Pečovatelština

• = babytalk (USA) × motherese (V. Británie) – jak se mluví na děti
• výzkum asi až od 60. let
• do 60. let názor, že rodiče opravují dětem výslovnost
• × pak se zjistilo, že se třeba posiluje pravdomluvnost, zdvořilost apod., ale že samotná řeč se neopravuje
• ← řečové chování je zautomatizované → metalingistické reflexe jsou obtížné
• začali se o to zajímat psychologové a antropologové
• byla nalezena kultura, kde pečovatelština chybí – na dítě se nemluví a věří se, že dítě se musí naučit mluvit samo posloucháním dospělých (někde v Keni) – nezdá se, že by to na výslednou řeč dítěte mělo nějaký vliv
• např. v Japonsku či u Apačů se na děti taky mluví málo (cení se tam umění mlčet), ale zase si s dětmi hodně hrají

Fonetická rovina

• vyšší průměrná F0
• větší intonační rozpětí (melodické kontrasty)
• variabilnější dynamika (intenzitní složka)
• pomalejší tempo
• delší pauzy

Lexikální rovina

• omezenější slovní zásoba
• častější deixe (slova jako „tady, teď, tam, ...“)
• 3× častější opisná vyjádření

Sémantická složka

• větší využívání kontextu
• omezenější škála různých sémantických funkcí

Syntaktické rysy

• méně nedokončených konstrukcí
• kratší konstrukce
• více imperativů a otázek (asi 60% všech výpovědí)
• v konverzaci je méně promluv a více opakování

• v dětské řeči největší změny mezi 20 a 27 měsíci věku
• mezi 8 a 18 měsíci nejméně změn
• ← matky řeč přizpůsobují
• na matku reaguje dítě více než na sourozence

Výzkum pečovatelštiny

• Fernald? & P. Kuhl – převedli pečovatelštinu na sinusové transformace – extrahují se jen formanty a přemění se na sinusoidu – zůstane hlavně prozodie

- pak s tím zkoušeli dál manipulovat – ze sinusoid nechali jen temporální modulace / intenzitu / melodické průběhy a zbytek srovnali na konstantu

← oddělili od sebe klasické dimenze akustického popisu řeči (FIT) a pak to pouštěli dětem a zkoumali, co je víc zaujme

- u složených zvuků je kromě F (melodie), I (percepční hlasitost), T (kvantity) i SP (spektrum) – barvy, kvality (fonační modulace)

- u pečovatelštiny je v spektru více dyšnosti (znamená větší intimitu, má větší spektrální sklon)

• Nick Campbell – dal ženě mikrofon a zkoumal její řeč několik let – zkoumal spektrální sklon, když mluví k různým lidem – nejvyšší byl, když mluvila na děti

Reference

• Sovák, M. (1984): Logopedie předškolního věku. Praha: SPN.
• Vihman, M. M. (1996): Phonological development. Oxford: Blackwell. (kap. 3-4)
• Owens, R. E. (2000): Language development: an introduction. Boston, London: Allyn&Bacon. (kap. 2, 4, a 8)
• Fitch, W. T. (2000): The evolution of speech: a comparative review. Trends in cognitive sciences, roč. 4, č. 7, s. 258-267.
• Škodová, E. - Jedlička, I. a kol. (2003): Klinická logopedie. Praha: Portál. (část III)

Zpět na rozcestník: Osvojování řeči | Fonetika