Alternativní a augmentativní komunikace
Systémy alternativní a augmentativní komunikace (AAK) se snaží u osob s postižením trvale nebo přechodně nahrazovat problémy s řečí, jazykem a psaním.[1]
Obsah
Co je AAK
Komu je určena
AAK a řeč
Základní metody AAK
Pomůcky se mohou rozdělit na dvě základní skupiny – metody bez pomůcek a metody s pomůckami. Druhý typ se dále rozčleňuje na netechnické pomůcky a technické pomůcky.[2]
Metody bez pomůcek
Především se hovoří o manuálních znacích, které je třeba uživatele naučit. Obvykle se jedná o systémy, které pracují s 300-600 znaky. Doprovázejí mluvenou řeč a jsou většinou jednodušší než symboly ve znakovém jazyce neslyšících. V naší zemi se nejvíce používají tyto systémy:[2]
Makaton je znakový program, jehož základ tvoří 350 znaků a symbolů v osmi základních úrovních. Jeho název je odvozen od jmen svých tvůrců (Margaret Walker, Kathy Johnston a Tony Conforth). Je možné jej uplatnit u klientů s mentálním, sluchovým a tělesným postižení, u neurologických pacientů a u klientů s poruchami paměti. Znakování klíčových slov by se mělo doprovázet rytmizovanou řečí a mimikou.[3]
Znak do řeči u nás představila Libuše Kubová s kolektivem. Tento systém pochází z Dánska a tvoří ho znaky a gesta ze znakového jazyka neslyšících. Je upraven tak, aby vyhovoval specifickým požadavkům uživatelů s mentálním, tělesným a dalšími postiženími. Používá se asi 400 znaků s možností dalšího rozšíření.[3]
Znaky podle Anity Portmann fungují na obdobném principu jako oba předchozí systémy. Znaky se využívají při mluvené řeči a nejčastěji se zavádí u malých dětí a uživatelů s mentálním postižením.[2]
Metody s pomůckami
Netechnické pomůcky
Tyto pomůcky nevyužívají ke svému provozu elektrický proud ani napájení z baterie. Nevyžadují pravidelné dobíjení ani nutné zásahy v případě porouchání pomůcky. Z tohoto důvodu jsou i cenově dostupnější.[2]
Trojrozměrné zobrazení – předměty se používají jako jedna z prvních možností zvláště pro malé děti a u osob s mentálním postižením. Doporučují se jako alternativa pro klienty s těžšími formami mentálního postižení, kteří nerozumějí fotografiím nebo obrázkovým symbolům. Užívají se v těchto formách:
Reálné předměty, například konkrétní hračka nebo jídlo, které nesymbolizují nic jiného než samy sebe a klient má většinou možnost k výběru.
Reálné předměty jako symboly, kde se reálná věc může stát symbolem (například zatavený bonbon na kartičce).
Části předmětů se stávají symbolem pro celý předmět (např. dílek z oblíbeného puzzle) a klient se ho snaží označit, pokud daný předmět chce.
Referenční (odkazovací) předměty, jako například mýdlo pro koupel, lžíce pro jídlo.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ CO JE AAK [online]. [cit. 2018-11-20]. Dostupné z: http://www.alternativnikomunikace.cz/stranka-co-je-aak-9
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 ŠAROUNOVÁ, Jana. Metody alternativní a augmentativní komunikace. Praha: Portál, 2014.
- ↑ 3,0 3,1 VALENTA, Milan. Přehled speciální pedagogiky: rámcové kompendium oboru. Praha: Portál, 2014.
Použitá literatura
- ŠAROUNOVÁ, Jana. Metody alternativní a augmentativní komunikace. Praha: Portál, 2014.
- VALENTA, Milan. Přehled speciální pedagogiky: rámcové kompendium oboru. Praha: Portál, 2014.
Související články
Klíčová slova
Alternativní a augmentativní komunikace, poruchy řeči, komunikační pomůcky