Rorschachův test

Rorschachův test (zkráceně ROR) je nejrozšířenějším individuálním projektivním testem osobnosti bez ohledu na světadíly. Má výjimečné postavení mezi ostatními diagnostickými metodami díky jeho potenciální schopnosti zachytit a zobrazit osobnost vyšetřovaného v celé její šíři a komplexnosti. Poprvé byl představen roku 1921 v publikaci "Psychodiagnostik" švýcarským psychiatrem Hermannem Rorschachem.[1]

Rorschachův test předpokládá úzký vztah mezi osobností a vizuální percepcí. Test vyvolává pareidolie, které vyšetřovaná osoba následně verbalizuje. Rorschachův test je nevhodný pro skupinovou administraci, je specifický pro individuální vyšetření. Současně musí závěry z testu dělat vždy experimentátor, který test administroval.[1]

Použití Rorschachova testu v praxi nemá žádná omezení. Je vhodný nejen pro psychopatologii a klinickou psychologii, ale i pro dětskou, forenzní, sportovní psychologii, psychologii práce atd. Je možné jej aplikovat již od tří let života neomezeně. Je uváděna vysoká klinická validita testu a podobně vysoká reliabilita. V současnosti existuje díky popularitě této metody několik velkých rorschachovských škol. Začíná ovšem převládat příklon k empiricky podloženým verzím interpretačních systémů (Exnerův systémTučný text, nejnověji Rorschach Performance Assessment System, R-PAS).[1]

Popis testu

Rorschachův test představuje sada deseti srandardních tabulí, z nichž každá obsahuje více či méně symetrickou skvrnu. Některé tabule jsou nepestré (obsahující achromatické barvy; I, IV, V, VI, VII), některé pestré (obsahující i chromatické barvy; II a III pro červenou barvu, VIII, IX a X s více chromatickými barvami).[1]

V současnosti jsou pro administraci a vyhodnocování Rorschachova testu používány dva systémy, Bohmův a Exnerův.[1]

Administrace

Je nutné používat originální standardní tabule, administrace musí probíhat v nerušeném a klidném prostředí, bez přítomnosti třetí osoby a v příjemné atmosféře. Před započetím testu je potřeba zjistit, zda není vyšetřovaný barvoslepý. Ideální posazení administrátora je vedle testované osoby, ale obvyklejší se sedět naproti ní.[1]

Administrátor začíná rozhovorem, které má mít uklidňující, až anxiolytický účinek. Vyhneme se jakékoliv konkrétní odpovědi na téma obsahu testu či jeho interpretace.[1]

Samotná administrace tabulí je doprovázena základní Rorschachovou formulí: "Co by to mohlo být?", případně parafrázemi této věty. Je nutné se vyhnout všemu, co by mohlo navést testovaného k jakýmkoli konkrétním asociacím. Instrukce musí být krátká a stručná, podáváme jen ty nejnutnější informace. Důležité je neomezovat čas potřebný pro odpovědi. Zaznamenáváme vše, polohu tabule, lokalizaci odpovědi, doslovné znění odpovědi, nonverbální projevy klienta a dobu latence od předložení tabule do první odpovědi. Pro měření času dodržujeme, že nenápadnost má přednost před přesností.[1]

Po odevzdání poslední tabule se provádí dotazování (inquiry), které slouží k objasnění daných odpovědí. Nové odpovědi již nezaznamenáváme.[1]

Vyhodnocování a interpretace

Signování každé odpovědi ze čtyř hledisek[1]:

  • Způsob pojetí (typ apercepce) - zda se odpověď týká celku, části, atd.
  • Determinanty jsou nejdůležitější částí signovací formule, protože vypovídají o způsobu prožívání vyšetřované osoby. Naznačují, čím je odpověď určována, zda tvarem skvrny, její barvou, vlivem kinestetických počitků, atd.
  • Obsah je zaměřený na obsahovou stereotypii a variabilitu obsahu
  • Originalita (frekvence výskytu)

Exnerův systém

Poprvé publikován v roce 1974, vytvořený na základě srovnávání mnoha různých interpretačních systémů ROR, s důrazem na empirické ověřování proměnných. V roce 2007 byly uveřejněny výsledky mezinárodního výzkumu, který ukázal, že ve výsledcích ROR nejsou napříč kulturami prakticky rozdíly. Exnerův systém se vyznačuje strukturovaným postupem pro signování a interpretaci výsledků, formulováním a ověřováním hypotéz a důrazem na empiricky zakotvené proměnné. Jde o velice složitý systém, jehož naučení zahrnuje desítky hodin teorie, praktikování a supervize.[1]

Vylepšením Exnerova systému vznikl nedávno Rorschach Performance Assessment System (R-PAS), založený na nejnovějších výsledcích výzkumu. Vývoj směřuje k rozvíjení počítačových asistenčních programů pro administraci ROR, a prohlubování empirické základny pro tento projektivní test.[1]

Výhody a nevýhody

Výhody

  • Prověřený nástroj, čím dál více podporovaný empirickým zkoumáním
  • Nabízí komplexní přístup k osobnosti
  • Jsou české normy
  • Využívá mezinárodní systém administrace a interpretace (+možnost vytvoření mezinárodních kompozitních norem)

Nevýhody

  • Velmi náročný na experimentátora
  • Interpretace vyžaduje značné zkušenosti s testem
  • Nevhodný pro skupinovou administraci

Odkazy

Reference

  1. 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 1,06 1,07 1,08 1,09 1,10 1,11 Svoboda, M. (Ed.), Humpolíček, P., Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.

Použitá literatura

  • Svoboda, M. (Ed.), Humpolíček, P., Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.