Suprasegmentální prvky v dětské řeči

Verze z 8. 9. 2014, 22:55, kterou vytvořil Dita Lazárková (lazarkovadita@gmail.com) (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „* dlouho převaha segmentálního výzkumu * ze suprasegmentálních nejdříve ty segmentálně uchopitelné věci, např. vývoj slabičných shluků * u…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
  • dlouho převaha segmentálního výzkumu
  • ze suprasegmentálních nejdříve ty segmentálně uchopitelné věci, např. vývoj slabičných shluků
  • čtyřdenní děti rozpoznávají prozodii mateřského jazyka
  • × ještě 12leté děti nemají prozodii zcela zvládnutou, např. vytýkání


  • 3 akustické domény:
- frekvence F0
- temporální poměry mezi prvky hlasového signálu
- amplituda zvuku – spíš zkoumat tvar celého spektra (hodně přibližně hlasitost)
  • uspořádání prominencí v čase vede k rytmu
  • dítě používá ukončování klesavým melodémem ještě předtím, než se naučí třeba jednoslovné promluvy
  • David Christol? – pro angličtinu navrhl, že dítě má osvojenu celou škálu melodémů asi v 18 měsících
  • Gabriela Konopczinska (Francie) – také zjistila, že melodie se osvojuje dřív než slova


Přízvuk

  • rozdíl mezi jazyky s fixním a pohyblivým přízvukem, ale ještě 2leté děti např. germánských jazyků neumí přízvuk správně používat
  • u nepřízvučných slabik často dochází k elizi, zvlášť když je iniciální (příznaková)
  • Owens – tematika dvouslovných promluv
- dítě může akcentování využít k upřesnění významu


Hypotézy ohledně melodických rysů

  • závislostní – zohledňuje to, že zpomalujeme kvůli melodii → jedno na druhém závisí a dítě si to osvojuje spolu (melodii + závěrové zpomalování)
  • bezzávislostní – dítě se každý rys učí zvlášť
  • chtěli zjistit, který z nich se rychleji učí – pokud by se učily obě stejně, platila by ta závislostní hypotéza
  • intonační kontury jsou stabilnější, závěrové zpomalování je více náhodné


Reference

  • Sovák, M. (1984): Logopedie předškolního věku. Praha: SPN.
  • Vihman, M. M. (1996): Phonological development. Oxford: Blackwell. (kap. 3-4)
  • Owens, R. E. (2000): Language development: an introduction. Boston, London: Allyn&Bacon. (kap. 2, 4, a 8)
  • Fitch, W. T. (2000): The evolution of speech: a comparative review. Trends in cognitive sciences, roč. 4, č. 7, s. 258-267.
  • Škodová, E. - Jedlička, I. a kol. (2003): Klinická logopedie. Praha: Portál. (část III)


Zpět na rozcestník: Osvojování řeči | Fonetika