Historie vyzkumu osvojování řeči
Verze z 7. 9. 2014, 22:21, kterou vytvořil Dita Lazárková (lazarkovadita@gmail.com) (diskuse | příspěvky)
- věda jako taková je mladá, ale zájem o obor začíná už v Egyptě
- Psammetichus I. (7.st.př.) (sepsal Herodotos)
- - experiment – nechal lingvisticky izolovat dvě nemluvňata – nikdo v jejich okolí nesměl mluvit
- - chtěl odhalit prajazyk – teorie, že řeč je darem bohů a nemluvně, když se nebude kazit současnou řečí, začne mluvit prajazykem
- sv. Augustin (4/5.st.) – Konfese, kniha I.
- - zamýšlí se nad tím, jak vlastně získal schopnost dorozumívat se řečí
- - tvrdí, že si vzpomíná, jak se učil první SL
- v českých zemích kniha až 1906 – František Čáda – Studium dětské řeči I
- Gustav Adolf Lindner (Čech píšící německy) – 1898 – studie na téma dětské řeči
- dřív se badatelé soustředili jen na hláskové záměny
- - vysvětlení – artikulační náročnost
- - „zajímavější“ je morfologický vývoj (uteče → utekne apod.)
- současně ve výzkumu nejdál USA, v Evropě Nizozemí, Velká Británie, Německo, Francie
Obsah
Motivace výzkumu
- osvojování se zkoumá hlavně kvůli výuce cizích jazyků
- hledá se způsob, jak detekovat a napravovat problémy v řeči
- → výzkumem osvojování se lidé snaží o pochopení percepčních podmínek
- uklidnění dítěte (výběr hudby, výzkum toho, co slyší během těhotenství apod.)
Hlediska posuzování výzkumu
Foneticky-systémové
- artikulace (produkce), akustika, percepce, fonologie
- to, co slyšíme, není to samé, co si myslíme, že slyšíme – mozek podvědomě „opravuje“ „zkomolenou“ řeč – vnímají se až větší celky řeči
- ve skutečnosti je percepce více vyvinutá než produkce (cizímu jazyku spíš rozumím, než jím mluvím) × prozkoumaná je naopak více produkce → výzkumem osvojování se lidé snaží o pochopení percepčních podmínek
- akustika – spíš technické hledisko, např. nastavení přístrojů a programů na dětskou řeč
- fonologie = funkční
- - fonotaktika – distribuce a kombinatorika (jak se jednotka objevuje ve vyšších jednotkách a jak se kombinuje s jednotkami vyššího řádu – např. které hláskové kombinace nebo pozice nejsou v jazyce dovoleny)
Materiálové
- dle velikosti skupiny:
- - kazuistika = popis projevu jednotlivce – ve fonetice už není moc respektována
- - malé skupiny (zde např. i tři děti, ale postupně spíš víc)
- - velké skupiny (např. 80 dětí – velice ojedinělé)
- - reálný ideál je tak 20 dětí
- klasifikace dle věku (stádia vývoje):
- - jedna věc je kalendářní věk
- - pak také, v jaké fázi vývoje se dítě nachází
- - zhruba v 6. měsíci těhotenství (= -3 měsíce) je ucho vytvořené a slyší – ale jen asi do 500 Hz, jen hluboké frekvence ← vodní prostředí + ucho není dovyvinuté
- klasifikace např. dle mentální vady
Metodické
- klasický přístup – deduktivní (kvalitativní) × induktivní (empirický)
- - v současné době silně převažuje empirický výzkum, bo kvalitativního je málokdo schopen (musí být velice informovaný a skromný)
- průřezová × dlouhodobá metoda
- - průřezová je levnější – zjistím, co dělají děti tříměsíční, šestiměsíční a devítiměsíční a porovnám
- - dlouhodobá – jedno dítě se sleduje déle
- pozorování × experiment
- - pozorování – neovlivňuje se chování objektu, při experimentu ano
- instrumentální × transkripční
- - dnes už o tom nemá cenu mluvit, většinou se kombinuje
Doktrinální
- spíš ve fonologickém a psycholingvistickém zaměření – vždycky se hlásí k nějaké názorové škole, k nějakému proudu
- je třeba začít z nějakého modelu, své hypotézy o něco opřít
Problémy při výzkumu
- problém s periodizací – při rozvoji dětské řeči bývají skoky či regrese, vývoj není lineární
- velký individuální rozptyl
- efekt černé skříňky – vidíme vstup a výstup, ale nevíme dopodrobna, co se děje uvnitř
- vztah k úplnému jazyku (= jazyk dospělých) – lidé mimo obor si představují, že dětská řeč je nedokonalá forma běžné řeči
- - × v dětské řeči se vyskytují pravidla a jevy, které se pak v úplném modelu nenajdou
Reference
- Sovák, M. (1984): Logopedie předškolního věku. Praha: SPN.
- Vihman, M. M. (1996): Phonological development. Oxford: Blackwell. (kap. 3-4)
- Owens, R. E. (2000): Language development: an introduction. Boston, London: Allyn&Bacon. (kap. 2, 4, a 8)
- Fitch, W. T. (2000): The evolution of speech: a comparative review. Trends in cognitive sciences, roč. 4, č. 7, s. 258-267.
- Škodová, E. - Jedlička, I. a kol. (2003): Klinická logopedie. Praha: Portál. (část III)
Zpět na rozcestník: Osvojování řeči | Fonetika