Suprasegmentální prvky v dětské řeči

dlouho převaha segmentálního výzkumu
ze suprasegmentálních nejdříve ty segmentálně uchopitelné věci, např. vývoj slabičných shluků
už čtyřdenní děti rozpoznávají prozodii mateřského jazyka
× ještě 12leté děti nemají prozodii zcela zvládnutou, např. vytýkání

- frekvence F0

- temporální poměry mezi prvky hlasového signálu

- amplituda zvuku – spíš zkoumat tvar celého spektra (hodně přibližně hlasitost)

uspořádání prominencí v čase vede k rytmu
dítě používá ukončování klesavým melodémem ještě předtím, než se naučí třeba jednoslovné promluvy

David Christol? – pro angličtinu navrhl, že dítě má osvojenu celou škálu melodémů asi v 18 měsících
Gabriela Konopczinska (Francie) – také zjistila, že melodie se osvojuje dřív než slova

rozdíl mezi jazyky s fixním a pohyblivým přízvukem, ale ještě 2leté děti např. germánských jazyků neumí přízvuk správně používat
u nepřízvučných slabik často dochází k elizi, zvlášť když je iniciální (příznaková)
Owens – tematika dvouslovných promluv

- dítě může akcentování využít k upřesnění významu

závislostní – zohledňuje to, že zpomalujeme kvůli melodii → jedno na druhém závisí a dítě si to osvojuje spolu (melodii + závěrové zpomalování)
bezzávislostní – dítě se každý rys učí zvlášť
chtěli zjistit, který z nich se rychleji učí – pokud by se učily obě stejně, platila by ta závislostní hypotéza
intonační kontury jsou stabilnější, závěrové zpomalování je více náhodné

Reference

Sovák, M. (1984): Logopedie předškolního věku. Praha: SPN.
Vihman, M. M. (1996): Phonological development. Oxford: Blackwell. (kap. 3-4)
Owens, R. E. (2000): Language development: an introduction. Boston, London: Allyn&Bacon. (kap. 2, 4, a 8)
Fitch, W. T. (2000): The evolution of speech: a comparative review. Trends in cognitive sciences, roč. 4, č. 7, s. 258-267.
Škodová, E. - Jedlička, I. a kol. (2003): Klinická logopedie. Praha: Portál. (část III)