Mentuhotep II.

Mentuhotep II. Nebhepetre

otec: zřejmě Antef III.

matka: Iah

vládl 51 let

Mentuhotep II. byl prvním vládcem 12. dynastie. Ve 39. roce své vlády sjednotil Egypt a stal se zakladatelem Střední říše.

Ve 14. roce vlády vypukla poslední fáze války mezi Hérakleopolí a Thébami. O těchto bojích svědčí tzv. hrobka vojáků v Dér el-Bahrí, kde byla nalezena vysušená těla 60 vojáků zabitých evidentně v bitvě. K rozhodující bitvě ovšem nedošlo, protože hérakleopolský vládce Merikare zemřel dřív, než Mentuhotep dorazil do Hérakleopole. S jeho smrtí se zřejmě zhroutil i herakleopolský odpor. Merikareův nástupce už vládl jen několik měsíců.

Ve 39. roce své vlády se Mentuhotepovi podařilo sjednotit Egypt. Napovídá nám to reliéf ve Wádí Šatt er-Rigál, kde se nachází první doklad jména Sematawej (ten, který sjednotil obě země). Tato lokalita se nachází asi 8 km severně od Gebel es-Silsily. Na reliéfu je zobrazena obrovská postavou panovníka, jenž převyšuje další tři postavy – svou matku, svého pravděpodobného předchůdce Antefa III. a Chetiho, kancléře, který sloužil oběma králům. Otázka původu tohoto panovníka není spolehlivě rozřešena. Na reliéfu v Todu vidíme postavu Mentuhotepa II., který převyšuje postavy tří králů Antefů, což může značit rodinný vztah. Avšak toto zdůrazňování rodokmenu spíše vyvolává otázku o jeho skutečném původu, uvažuje se, že možná vůbec nebyl královské krve.

Během své vlády podnikal Mentuhotep nájezdy do Núbie, která se na konci Staré říše vymanila z egyptské nadvlády. Nápis na stavebním bloku z Dér el-Ballátu se zmiňuje o výpravách do Vavatu, víme také, že panovník obsadil pevnost na Elefantině, odkud mohly být jednotky posílány na jih. Kromě Núbie také udržoval pravidelné spojení s Byblem, odkud dovážel odtud cedrové dřevo na stavbu lodí.

Důležitou součástí vlastní propagace byl Mentuhotepův program sebezbožnění. Na dvou reliéfech z Gebelénu (lokalita 27 km jižně od Théb) je popsán jako „syn Hathory, v Dendeře a Asuánu si osoboval právo na pokrývku hlavy Amona a Mina, na některých výjevech je zobrazen s červenou korunou se dvěma pery a v Konossu (poblíž Fílé) se nechal vyobrazit v podobě ithyfalického boha Mina. Doklady z jeho chrámu v Dér el-Bahrí naznačují, že chtěl být uctíván ve svém Domě milionů let jako bůh, čímž vlastně již předznamenává myšlenky Nové říše. Během své vlády si několikrát změnil Horovo jméno, mezi nimi bylo např. Sanchibtabi, Necerihedžet a jako poslední Sematawej, které, jak už bylo řečeno, bylo poprvé doloženo ve Wádí Šatt er-Rigál.

Mentuhotepovým sídelním městem byly Théby, hlavní město 4. hornoegyptského nomu. Zavedl také několik důležitých změn v administrativě. Vedle již existujícího úřadu „vládce Horního Egypta“ byl zaveden i „vládce Dolního Egypta“, snížil počet nomarchů a omezil jejich moc, čímž posílil moc centrální. Mezi významné úředníky jeho doby patřili např. Cheti, Meru, Henenu a Meketre.

Do období vlády tohoto panovníka patří rozsáhlá stavební aktivita, chrámy a kaple postavil v Dendeře, Gabalénu, Abydu, Elkábu, na Elefantině, v Medamúdu, Armantu, Asuánu a Todu, významné stavby postavil také v Thébách.

Mentuhotep II. byl pohřben ve svém komplexu v Dér el Bahrí.

Zdroje: