Wilhelm Wundt
Wilhelm Maximilian Wundt (16 srpen 1832 – 31 srpen 1920) byl německý psycholog, filosof, fyziolog a lékař známý především jako otec experimentální psychologie. Byl prvním člověkem, který sám sebe nazval psychologem. [1] Byl 95. nejcitovanějším psychologem ve 20. století. [2]
Zabýval se například psychofyziologickými metodami, psychofyzikou, psychologií národů a řeči. [3]
Obsah
Život
Wilhelm Wundt se narodil 16.srpna 1832 v Badenu. V mládí se začal zajímat o medicínu, kterou později studoval na univerzitách v Heidelbergu, Berlíně a Tübingenu. Od roku 1864 se stal profesorem fyziologie v Heidelbergu, v roce 1874 se stal profesorem filozofie v Curychu, a od roku 1875 také profesorem filozofie v Lipsku. V roce 1879 zakládá v Lipsku, jako první na světě, experimentální psychologickou laboratoř která se brzy promění v instituci, která byla po mnoho let významným mezinárodním centrem psychologie pro výzkumné pracovníky z mnoha zemí Evropy a Ameriky. [4]
V roce 1872 se oženil se Sophie Mau a měl s ní tři děti.
Během svého působení na univerzitě v Heidelbergu nabízel první vědecký psychologický kurz vůbec. Kladl důraz na fyziologické propojení mozku a mysli.
V roce 1875 se Wundt přestěhoval do Lipska, kde v roce 1879 zakládá první laboratoř vůbec určenou psychologickým studiím. Tato událost udává vznik psychologie jako samostatné vědní disciplíny. [5]
Dílo
Wilhelm Wundt založil první časopis experimentální psychologie. (1882) [3]
Asocianistická psychologie
"Nic není ve vědomí, co dříve nebylo ve smyslech"
Asocianismus je nejstarší psychologický směr. Šlo o tzv. psychologii bez duše. Asocianisté vykládali psychiku pomocí spojování dále neredukovatelných duševních elementů, tzv. asociací. Asocianisté věřili, že veškerá psychika vzniká na základě smyslového vnímání. Elementy duševní činnosti byly: počitky, pocity, představy, pojmy. Jeho základy položil už John Locke. Mezi asocianistické psychology patřili kromě W. Wundta také například Francis Bacon, James Mill, David Hume,... [3]
Wundtova práce
Wundt věřil, že vědecká psychologie by se měla zaměřit na analýzu vědomí, a lidské subjektivní vnímání světa a mysli. Analyzoval složky mysli pomocí metody s názvem introspekce, která zahrnuje subjektivní pozorování vlastní zkušenosti. W. Wundt napsal několik důležitých děl v oblasti fyziologie a psychologie. V roce 1879, po založení experimentální laboratoře, Wundt začal provádět experimenty.
Wundtova plošná iluze
Na obrázku vidíme dvě rovnoběžné čáry, které se nám zdají zdeformované. [6]
Apercepce
Nejvýznačnějším rysem Wundtovy práce je jeho pojem apercepce. Označuje se tak volní akt, jímž si nějaký obsah vědomí jasně uvědmujeme. Apercepce je tedy synonymum pozornosti. Jako podmínky apercepce uvádí Wundt představové a citové procesy, které právě v mysli dominují. Avšak jindy o ní mluví jako o zvláštním, neredukovatelném činiteli. [7]
ODKAZY
Reference
- ↑ Wilhelm Wundt from [1]
- ↑ Haggbloom, S.J.; et al. (2002). The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century. Review of General Psychology 6 (2): 139–152
- ↑ 3,0 3,1 3,2 Rudolf Kohoutek (2008). Dějiny psychologie pro pedagogy. (Vyd. 1., 41 s.) Brno: Masarykova Univerzita.
- ↑ Wilhelm Wundt from [2]
- ↑ Wilhelm Wundt from [3]
- ↑ Wilhelm Wundt from [4]
- ↑ Rudolf Souček. (2002). Stručné dějiny psychologie. (Vyd. 1., 35 s.) Praha: Česká grafická Unie a. s.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
