Vannevar Bush

Vannevar Bush (1890-1974) byl vědcem, elektrotechnikem a autorem myšlenky Memexu, což je stroj, který odpovídá dnešnímu počítači.Také zkonstruoval diferenciální analyzátor pro řešení diferenciálních rovnic.[1]


Život

Vannevar Bush se narodil 11.3.1890 v Everettu, ve státě Massachusetts jako třetí dítě do rodiny universalistického pastora.Roku 1913 absolvoval Tufts College, kde vystudoval inženýrství. Již od počátku vykazoval velké matematické nadání. Poté pracoval jako učitel matematiky na Tufts College. V roce 1916 získal doktorát na Massachusettském technologickém institutu, prací o oscilačních elektrických obvodech. [2] Zemřel 30.6.1974 v Belmontu, stát Massachusetts.

Vannevar Bush

I. světová válka

Za první světové války byl členem National Research Council, kde se pokoušel vyvinout systém pro vyhledávání ponorek pomocí změn zemského magnetického pole. Tento jeho objev nebyl úspěšný.[1]

Mezi válkami

Ve dvacátých letech je jedním ze zakladatelů firmy American Appliance Company (později Raytheon), která je největším výrobcem řízených střel.[1]. Od roku 1930 pracoval s analogovými počítači a v roce 1931 dokončil první diferenciální analyzátor, který byl použit k řešení diferenciálních rovnic. Pracoval také na rozvoji strojů, které by zpracovávaly lidské myšlení (informace), protože narůst informací ve všech oblastech akademické obce byl obrovský. Stroj by měl myšlenky uspořádat. Vynalezl Rapid Selector, který dokázal uchovávat velké množství informací z mikrofilmů, které byly pak promítány na obrazovce. Dalším Bushovým vynálezem byl návrh stroje pro FBI, který by dokázal přezkoumat 1000 otisků prstů za minutu, nápad byl však FBI odmítnut.[3]. Ke konci 30. let se stává ředitelem Carneigeho vědeckého institutu, kde zúročuje své dlouhodobé kontakty s předními vědci své doby. Odvolává Harryho Laughlina, šéfa laboratoře eugeniky, a ukončuje výzkum v tomto oboru. V roce 1938 se stává členem NACA (National Advisory Committee for Aeronautics), předchůdcem dnešní NASA, kde se zasadil o rozvoj nové laboratoře, která se nazývá Ames Research Center.[1]

Diferenciální analyzátor

Diferenciální analyzátor je veliký mechanický přístroj na řešení diferenciálních rovnic. Skládal se ze soustavy soukolí, převodů a posuvných hřídelí umožňující řešit rovnice v desítkové soustavě, až s 18 proměnnými. Vstup a výstup dat představovalo měření otáček a vzdáleností.[1]

II. světová válka

Ve čtyřicátých letech 20.století působil jako vedoucí National Defense Research Committee (NRDC), na jehož vzniku se podílel. Organizace sloužila ke koordinaci vojenského výzkumu. Byla financována z prezidentských mimořádných finančních prostředků. Bush se také zasloužil o užitečné inovace, co se týče výzkumu a vývoje. Bush se zasadil o vývoj laboratoře, ve které vznikl radar SCR-584, který překonával cokoliv, co měl nepřítel. Dalším významným projektem byl vynález distančního zapalovače, což byla hlavice na dělostřeleckých nábojích, která měřila pomocí radaru vzdálenost od cíle, a explodovala v jeho blízkosti.[1] Byl úzce zapojen do projektu Manhattan, jehož cílem bylo vyvinout první atomovou bombu. Bush během války dokázal, že technologie byla klíčem k vítězství. Jeho zásluhou si vědci získali patřičný respekt ve společnosti.

Jako stěžejní bod v Bushově životě je červenec 1945, kdy publikoval v časopise The Atlantic článek As We May Think. Hlavním cílem článku bylo změnit způsob myšlení o vědě v moderním světě. V eseji byl představen koncept Memex. Jednalo se o stroj, který měl sloužit k ukládání a vyhledávání informací pomocí mikrofilmů. Zařízení se skládalo z pozorovacích obrazovek, klávesnice (výběrových tlačítek), skladování mikrofilmů. Účelem bylo rozšíření lidské paměti. Memex měl mít schopnost provést spojení mezi dokumenty. Právě díky tomu vynálezu bývá Bush označován za vizionáře internetu.[2]

Po II. světové válce

Bush získal řadu ocenění. Byl jmenován předsedou Joint Research and Development Board of the War and Navy Departmens, dále byl jmenován ředitelem ve společnosti AT&T nebo Merck and Co. V letech 1957 - 1959 působil jako předseda MIT Corporation. Za svůj život napsal i několik publikací, například: Prinicipy elektrotechniky (1922) nebo již zmíněný zásadní článek As We May Think. Za svůj život obdržel řadu vyznamenání za svou vědeckou činnost. Po prodělané mrtvici umírá 28. června 1974 ve věku 84 let na zápal plic. [4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 TRONNER, Pavel. Vannevar Bush: Ten, kdo viděl budoucnost počítačů. In: Živě.cz [online]. Praha: Mladá fronta, 2015 [cit. 2016-01-18]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/vannevar-bush-ten-kdo-videl-budoucnost-pocitacu/sc-3-a-177221/default.aspx
  2. ↑ 2,0 2,1 Vannevar Bush. Internet Pioneers [online]. 2014 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: https://www.ibiblio.org/pioneers/bush.html
  3. ↑ DENNIS, Michael Aaron. Vannevar Bush: American engineer. Encyclopaedia Britannica [online]. 2015 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/86116/Vannevar-Bush
  4. ↑ Events in the Life of Vannevar Bush: Timeline. Brown Graphics [online]. 1996 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://graphics.cs.brown.edu/html/info/timeline.html

Související články

Klíčová slova

Memex, Diferenciální analyzátor, elektrotechnik, počítač, Internet

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vannevar_Bush&oldid=46886“