Právní definice dospělosti

V českém občanském zákoníku se setkáváme s termínem zletilost, které se nabývá dovršením osmnáctého roku věku.

Zletilý člověk se stává plně svéprávným, je tedy způsobilý nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem. Před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti, nebo uzavřením manželství.

Slovy občanského zákoníku.

(1) Plně svéprávným se člověk stává zletilostí. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku.

(2) Před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti, nebo uzavřením manželství. Svéprávnost nabytá uzavřením manželství se neztrácí ani zánikem manželství, ani prohlášením manželství za neplatné.[1]


Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., Obecná část (část první) » Osoby (Hlava II) » Fyzické osoby (Díl 2) » Obecná ustanovení (Oddíl 1) » Zletilost (§ 30)

Biologické vymezení dospělosti

Období dospělosti se váže na dosažení určité fyzické zralosti. Důležitý je význam sexuality, která představuje nedílnou součást partnerského vztahu, narozdíl od adolescence se během dospělosti uplatňuje i její reprodukční význam.

Psychosociální vymezení dospělosti

Dosažení dospělosti v psychosociálním významu není jednoznačně časově určeno, protože probíhá u různých lidí v odlišnou dobu. Můžeme však vymezit tři hlavní oblasti.


Osobnostní změny

Identita zralého dospělého jedince je vůči období dospívání relativně stabilní a přijatelně pozitivní. Dospělý se osamostatnil od svých rodičů. Činí svobodná rozhodnutí o vlastním životě a zároveň také umí přijmout zodpovědnost za své konání. K vyšší vyrovnanosti se váže i vyšší sebejistota a lepší odhad vlastních schopností. Jedinec lépe ovládá své emoce a snáze odolává zátěži, také se dokáže vzdát vlastního uspokojení.


Mezilidské vztahy

V oblasti mezilidských vztahů má velký význam proměna vztahů dospělého k původní rodině. Vztah rodiči je vyrovnanější a klidnější, rodičovské postavy jsou přijímány realističtěji.

Dospělý navazuje intimní partnerské vztahy, kde dokáže akceptovat potřeby partnera a podřídit jim ty své.

Důležitou součástí vztahů dospělého člověka je rodičovství, ve kterém se střetává nadřazená pozice vůči dítěti a odpovědnost za něj.

V profesní oblasti je důležité zvládnutí interakce jak v podřízené, tak nadřízené pozici.


Ekonomická nezávislost

Důležitým faktorem dospělosti je finanční nezávislost, která významně určuje vztah k původní rodině. Často jsou mladí lidé považováni za dospělé až při finanční nezávislosti na rodičích. Pracovní uplatnění je důležité pro vlastní seberealizaci a uspokojení.

Různá dělení dospělosti

Mladá dospělost Střední dospělost Starší dospělost
Švancara 20 - 30/32 let 30/32 - 46/48 46/48 - 65
Vágnerová 20 – 40 let 45 - 50 let 50 - 60 let
Thorová 20-35 let 35 - 50 let 50  - 70 let
Langmeier, Krejčířová 20 – 25 let

Nezralá dospělost

V moderní společnosti se posunula realizace podstatných kritérií dospělosti do vyššího věku. Mladí lidé mohou cestovat, studují jazyky a mají celkově více možností pro obsažení zahraničních zkušeností, a tak dochází k posouvání mateřství a manželství do pozdější dospělosti.

Mladí dospělí žijí nezřídka s rodiči, v roce 2013 bydlelo u rodičů 30% žen a téměř 50% mužů ve věku 25- 29 let. Kohoutová, I. (2014). Sociodemografická homogamie sezdaných a nesezdaných párů. ČSÚ [online]. Těmto dospělým nejčastěji chybí některá z vývojových charakteristik zralé dopělosti jako trvalý partnerský vztah, rodičovství či zakotvenost v profesní rovině.

Vynořující se dospělost

Jeffrey Jensen Arnett, americký vývojový psycholog, se zabýval obdobím mezi 12 a 25 lety, které popsal jako ,,emerging childhood” tedy vynořující se dospělost. Mladí lidé se v tomto období již necití jako adolescenti, mají vyšší míru svobody a odpovědnosti, ale zároveň jsou stále spjati s původní rodinou. Období je vyzmezené mezi koncem dospívání a určujícími prvky dospělosti jako stabilní práce, manželství či rodičovství. Fenomén se objevil pouze v několika minulých dekádách jako odpověd na socio-ekonomické proměny společnosti. Arnett k danému období na základě rozhovorů s 300 mladými lidmi přiřadil pět základních rysů.

Věk hledání identity

Mladí hledají svou identitu a rozhodují se o tom, kým chtějí být a čeho chtějí dosáhnout v oblasti studia, práce a vztahů.

Věk nestability

Vynořující se dospělost je dynamické období, kdy dochází ke změnám ve vztazích, bydlení, studiu i zaměstnání.

Věk orientace na vlastní osobu

Typické je i zaměření na sebe samého a snaha získat co nejvíce zkušeností pro pozdější životní volby.

Věk pocitů na půli cesty

Dospělí se vyrovnávají s vyšší mírou zodpovědnosti a svobody, ale zároveň jsou stále značně připoutání k původním rodinám.

Věk možností

Do daného období také patří spoustu ambicioizních plánů. Podle Hornblowera 96% mladých lidí věří, že budou žít lépe než jejich rodiče, nikdy se nerozvedou a budou mít vice peněz.[2]


(Hornblower, M. (1997). Great Expectations. New York: Time

Arnett, J. J. (2000). High hopes in a grim world, emerging adults´ views of their futures and

Mladá dospělost

Období mladé dospělosti je plné otevřených možností. Pozornost je nasměřována jak na vlastní realizaci, tak na emoční přijetí. Mladý člověk se snaží najít rovnováhu mezi uspokojením svých individuálních potřeb a potřeb jeho blízkých.

Dospělost je spjata s vyšší mírou zodpovědnosti a povinností. Jedinec volí vlastní životní styl a sociální role. Zároveň podléhá sociálnímu tlaku a alespoň částečně se řídí očekáváním společnosti. Sociální normy určují, kdy jsou vhodné podstatné životní změny jako uzavření manželství, rodičovství a stabilní profesní postavení. Vyrovnání se s vývojovými úkoly mladé dospělosti určuje další životní směřování, proto je raná dospělost významné vývojové období.

Podle Eriksonovy teorie psychosociálního vývoje se mladý člověk orientuje především na intimní vztahy, hledá pocit vzájemnosti a odevzdání se v partnerském vztahu, naproti tomu čelí strachu z odmítnutí a osamělé budoucnosti. Pokud jedinec úspěšně vyřeší krizi daného vývojového stádia, tedy střet intimity a izolace, Erikson k jejímu překonání přiřazuje ctnost lásky, kdy dospělý dokáže zrale navazovat hluboké a smysluplné vztahy.

,,Čtvrtživotní krize"

Krizi rané dospělosti či tzv. krizi 20letých shrnula Thorová slovy: ,,Čtvrtživotní krize se objevuje obvykle krátce poté, co dospívající vstoupili do světa dospělých. Musí dělat první samostatná rozhodnutí, za která ponesou odpovědnost pouze oni sami, což může být zdrojem frustrace a stresu.” THOROVÁ, Kateřina. Vývojová psychologie: proměny lidské psychiky od početí po smrt. Praha: Portál, 2015..Krizi provází zejména pocit nejistoty a to na úrovni vlastní identity, partnerských vztahů a sexuálního života. Nejistota se prolíná i v rovině profesního života a konfliktních vztahů s rodiči. Lidé v tomto období pociťují touhu po intimnějších vztazích. Objevuje se pocit deziluze, kdy se projevuje komplexnost problémů, pro která jsou neúčinná černobílá řešení.

Fyzické aspekty

Mladí lidé jsou na vrcholu svých fyzických a sexuálních schopností. Zažívají tělesně nejzdravější období, kdy pojímají nejvíce energie a mohou dosahovat nejlepších sportovních výsledků.

Osobnostní aspekty

Mladí dospělí čelí mnoha novým sociálním situacím a musí se vyrovnat s jejich požadavky. Vymezují se vůči hodnotám a normám a zaujímají vlastní postoj k různým skupinám. Důležitý faktor, pro osobní určení dospělosti, představují dospělé vzory z dětství, které mladého člověka ač ne vědomě stále ovlivňují. Oproti období dospívání zažívají mladí dospělí emočně stabilnejší období, stále však činí impulzivní rozhodnutí, lákají je nové zážitky, riskování a adrenalin. Díky relativní nezkušenosti nedokážou objektivně odhadnout své schopnosti. Jejich mozek se stále vyvíjí spolu se schopností sebereflexe.

Mezilidské vztahy

Potřeby sociálního kontaktu jsou uspokojovány přátelstvými, partnerskými vztahy a rodičovstvím. Kvalita mezilidských vztahů a výsledků činnosti jedince určuje míru emočního uspokojení.

Důležitá je dynamika vztahů v původní rodině. Mladí lidé se postupně osamostatňují na všech úrovních a to emoční, názorové, ekonomické i fyzické, tedy vlastním bydlením. Pro další osobnostní vývoj je klíčové vyrovnání se s dětskými traumaty a stabilizace vztahu s rodiči. K dospělosti se váže i ekonomická nezávislost, která obzvláště u studentů může představovat nepříjemný tlak v rámci původní rodiny.

Se vzrůstajícími pracovními povinnostmi ubývá času pro budování přátelství.

víc k přátletsví!!!

Mezi vývojové úkoly rané dospělosti patří vytvoření stabilního partnerského vztahu. Pro partnerství mezi dvěma lidmi je charakteristická intimita, citové připoutání, milostný vztah a párová identita. Dospělí se snaží o vybudování vztahu, který představuje zdroj jistoty a bezpečí a koncentruje na danou oblast značné úsilí. Ačkoli se jedná o nový druh vztahu, vždy je ovlivněn emoční vazbou, kterou člověk prožíval v dětství.

Významnou součástí dospělosti je vstup do manželství, kdy heterosexuální páry zakládají legislativně zakotvenou jednotku, která slouží zejména jako základ rodiny.

Některé páry spolu dlouhodobě žijí  bez uzavření sňatku, fenomén sociologové nazývají ,,kohabitací“. Podle Kreidla: ,, Toto uspořádání párového života je preferované lidmi liberálními, rovnostářskými, kteří se odklánějí od tradičních představ o dělbě partnerských rolí.“ ( Kreidl, M. (2010). Dochází v ČR ke konvergenci hodnotového profilu lidí žijících v manželství a nesezdaném soužití? Sociální studia, 7(4), 85-100. )

Profesní realizace

Během mladé dosplěsoti se výrazně prohlubují profesní zkušenosti. Podle Mukerjeeho je za vrchol matematických a fyzikálních dovednsotí považován 25.-26. rok. ( Mukerjee, M. (1996). Explaining everything. Scientific American, 274(1), 88-94. ) Zpočátku mladí dospělí často studují a mění zaměstnání, zaměřují se na sbírání zkušeností a hledají směr seberealizace, který v druhé polovině období začínají naplňovat. Rozpor potřeby svobody a potřeby vyzkoušení nových rolí je jedním z dilemat rané dospělosti, střetává se touha po nových zkušenostech a zároveň zátěž a odpovědnost k nim se vázající.

implementuj

četnost nových zážitků, mnoho očekávání, otevřenost pro nové podněty - výzvy, možnost uskutečnit většinu plánů

Krize třicátníků

Mezi 28 a 35 lety se podle některých autorů jako Thorové a ?? objevuje krize, která se váže k prvním známkám stárnutí dané osoby, pocitu stereotypního života, k nespokojenosti s mezilidskými vztahy i profesním životem.

Pozdní dospělost

Zdroje


1. Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., Obecná část (část první) » Osoby (Hlava II) » Fyzické osoby (Díl 2) » Obecná ustanovení (Oddíl 1) » Zletilost (§ 30)

2. (Hornblower, M. (1997). Great Expectations. New York: Time

Reference

[1] 1. Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., Obecná část (část první) » Osoby (Hlava II) » Fyzické osoby (Díl 2) » Obecná ustanovení (Oddíl 1) » Zletilost (§ 30)

[2](Hornblower, M. (1997). Great Expectations. New York: Time

1. Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., Obecná část (část první) » Osoby (Hlava II) » Fyzické osoby (Díl 2) » Obecná ustanovení (Oddíl 1) » Zletilost (§ 30)[1]

Další doporučená literatura

  • (Hornblower, M. (1997). Great Expectations. New York: Time
  • Cain, D. J. & Seeman, J. (2006). Humanistická psycholgoie 1. díl: Příručka pro výzkum a praxi. Praha: Triton.
  • Cain, D. J. & Seeman, J. (2007). Humanistická psycholgoie 2. díl: Příručka pro výzkum a praxi. Praha: Triton.
  • Maslow, A. H. (2014). O psychologii bytí. Praha: Portál.
  • Rogers, C. R. (2014). Způsob bytí. Praha: Portál.
  • Rogers, C. R. (2015). Být sám sebou. Terapeutův pohled na psychoterapii. Praha: Portál.
  • Rogers, C. R. (2020). Teorie a terapie osobnosti. Praha: Portál.

Zdroje obrázků

Externí odkazy

Odkazy na související články

Humanistická psychologie osobnosti

Pozitivní psychologie

Pozitivní psychologie osobnosti

Seberealizace

Abraham H. Maslow

Carl R. Rogers

Klíčová slova

humanistická psychologie, třetí síla v psychologii, humanistické pojetí člověka, sebeaktualizace

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené :1 není určen žádný text
  2. ↑ 2,0 2,1 Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené :2 není určen žádný text
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dospělost&oldid=67331“