Hudební kultury Severní Ameriky

Severní Amerika je jedním z kulturních okruhů vyučovaných v rámci předmětu Etnomuzikologie na FF UK doc. PhDr. Zuzanou Jurkovou, Ph.D. Mezi další areály probírané během přednášek mimoevropské etnomuzikologie patří: Latinská Amerika, Subsaharská Afrika, Austrálie, Dálný východ a Arabsko-islámský svět.

Funkce hudby u původních obyvatel Severní Ameriky

Původní etnika Severní Ameriky

Hudba původních obyvatel Severní Ameriky má své obecně charakteristické rysy, mezi něž patří především kolektivní jednohlasé zpívání mužů za zvuku bubnu nebo jiného rytmického nástroje. V tomto kulturním areálu světa se hudba vyznačuje zpravidla svou kolektivností a její estetická hodnota ustupuje oproti jiným funkcím do pozadí.

Za jednu z hlavních funkcí Indiánů Severní Ameriky můžeme považovat je její spirituálnost. Spirituální snahy aktérů jsou aktivizovány prostřednictvím samotného aktu zpěvu, přičemž jako důležitý je vnímaný samotné společné zpívání, nikoli výsledný produkt. Pro hudbu tohoto kulturního areálu je také charakteristická široká variabilita zpěvu a soutěžení ve zpěvu mezi jednotlivými indiánskými kmeny.

Původní obyvatelé Severní Ameriky dělíme do 7 hlavních kulturních okruhů. Tyto kulturní areály se překrývají zároveň s oblastmi se specifickou hudební produkcí, která hraje významnou roli v rámci zachování identity dané etnické skupiny. Prvky hudební kultury tak zůstávají specifickým rysem dané skupiny a nedochází k jejich vzájemnému mísení a difuzi.

• Inuité
• Lakoti / Siouxové
• Černonožci
• Navahové
• Zuniové
• Hopiové
• Valapay

Nejvýraznější rysy hudební kultury, kterým je během přednášky věnovaná pozornost, pak nalezneme u Inuitů, Siouxů, Černonožců a Zuniů a Hopiů.

Inuité

Inuité jsou původní obyvatelé Severní Ameriky žijící na severozápadě kontinentu, především v oblasti Coppermine river. Pro hudební kulturu Inuitů je charakteristické především užití bubnů v hudbě doprovázející tanec, specifický vokální styl katajak a tzv. osobní píseň.

Katajak je označení pro hrdelní zpěv, který tvoří specifický rys hudební kultury Inuitů.

• Katajak se zpívá v rámci soutěživých her konaných za účelem zábavy
• Soutěžení nejčastěji probíhá mezi dvěma ženami
• Během soutěžení bývá cílem zpěváka vyvést druhého z rytmu
• Také může zastupovat instanci soudu, kdy zpěv rozhodne o vítězi sporu
• Při katajaku zpěváci napodobují hlasem přírodní jevy

Osobní píseň je hudebním žánrem se silným spirituálním charakterem.

• Pro osobní píseň je charakteristický sólový zpěv bez užití jakéhokoli nástroje
• Osobní píseň se podobá zpívání „jojku“ u Sámů (jojk přísluší pouze 1 člověku, kterého ochraňuje)

Inuité žijící v okolí Coppermine river nejčastěji rozlišují mezi dvěma kategoriemi hudby - aton a pisik. Pokud interpret hraje na buben, píseň se nazývá pisik, pokud jen tančí, bez užití jakéhokoli nástroje, označuje se aton.

Lakoti / Siouxové

Další skupinou původního obyvatelstva severní Ameriky jsou Siouxové, jež se sami označují jako Lakoti. Tato populace severoamerických Indiánů žije především v oblasti Velkých Planin a nejčastěji se jedná o bojovné, divoké a neusazené kmeny.

• ve zpěvu se objevuje velký rozsah
• střídání sólového zpěvu se sborem
• hudební jednoduchost
• opakování
• hudba, stejně jako jejich kultura, se řídí dle ideálu fyzické převahy

Černonožci

Jako Černonožci nebo také Blackfeet jsou označovaní severoameričtí Indiáni žijící v prériích na rozhraní Kanady a USA.

• v hudbě se objevuje také ženský zpěv (to odkazuje na důležitost žen v této společnosti)
• ve zpěvu velký rozsah
• většinou sborový zpěv, jedinci příliš nevystupují samostatně
• nepokoušejí se vytvořit homogenní zvuk

Zuniové, Hopiové

Předvádění tance snake dance - Hopiové, Arizona

Zuniové a Hopiové jsou populace severoamerických Indiánů žijící na jihozápadě USA, které mají společný etnomuzikologický rys v podobě tance nazývaném snake dance.

Snake dance

• tanečníci mají při tanci chřestýše v ústech
• tančí se nejčastěji během kačinového obřadu (kačiny= sošky bůžků)
• hudba doprovázející tanec je rytmicky složitější
• zpěv je většinou jednohlasý, menšího rozsahu
• maximálně kolektivní hudební projevy i kultura sama o sobě (neuznává egocentrismus)

Odkazy

Reference

• JURKOVÁ, Zuzana. Etnomuzikologie. Přednášky Ústavu etnologie FF UK, LS 2011/2012.

Užitečné zdroje

• etnomuzikologie.eu
• wwnorton.com/soundscapes
• JURKOVÁ, Zuzana. Mimoevropské hudební kultury. Přednášky FHS UK.