Pečovatelština

Verze z 8. 9. 2014, 22:20, kterou vytvořil Dita Lazárková (lazarkovadita@gmail.com) (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „* = ''babytalk'' (USA) × ''motherese'' (V. Británie) – jak se mluví na děti * výzkum asi až '''od 60. let''' * do 60. let názor, že rodiče oprav…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
  • = babytalk (USA) × motherese (V. Británie) – jak se mluví na děti
  • výzkum asi až od 60. let
  • do 60. let názor, že rodiče opravují dětem výslovnost
  • × pak se zjistilo, že se třeba posiluje pravdomluvnost, zdvořilost apod., ale že samotná řeč se neopravuje
  • ← řečové chování je zautomatizované → metalingistické reflexe jsou obtížné
  • začali se o to zajímat psychologové a antropologové
  • byla nalezena kultura, kde pečovatelština chybí – na dítě se nemluví a věří se, že dítě se musí naučit mluvit samo posloucháním dospělých (někde v Keni) – nezdá se, že by to na výslednou řeč dítěte mělo nějaký vliv
  • např. v Japonsku či u Apačů se na děti taky mluví málo (cení se tam umění mlčet), ale zase si s dětmi hodně hrají


Fonetická rovina

  • vyšší průměrná F0
  • větší intonační rozpětí (melodické kontrasty)
  • variabilnější dynamika (intenzitní složka)
  • pomalejší tempo
  • delší pauzy


Lexikální rovina

  • omezenější slovní zásoba
  • častější deixe (slova jako „tady, teď, tam, ...“)
  • 3× častější opisná vyjádření


Sémantická složka

  • větší využívání kontextu
  • omezenější škála různých sémantických funkcí


Syntaktické rysy

  • méně nedokončených konstrukcí
  • kratší konstrukce
  • více imperativů a otázek (asi 60% všech výpovědí)
  • v konverzaci je méně promluv a více opakování


  • v dětské řeči největší změny mezi 20 a 27 měsíci věku
  • mezi 8 a 18 měsíci nejméně změn
  • ← matky řeč přizpůsobují
  • na matku reaguje dítě více než na sourozence


Výzkum pečovatelštiny

  • Fernald? & P. Kuhl – převedli pečovatelštinu na sinusové transformace – extrahují se jen formanty a přemění se na sinusoidu – zůstane hlavně prozodie
- pak s tím zkoušeli dál manipulovat – ze sinusoid nechali jen temporální modulace / intenzitu / melodické průběhy a zbytek srovnali na konstantu
← oddělili od sebe klasické dimenze akustického popisu řeči (FIT) a pak to pouštěli dětem a zkoumali, co je víc zaujme
- u složených zvuků je kromě F (melodie), I (percepční hlasitost), T (kvantity) i SP (spektrum) – barvy, kvality (fonační modulace)
- u pečovatelštiny je v spektru více dyšnosti (znamená větší intimitu, má větší spektrální sklon)
  • Nick Campbell – dal ženě mikrofon a zkoumal její řeč několik let – zkoumal spektrální sklon, když mluví k různým lidem – nejvyšší byl, když mluvila na děti


Reference

  • Sovák, M. (1984): Logopedie předškolního věku. Praha: SPN.
  • Vihman, M. M. (1996): Phonological development. Oxford: Blackwell. (kap. 3-4)
  • Owens, R. E. (2000): Language development: an introduction. Boston, London: Allyn&Bacon. (kap. 2, 4, a 8)
  • Fitch, W. T. (2000): The evolution of speech: a comparative review. Trends in cognitive sciences, roč. 4, č. 7, s. 258-267.
  • Škodová, E. - Jedlička, I. a kol. (2003): Klinická logopedie. Praha: Portál. (část III)


Zpět na rozcestník: Osvojování řeči | Fonetika