Sociální psychologie - základní informace

• věda studující vlivy sociálních faktorů na jedince, jejich chování a prožívání v sociálních situacích
• vzniká na počátku 20. století (1891)
• zabývá se člověkem jako individuem a člověkem jako součástí sociální skupiny

Předchůdci sociální psychologie

• Wundt - Psychologie národů
  

- obor psychologie, který zkoumá psychické zvláštnosti národů na základě kulturních jevů (pohádky, mýty, zvyky)

• Gustav LeBon - Psychologie davu
  

- Později zkoumal i Freud

• Meadová - Kulturní antropologie
  

- zkoumá zvyky přírodních národů
- Nová Guinea - ve 30.letech zkoumala kmen, kde domácnost je tvořena 1 mužem + 2 ženami - muži jsou slabší pohlaví
- Muži se chovají dominantně díky testosteronu, ale v tomto případě to bylo obráceně, zde se chovali feminně

• Erickson - vliv výchovy na osobnostní rysy v dospělosti
  

- studoval 2 kmeny indiánů
- chování je determinováno kulturními vlivy

• McDougall - Group mind
  

- interakce jednotlivých myslí vytváří společnou mysl (odlišnou od pouhého součtu)

• tyto oblasti pak vedly ke vzniku sociální psychologie
  

- primárním předmětem zkoumání je jedinec ve skupině
- liší se od sociologie (makropohled, pohled společnosti)
- odlišuje se myšlení psychologické sociální psychologie (USA) versus sociologické sociální psychologie (Evropa )

Předmět studia sociální psychologie

• Za počátek sociální psychologie se považuje rok 1908, kdy byly vydány dvě učebnice sociální psychologie (Mc Dougall a Ross)
• rychlé rozšíření začátkem 20. století, převážně v USA
• zabývá se vlivem sociální faktorů na psychiku jedince v sociálních situacích
• Aristoteles: „Zoon politikon“ = Člověk je tvor společenský
• Předmět sociální psychologie je obtížně vymezitelný - hlavní oblasti jsou:

• sociální interakce
• postoje
• role
• chování
• význam a dynamika sociálních skupin

• sociální psychologie vznikla jako hraniční disciplína na pomezí psychologie a sociologie

→ má tedy úlohu spojení mezi strukturou osobnosti a strukturou sociální reality

→ dodnes existuje v sociální psychologie linie sociologická a linie psychologická

• Centrem sociální psychologie se stává pojem postoj
• Většina učebnic sociální psychologie pochází z americké produkce, kde se většinou nezabývají vymezením pojmu a předmětu této disciplíny
• Také se často jednotlivá témata v některých učebnicích vůbec neobjevují
• V našem kulturním kontextu se ale na vymezení disciplíny klade větší váha - Lze k němu dojít ze dvou hledisek:

• Strukturální

- hierarchicky uspořádané vrstvy (osobnost, dyadické vztahy, sociální mikrostruktura, makrostruktura)

- struktura osobnosti, hlavně sociální podmíněnost osobnosti

- oblast dyadických vztahů

- sociální mikrostruktura, malé skupiny

- sociální makrostruktura, velké sociální skupiny, sociální instituce

• Procesuální

- soustředí se na složité vztahy jedince a jeho sociálního prostředí (socializace, submise, vůdcovství, dominance)

- jde hlavně o směr kauzality tohoto vztahu (vliv jedince na společnost nebo opačně)

• Celkově lze ale říci, že sociální psychologie se zabývá člověkem jako sociální bytostí. Je to věda o determinujícím vlivu sociální prostředí na psychiku a vědomí člověka

Sociální psychologie v kontextu příbuzných disciplín

• Sociální psychologie patří do psychologických věd, ale zároveň má z nich nejblíže i k vědám jiným, jako např. ekonomii, právu apod.
• Je tedy někdy brána i jako průnik psychologie a jiných věd
• Z psychologických disciplín je jí nejbližší psychologie vývojová, kognitivní, psychologie osobnosti, psychologická metodologie a psychometrie
• V meziválečném období se sociální psychologie stejně jako většina disciplín, snažila o větší exaktnost, proto se opírala především o psychologickou metodologii a psychometrii (př: Thurstonova intervalová škála na měření postojů)
• V určitém období se zpochybňovala potřeba sociální psychologie jako samostatné disciplíny s tím, že celá psychologie je vlastně sociální (v posledních 20-25 letech se počítá mezi základní psychologické disciplíny)
• Sociální psychologie je na první pohled akademická, výzkumná, odtržená od praxe

- Ve skutečnosti má ale velké uplatnění především ve zdravotnictví (většina terapie, nácviky sociální dovedností apod.), školství a ekonomické praxi (fungování sociální institucí, vliv reklamy apod.)

• Při vzniku mnoha aplikovaných psychologických disciplín dnes stojí i sociální psychologie

Vymezení vztahu uvnitř psychologie

• Obecná psychologie

• poskytuje názvosloví všem disciplínám, je to poznatková základna
• zpětně je též obohacována sociální psychologií v podílu sociální determinace lidské psychiky

• Psychologie osobnosti

• velká část osobnosti je sociálně determinovaná

• Vývojová psychologie

• styčným bodem je socielizace

• Pedagogická psychologie

• sociální psychologie se podílí na přípravě budoucích učitelů, třída je vlastně taková malá sociální skupina

Vymezení sociální psychologie v rámci vědních oborů

• Sociologie

• stála u vzniku sociální psychologie (sociologové nemají rádi psychologizování)
• je komplexnější
• nezkoumá psychiku, ale může zkoumat postavení, vztahy vůči společnosti apod.
• sociální psychologii zajímají mechanismy působení uvnitř skupiny z hlediska psychických jevů jedince - skupiny

• Kulturní antropologie

• rozdíly v psychice jednotlivých národů - chtěli zjistit specifika a na to potřebovali psychologii

• Sociální psychologie zasahuje i do dalších oborů: etnografie, filozofie, politologie, právo atd.

Několik pojetí sociální psychologie

Sherif

• Vědecké studium zkušenosti a chování jedinců ve vztahu k sociálně stimulujícím situacím.“ (tedy situacím tvořenými lidmi, sociálním prostředím)
• Zkoumal konformitu

Krech

• „Sociální psychologie je věda o chování jedince ve společnosti.“
• Věda o případech meziosobního chování
• za cíl sociální psychologie se považuje stanovení zákonů vývoje změny a podstaty meziosobního chování
• podstatným znakem sociálně psychologického jevu je interpersonální událost, která je základní jednotkou sociální psychologie (člověk není jen reaktivní organismus)

Nakonečný

• Dvojí pojetí předmětu sociální psychologie

• užší: „Věda studující psychologické složky personálních interakcí (jako u Kreche) zvlášť ve formě styku tváří v tvář.“
• širší: „Věda studující interakci člověka a jeho společenského prostředí.“

Janoušek

• ústřední problém sociální psychologie je osobnost, zákonitosti její formování, vzájemné souvislosti mezi jedincem a skupinou, interakce jedinců

- toto podmiňuje projevy psychické činnosti

• Disciplína věnující se masovým psychickým jevům (kolektivní chování, psychologie národů)
• Sjednocující názor: Předmětem jsou zákonitosti vlivu společenské determinace na povahu psychiky a vědomí, společensko-historický charakter psychiky a vědomí a z toho vyplývající zákonitosti regulační funkce v sociální činnosti a sociálních vztazích lidí v rámci různých společenství

Slaměník

• Strukturální hledisko

• opírá se o principy kategorizace sociální reality
• úrovně: osobnost, dyadické vztahy, sociální mikrostruktury - rodina, parta, sociální makrostruktury

• Procesuální hledisko

• řeší vztahy mezi 2 jedinci, jedincem a malou skupinou, jedincem a sociální institucí (právní řád apod.)