Fylogeneze řeči

Verze z 7. 9. 2014, 22:23, kterou vytvořil Dita Lazárková (lazarkovadita@gmail.com) (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „* 2 zdroje informací: : - prehistorické nálezy → žádná data : - biologické analogie – hlasový komunikační projev * 3 základní motivy, evol…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
  • 2 zdroje informací:
- prehistorické nálezy → žádná data
- biologické analogie – hlasový komunikační projev
  • 3 základní motivy, evoluční výhody
- varování před nebezpečím
- upozornění na potravu
- skupinová spolupráce – efektivnost – méně námahy
  • souvislosti se zvířaty nejsou přímé:
- primáti – nemají akustiku, osvojí si jazyk, ale nemohou si osvojit řeč, nemohou řeč imitovat (gorila Coco – používala 1 000 znaků (anglická slova, kompozita))
- ptáci – mohou se naučit řeč, ale ne jazyk, nerozumí obsahu slov, nemají hrtan, produkují zvuk nějak jinak
- tuleni – také imitují řeč


Hlasový komunikační projev

  • rychlá variace akustických parametrů nesoucích informaci
  • 3 předpoklady:
- proud vzduchu
- zdroj zvuku
- modulační aparát
  • 2 obraty:
- modifikace vokálního traktu
- schopnost imitace a hlasového učení
  • proud vzduchu – např. jelen a kráva dovnitř (ingresivní)
  • zalomenost vokálního traktu umožňuje pohyb ve formantovém poli – např. primáti nemají
  • dítě po narození má také rovný vokální trakt
  • v evoluci musel někdy hrtan sestoupit
  • dítě do 3 měsíců se nemůže zakuckat, hrtan sestupuje od 3 měsíců do 3 let (u mužů ještě v pubertě)
  • sestupování hrtanu v evoluci souviselo se vzpřimováním
× giboni, klokani a ptáci jsou však také vzpřímení, proto musí existovat ještě další faktory
  • min. počet doložených vokálů – 3
  • pro lidské vokální uspořádání je typické, že se dýchá nosem i ústy


Teorie maskování velikosti

  • delší vokální trakt → hlubší hlas
  • → sestup hrtanu → hlubší hlas → představa většího těla → zastrašení protivníka ← je výhodné vypadat větší


CNS (centrální nervový systém)

  • schopnost hlasově imitovat
  • gorila a šimpanz mohou žít spolu, ale hlasový repertoár nezmění, dítě ano
  • kosatky – žijí ve skupinách, mají zvuková hesla, jiná skupina se to dokáže naučit, a když to ta první pochopí, dokáže ten signál změnit (= sounáležitost se skupinou)
  • delfíni – matka naučí své dítě signály, a i když každý žije jinde, dokážou se potom poznat podle toho zvukového signálu


Reference

  • Sovák, M. (1984): Logopedie předškolního věku. Praha: SPN.
  • Vihman, M. M. (1996): Phonological development. Oxford: Blackwell. (kap. 3-4)
  • Owens, R. E. (2000): Language development: an introduction. Boston, London: Allyn&Bacon. (kap. 2, 4, a 8)
  • Fitch, W. T. (2000): The evolution of speech: a comparative review. Trends in cognitive sciences, roč. 4, č. 7, s. 258-267.
  • Škodová, E. - Jedlička, I. a kol. (2003): Klinická logopedie. Praha: Portál. (část III)


Zpět na rozcestník: Osvojování řeči | Fonetika