Hermann von Helmholtz

Hermann von Helmholtz (1821 - 1894) je považován za jednoho z nejvýznamějších vědců 19. století. Tento německý fyzik a fyziolog se proslavil výzkumem nervového systému, analýzou fungování oka a ucha. Byl zarytým materialistou a empiristou. [1]

Život

Narozen 31. srpna 1821 v Postupimi v Německu.
Otec byl učitel na místním gymnáziu.
Byl ovlivněn I. Kantem a J. G. Fichtem, který byl blízký přítel jeho rodiny.
Zajímal se o přírodní vědy. Jeho rodina ale neměla peníze, aby mohl studovat na normální univerzitě. Proto v 17. letech využil vládního programu pro nadané studenty, který mu umožnil studium medicíny na Berlínském medisínském institutu. Tento program ho zavazoval, aby po škole 7 let pracoval jako vojenský chirurg.
Během těchto 7 let nadále studoval matematiku a fyziku, publikoval články a formuloval zákon zachování energie
Po opuštění armády v roce 1849 se stal docentem fyziologie na Kaliningradské univerzitě.
V roce 1951 vynalezl ophthalmoscope, který byl přirozeným důsledkem jeho vědeckého studia fungování oka.
Později působil jako profesor fyziologie na univerzitách v Bonnu (od roku 1855 do 1858) a Heidelbergu (1858-1871) a jako profesor fyziky na Berlínské univerzitě (1871-1894).
V tomto období přicházel s novými poznatky o zraku a sluchu. Vydal sérii knih Handbook of Physiological Optics (1856–1866) a On the Sensations of Tone (1863).
Na konci 80. let 19. století se stal zakládajícím prezidentem institutu Physikalisch-Technische Bundesanstalt zabývajícího se přírodními a technickými vědami, především metrologií.
Zemřel 8. září 1894 ve věku 73 let. [2] [3]

Dílo

http://psychology.jrank.org/pages/300/Hermann-Von-Helmholtz.html [1] Schultz [2] http://www.helmholtz.de/en/about_us/history_of_the_helmholtz_association/hermann_von_helmholtz/ [3] Hergenhahn,%20Tracy