Leon Festinger

Verze z 21. 11. 2014, 17:10, kterou vytvořil Barbora.Klimova (diskuse | příspěvky)
Leon Festinger

ROZPRACOVANÉ,NEDOKONČENÉ!!!!!!

Leon Festinger byl americký sociální psycholog, pokračovatel Kurta Lewina a představitel neogestaltismu. Jeho nejvýznamnější prací je teorie kognitivní disonance. Zasloužil se také o zavedení experimentu do sociální psychologie a je známo, že experimenty prováděl se svými studenty. [1] Mezi jeho žáky patřil mj. i další známý psycholog Stanley Schachter.

Život

Narodil se 8. května 1919 v New Yorku, jeho rodiče byli ruští emigranti. Ve dvaceti letech ukončil svá studia na City College of New York a o tři roky později dokončil doktorské studium psychologie na Univerzitě v Iowě, kde studoval pod Kurtem Lewinem. [2] Poté nastoupil jako asistent na Massachusetts Institute of Technology, kde spolupracoval s Lewinem a kde se také podílel na výzkumu skupinové dynamiky. [3] Už jako profesor pak pracoval také na univerzitách v Michiganu, v Minnesotě či na Stanfordu. V padesátých letech přišel se třemi převratnými teoriemi - efektem blízkosti (1950), teorií sociálního srovnávání (1954), When Prophecy Fails a teorií kognitivní disonance (1957). V roce 1964 načas zcela opustil sociální psychologii a začal se zabývat percepcí barev. V tomto pokračoval i o čtyři roky později, kdy se vrátil do New Yorku a začal pracovat jako profesor na New School for Social Research in New York City. [4] K sociální psychologii se vrátil v díle Human Legacy (1983), kde zkoumal organizaci prehistorických skupin - zejména pak diferenciaci rolí v rámci těchto skupin. [4] V roce 1988 onemocněl rakovinou plic a jater, kterou pokládal za příležitost k dalšímu výzkumu - hovořil o ní s lékaři, četl odbornou literaturu, zvažoval všechny možnosti a nakonec rozhodl se ji nijak neléčit. [5] Této nemoci podlehl 11. února 1989 v New Yorku ve věku nedožitých sedmdesáti let.

V roce 2002 se umístil na děleném 11. místě v žebříčku nejčastěji jmenovaných psychologů ve výzkumech. [6]


Výrok Leona Festingera:„Upřednostňuji spoléhat se na svou paměť. Žiji s touto pamětí už dlouhou dobu, jsem na ni zvyklý a pokud jsem něco upravil nebo zkreslil, bylo to jistě pro můj vlastní prospěch.“ [7]

Dílo

Efekt blízkosti

V roce 1950 Festinger přišel na to, že lidé spíše navazují vztahy s lidmi, které často vídají, přestože se mnohdy názorově rozcházejí. Jeho efekt blízkosti tedy vychází z tvrzení, že fyzická blízkost hraje v navazování vztahů mnohem větší roli než blízkost názorová. [1] V dnešní době má praktické uplatnění zejména fakt, že komunikace tváří v tvář má větší efekt než komunikace přes telefon, SMS, e-mail či sociální sítě. [8]

Teorie sociálního srovnávání

Festinger vypracoval v roce 1954 teorii, kde předpokládá, že jedinec sebe - přesněji řečeno své názory a schopnosti srovnává s vnějším světem, případně se svým okolím, pokud nenalezne nějaké objektivní kritérium pro srovnání. Tvrdí, že se lidé srovnávají spíše s podobnými či blízkými jedinci než s těmi vzdálenými. [9]

Mohou nastat tyto tři situace:

  • Člověk se srovnává s lidmi, kteří jsou na stejné úrovni, jako on.
  • Člověk se srovnává s lidmi, kteří jsou na tom lépe než on sám. Tento typ srovnání lidé užívají většinou tehdy, pokud se chtějí v něčem zlepšit.
  • Člověk se srovnává s lidmi, kteří jsou na tom v dané situace hůře. Tohoto srovnávání jedinec využívá proto, aby se povzbudil, že na tom ještě není tak zle.

Teorie sociálního srovnávání je také popsána v článku afiliace.

When Prophecy Fails

Festinger a jeho spolupracovníci se stali členy sekty Dorothy Martinové (alias Marian Keechové, jak ji Festinger ve svém díle přejmenoval), která měla s pomocí mimozemské civilizace předpovědět velkou povodeň a konec světa - ten Dorothy stanovila na 21. prosince. [10] Jen členové sekty měli být ušetřeni - měli se připravit a 21.12.1954 přesně v půlnoci odletět létající lodí, která pro ně bude poslána. Když konec světa nenastal, bylo jim řečeno, že svět zachránilo světlo, které vycházelo z členů sekty. [11] Skutečnost, že povodeň nepřišla, však s vírou členů sekty nijak neotřásla, naopak - jejich víra byla ještě silnější a mluvili o zázraku. Festingera, který své poznatky zaznamenal právě do díla When Prophecy Fails (1956), tato skutečnost zaujala a inspirovala ho k dalším výzkumům, ze kterých pak vznikla teorie kognitivní disonance.

Teorie kognitivní disonance

Schéma teorie kognitivní disonance

Tato teorie vznikla v roce 1957 a navazovala na o rok starší When Prophecy Fails. Festinger tvrdí, že mezi jednotlivými kognitivními prvky vznikají vztahy a v případě, že jsou tyto prvky protichůdné, vzniká tzv. disonance (nesoulad). Jedinci taková disonance nevyhovuje, a proto se snaží odstranit ji jiným prvkem a vytvořit konsonanci. Často se uvádí příklad s kuřáky cigaret. U nich vzniká kognitivní disonance mezi skutečností, že kouří, a vědomím, že kouření může způsobit rakovinu plic. Snaží se tedy jakýmkoli způsobem tuto disonanci odstranit - přestanou kouřit, kouření omezí, začnou kouřit lehčí cigarety s filtrem, popřou věrohodnosti studií s tím, že "lékaři přece také kouří" nebo začnou tvrdit, že na rakovinu plic umírají i nekuřáci.

Výzkum v této oblasti odstartoval experiment, při kterém Festinger zadal studentkám velmi nudný úkol. Po jeho skončení rozdělil studentky na dvě skupiny - studentkám v jedné skupině dal po jednom dolaru, studentkám z druhé skupiny dal dvacet dolarů - a oběma skupinám nařídil, aby dalším studentkám namluvily, že úkol byl velmi zajímavý, s čímž skoro všechna děvčata souhlasila. Výsledkem bylo, že studentky, které dostaly jen jeden dolar, vylíčily čekajícím studentkám úkol jako mnohem zábavnější než ty, které za lež dostaly dvacet dolarů. Festinger si toto jednání vykládal tak, že se studentky z první skupiny snažily zakrýt zklamání, že lhaly za tak nízkou cenu. Vznikla u nich disonance, kterou se snažily odstranit tím, že nejen, že přesvědčovaly druhé, že úkol byl zajímavý, ale snažil se tomu i samy uvěřit. Studentky, které obdržely dvacet dolarů, tuto částku považovaly za dostatečně vysokou a žádná disonance v nich nevznikla.

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 Leon Festinger. (n.d.). Retrieved November 18, 2014, from http://cs.wikipedia.org/wiki/Leon_Festinger
  2. ↑ Kendra, C. (n.d.). Leon Festinger Biography (1919-1989). Retrieved November 17, 2014, from http://psychology.about.com/od/profilesal/p/leon-festinger.htm
  3. ↑ Leon Festinger. (n.d.). Retrieved November 18, 2014, from http://www.newworldencyclopedia.org/entry/Leon_Festinger
  4. ↑ 4,0 4,1 Tamason, C. (1990, May 1). BHL: Leon Festinger papers 1939-1988. Retrieved November 20, 2014, from http://quod.lib.umich.edu/b/bhlead/umich-bhl-90165?rgn=main;view=text
  5. ↑ Schachter, S. (1994). Leon Festinger. In Biographical Memoirs (1st ed., Vol. 64, p. 99). Washington: National Academies Press.
  6. ↑ Haggbloom, S., Warnick, R., Warnick, J., Jones, V., Yarbrough, G., Russell, T., ... Monte, E. (2002). The 100 Most Eminent Psychologists Of The 20th Century. Review of General Psychology, 6(2), 139-152.doi:10.1037/1089-2680.6.2.139
  7. ↑ Leon Festinger Quotes. (n.d.). Retrieved November 17, 2014, from http://www.goodreads.com/author/quotes/205532.Leon_Festinger
  8. ↑ Gálik, S. (2012). Psychologie přesvědčování (1. vyd., s. 56). Praha: Grada.
  9. ↑ Festinger, L. (1954). A Theory Of Social Comparison Processes. Human Relations, 7(2), 117-140. doi: 10.1177/001872675400700202
  10. ↑ Festinger, Leon. (2008, January 1). Retrieved November 21, 2014, from http://www.encyclopedia.com/topic/Leon_Festinger.aspx
  11. ↑ When Prophecy Fails. (n.d.). Retrieved November 21, 2014, from http://en.wikipedia.org/wiki/When_Prophecy_Fails

Použitá literatura

  • Festinger, L. (1962). A theory of cognitive dissonance. Stanford, Calif.: Stanford University Press.
  • Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie (1. vyd., s. 147). Praha: Grada.
  • Nakonečný, M. (1999). Sociální psychologie (1. vyd., s. 113-116). Praha: Academia.
  • Gálik, S. (2012). Psychologie přesvědčování (1. vyd., s. 51 a 56). Praha: Grada.


Zdroje obrázků

Doporučená literatura

  • Festinger, L., & Riecken, H. (1956). When prophecy fails. Minneapolis: University of Minnesota Press.
  • Festinger, L., & Schachter, S. (1989). Extending psychological frontiers: Selected works of Leon Festinger. New York: Russell Sage Foundation.

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

sociální psychologie, Leon Festinger, Kurt Lewin, Stanley Schachter, experiment, neogestaltismus, teorie kognitivní disonance, teorie sociálního srovnávání, efekt blízkosti

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Leon_Festinger&oldid=9154“