzkumů je označován americký antropolog Lewis Henry Morgan. Ten stanovil 5 evolučních stupňů rodiny:
- rodina pokrevně příbuzných,
- rodina punaluanská,
- rodina syndiasmická (párová),
- rodina patriarchální a
- rodina monogamní.[1]
Jeho velkou zásluhou byla také obrácena pozornost antropologů ke studu příbuzenské terminologie v mezikulturní perspektivě.[2]
Johann Jakob Bachofen
Mezi průkopníky antropologických výzkumů rodiny v Evropě patřil ve druhé polovině 19. století švýcarský právník Johann Jakob Bachofen. Ten formuloval evolucionistickou hypotézu o prvotnosti matriarchátu před patriarchátem[3], podle které vývoj lidské společnosti směřoval od prvotní sexuální promiskuity přes období matriarchátu, ve kterém se jméno a původ potomků odvozovaly z ženské linie, k patriarchálnímu rodovému zřízení.
- ↑ Morgan, L. H. (1954). Pravěká společnost neboli Výzkumy o průběhu lidského pokroku od divošství přes barbarství k civilisaci. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd.
- ↑ Lewis, H. M. (1871). Systems of Consanguinity and Affinity of the Human Family. Washington: Smithsonian Institution.
- ↑ Johann, J. B. (1861). Das Mutterrecht: eine Untersuchung über die Gynaikokratie der alten Welt nach ihrer religiösen und rechtlichen Natur. Verlag Verlag Von Krais.