Život
- Americký psycholog, hlavní představitel neobehaviorismu
- Zabýval se studiem reakcí koček a potkanů
- Svůj přístup nazývá účelovým behaviorismem
- Staví na zjištění, že potkani ve svém chování vykazují zvláštní cílové zamětení, očekávání, manipulaci a hledání cílového objektu
- Sada zprostředkujících proměnných v organismu:
- Podnět
- Dědičnost
- Minulý trénink
- Momentálně vyvolaný fyziologický stav
- Řada významných ocenění, čestných doktorátů věd, členství a funkcí
- Dílo: Purposive behavior in animals and man
Teorie
- Nesouhlasí s Watsonem v řešení základního vzorce chování
- Mimořádný význam v obsahu a způsobu chování přisuzuje jeho cílovému zaměření
- Tato zaměřenost se vřazuje mezi podnět a odezvu jako intervenující osobnostní proměnný
- Vzniká tedy rovnice podnět (stimulus) – organismus (organism) – reakce (reaction)
Pudy
- Hlavní intervenující proměnná
- Impulsy či motivy tlačící jedince uspokojovat nějakou potřebu
- Jsou mostem mezi situací a chováním
- Způsobují, že organismus projevuje tendenci jednat za určitých podmínek určitým způsobem
- Rozlišení:
-
- Chutě či averze
- Spojené se specifickou fyziologickou excitací
- Prvotní základna pro chování jedince, na které vyrůstá motivační stavba
- Podoba průbojnosti, družnosti, konstruktivnosti atd.
- Nemají fyziologickou bázi -> sociálně naučené
- Transportuje tak hypotézy psychodynamicky orientovaných koncepcí do neintrospektivní terminologie behaviorismu