Pečovatelština
Verze z 8. 9. 2014, 22:20, kterou vytvořil Dita Lazárková (lazarkovadita@gmail.com) (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „* = ''babytalk'' (USA) × ''motherese'' (V. Británie) – jak se mluví na děti * výzkum asi až '''od 60. let''' * do 60. let názor, že rodiče oprav…“)
- = babytalk (USA) × motherese (V. Británie) – jak se mluví na děti
- výzkum asi až od 60. let
- do 60. let názor, že rodiče opravují dětem výslovnost
- × pak se zjistilo, že se třeba posiluje pravdomluvnost, zdvořilost apod., ale že samotná řeč se neopravuje
- ← řečové chování je zautomatizované → metalingistické reflexe jsou obtížné
- začali se o to zajímat psychologové a antropologové
- byla nalezena kultura, kde pečovatelština chybí – na dítě se nemluví a věří se, že dítě se musí naučit mluvit samo posloucháním dospělých (někde v Keni) – nezdá se, že by to na výslednou řeč dítěte mělo nějaký vliv
- např. v Japonsku či u Apačů se na děti taky mluví málo (cení se tam umění mlčet), ale zase si s dětmi hodně hrají
Obsah
Fonetická rovina
- vyšší průměrná F0
- větší intonační rozpětí (melodické kontrasty)
- variabilnější dynamika (intenzitní složka)
- pomalejší tempo
- delší pauzy
Lexikální rovina
- omezenější slovní zásoba
- častější deixe (slova jako „tady, teď, tam, ...“)
- 3× častější opisná vyjádření
Sémantická složka
- větší využívání kontextu
- omezenější škála různých sémantických funkcí
Syntaktické rysy
- méně nedokončených konstrukcí
- kratší konstrukce
- více imperativů a otázek (asi 60% všech výpovědí)
- v konverzaci je méně promluv a více opakování
- v dětské řeči největší změny mezi 20 a 27 měsíci věku
- mezi 8 a 18 měsíci nejméně změn
- ← matky řeč přizpůsobují
- na matku reaguje dítě více než na sourozence
Výzkum pečovatelštiny
- Fernald? & P. Kuhl – převedli pečovatelštinu na sinusové transformace – extrahují se jen formanty a přemění se na sinusoidu – zůstane hlavně prozodie
- - pak s tím zkoušeli dál manipulovat – ze sinusoid nechali jen temporální modulace / intenzitu / melodické průběhy a zbytek srovnali na konstantu
- ← oddělili od sebe klasické dimenze akustického popisu řeči (FIT) a pak to pouštěli dětem a zkoumali, co je víc zaujme
- - u složených zvuků je kromě F (melodie), I (percepční hlasitost), T (kvantity) i SP (spektrum) – barvy, kvality (fonační modulace)
- - u pečovatelštiny je v spektru více dyšnosti (znamená větší intimitu, má větší spektrální sklon)
- Nick Campbell – dal ženě mikrofon a zkoumal její řeč několik let – zkoumal spektrální sklon, když mluví k různým lidem – nejvyšší byl, když mluvila na děti
Reference
- Sovák, M. (1984): Logopedie předškolního věku. Praha: SPN.
- Vihman, M. M. (1996): Phonological development. Oxford: Blackwell. (kap. 3-4)
- Owens, R. E. (2000): Language development: an introduction. Boston, London: Allyn&Bacon. (kap. 2, 4, a 8)
- Fitch, W. T. (2000): The evolution of speech: a comparative review. Trends in cognitive sciences, roč. 4, č. 7, s. 258-267.
- Škodová, E. - Jedlička, I. a kol. (2003): Klinická logopedie. Praha: Portál. (část III)
Zpět na rozcestník: Osvojování řeči | Fonetika