Rorschachův test
Rorschachův test (zkráceně ROR) je nejrozšířenějším individuálním projektivním testem osobnosti bez ohledu na světadíly. Má výjimečné postavení mezi ostatními diagnostickými metodami díky jeho potenciální schopnosti zachytit a zobrazit osobnost vyšetřovaného v celé její šíři a komplexnosti. Poprvé byl představen roku 1921 v publikaci "Psychodiagnostik" švýcarským psychiatrem Hermannem Rorschachem.[1]
Rorschachův test předpokládá úzký vztah mezi osobností a vizuální percepcí. Test vyvolává pareidolie, které vyšetřovaná osoba následně verbalizuje. Rorschachův test je nevhodný pro skupinovou administraci, je specifický pro individuální vyšetření. Současně musí závěry z testu dělat vždy experimentátor, který test administroval.[1]
Použití Rorschachova testu v praxi nemá žádná omezení. Je vhodný nejen pro psychopatologii a klinickou psychologii, ale i pro dětskou, forenzní, sportovní psychologii, psychologii práce atd. Je možné jej aplikovat již od tří let života neomezeně. Je uváděna vysoká klinická validita testu a podobně vysoká reliabilita. V současnosti existuje díky popularitě této metody několik velkých rorschachovských škol. Začíná ovšem převládat příklon k empiricky podloženým verzím interpretačních systémů (Exnerův systémTučný text, nejnověji Rorschach Performance Assessment System, R-PAS).[1]
Obsah
Popis testu
Rorschachův test představuje sada deseti srandardních tabulí, z nichž každá obsahuje více či méně symetrickou skvrnu. Některé tabule jsou nepestré (obsahující achromatické barvy; I, IV, V, VI, VII), některé pestré (obsahující i chromatické barvy; II a III pro červenou barvu, VIII, IX a X s více chromatickými barvami).[1]
V současnosti jsou pro administraci a vyhodnocování Rorschachova testu používány dva systémy, Bohmův a Exnerův.[1]
Administrace
Je nutné používat originální standardní tabule, administrace musí probíhat v nerušeném a klidném prostředí, bez přítomnosti třetí osoby a v příjemné atmosféře. Před započetím testu je potřeba zjistit, zda není vyšetřovaný barvoslepý. Ideální posazení administrátora je vedle testované osoby, ale obvyklejší se sedět naproti ní.[1]
Administrátor začíná rozhovorem, které má mít uklidňující, až anxiolytický účinek. Vyhneme se jakékoliv konkrétní odpovědi na téma obsahu testu či jeho interpretace.[1]
Samotná administrace tabulí je doprovázena základní Rorschachovou formulí: "Co by to mohlo být?", případně parafrázemi této věty. Je nutné se vyhnout všemu, co by mohlo navést testovaného k jakýmkoli konkrétním asociacím. Instrukce musí být krátká a stručná, podáváme jen ty nejnutnější informace. Důležité je neomezovat čas potřebný pro odpovědi. Zaznamenáváme vše, polohu tabule, lokalizaci odpovědi, doslovné znění odpovědi, nonverbální projevy klienta a dobu latence od předložení tabule do první odpovědi. Pro měření času dodržujeme, že nenápadnost má přednost před přesností.[1]
Po odevzdání poslední tabule se provádí dotazování (inquiry), které slouží k objasnění daných odpovědí. Nové odpovědi již nezaznamenáváme.[1]
Vyhodnocování a interpretace
Signování každé odpovědi ze čtyř hledisek[1]:
- Způsob pojetí (typ apercepce) - zda se odpověď týká celku, části, atd.
- Determinanty jsou nejdůležitější částí signovací formule, protože vypovídají o způsobu prožívání vyšetřované osoby. Naznačují, čím je odpověď určována, zda tvarem skvrny, její barvou, vlivem kinestetických počitků, atd.
- Obsah je zaměřený na obsahovou stereotypii a variabilitu obsahu
- Originalita (frekvence výskytu)
Exnerův systém
Poprvé publikován v roce 1974, vytvořený na základě srovnávání mnoha různých interpretačních systémů ROR, s důrazem na empirické ověřování proměnných. V roce 2007 byly uveřejněny výsledky mezinárodního výzkumu, který ukázal, že ve výsledcích ROR nejsou napříč kulturami prakticky rozdíly. Exnerův systém se vyznačuje strukturovaným postupem pro signování a interpretaci výsledků, formulováním a ověřováním hypotéz a důrazem na empiricky zakotvené proměnné. Jde o velice složitý systém, jehož naučení zahrnuje desítky hodin teorie, praktikování a supervize.[1]
Vylepšením Exnerova systému vznikl nedávno Rorschach Performance Assessment System (R-PAS), založený na nejnovějších výsledcích výzkumu. Vývoj směřuje k rozvíjení počítačových asistenčních programů pro administraci ROR, a prohlubování empirické základny pro tento projektivní test.[1]
Výhody a nevýhody
Výhody
- Prověřený nástroj, čím dál více podporovaný empirickým zkoumáním
- Nabízí komplexní přístup k osobnosti
- Jsou české normy
- Využívá mezinárodní systém administrace a interpretace (+možnost vytvoření mezinárodních kompozitních norem)
Nevýhody
- Velmi náročný na experimentátora
- Interpretace vyžaduje značné zkušenosti s testem
- Nevhodný pro skupinovou administraci
Odkazy
Reference
Použitá literatura
- Svoboda, M. (Ed.), Humpolíček, P., Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.