Afektivní poruchy (poruchy nálady) F30-F39
- U těchto poruch je základní vlastností porucha afektivity nebo nálady směrem k depresi (současně s úzkostí nebo bez ní) nebo k euforii. Tato změna nálady je obvykle doprovázena změnou v celkové aktivitě. Většina ostatních symptomů jsou buď sekundární k změnám nálady a aktivity‚ nebo mohou být snadno v tomto kontextu vysvětleny. Většina z těchto poruch má tendenci k recidivám. Začátek individuální fáze je často vyvolán stresovou událostí nebo situací.
- je třeba rozlišovat:
- epizoda: jedná se o jednu epizodu v nějakém definovaném čase
- rekurentní (dříve periodický): opakující se, ale v ne v pravidelných intervalech
- afekt (krátkodobá změna) × změna nálady (dlouhodobá a neodpovídající zevním podmínkám)
- porucha nálady jako patologie znamená, že nálada zcela neodpovídá tomu, co se děje, je zcela jiná, než by měla být
- dva druhy poruch nálad:
- elevace (hypománie a mánie)
- pokles (deprese)
Hypománie a mánie
Hypománie
- hypománie je nižší stupeň mánie
- je to nadnesená nálada, kdy mí člověk plno energie, aktivity, cítí se výborně, má pocit výkonnosti fyzické i psychické
- živá mimika, živá gestikulace, řeč je zrychlená, ale usměrnitelná → člověk nás zaplavuje informacemi, příběhy, ale když ho přerušíme, tak se nechá přerušit, dá se ještě zastavit; řeč je nenucená
- nenucené, uvolněné chování, spontánnost
- zmenšená potřeba spánku a zvýšená sexuální energie
- nikdy nedochází k psychotickým příznakům (žádné poruchy myšlení a vnímání)
- je sice aktivní, hovorný, plný energie, dodržuje ovšem sociální normy a pravidla (pracovní návyky…)
Mánie
- asi tak třikrát vynásobená hypománie
- člověk je extrémně elevovaný, extremně má zvýšenou náladu, extrémně je v kontaktu žoviální, nekontroluje se
- komunikace je expanzivní, chování je excitované, je nabitý energií
- mimika je velmi živá, až chaotická (jak se člověku rychle honí myšlenky v hlavě, tak není schopen to vyjádřit, těká z jednotlivých téma) → projev je nesourodý, může se zdát až inkoherentní
- když mu do jeho projevu zasáhneme, začne se rozčilovat (že mu nerozumíme, že mu nestíháme, nechápeme) → může to tedy dojít až zlosti či vzteku, že ho to okolí nestíhá
- zrychlené psychomotorické tempo, extrémní fyzická činnost
- množství jde vždy na úkor kvality (výsledky činnosti jsou chaotické, nedávají smysl)
- nepotřebuje spát, ani jíst a pít → dostává se na hranici somatické stability
- nadměrně sexuálně aktivní a může to mít až bizardní projevy (používá spoustu vulgarismů, oslovuje cizí lidi na ulici)
- člověk v mánii už nedodrží sociální normy (není schopen vykonávat kvalitní výkon, není schopen pracovat, nakupovat)
- objevují se megalomanické bludy s přehnanou sebedůvěrou → často rozdávají věci a utrácejí nebo rozdávají peníze
- hypománie i mánie se objevují asi ve třetím deceniu
- obvykle se objevují rychleji než depresivní poruchy
- často se stává, že rozvoj těchto stavů je v souvislosti s nějakou psychosociální zátěží (zvýšený stres,…)
- příčinou bývají poruchy neurotransmiterů, ale je tam i genetická vazba (nemusí to být přímo mánie, ale stačí, že se v rodině objevuje nějaká porucha nálady nebo afektivity)
- průběh: ataky se mohou střídat; člověk může mít jednu mánii, jednu depresi, nebo se to může střídat (rekurence); je jedno jestli se střídají mánie nebo hypománie
- dá se říct, že s věkem intenzita slábne (na rozdíl od depresí, kde se spíš prohlubuje)
- hypomanické nebo manické fáze u osob‚ které měly již v minulosti jednu nebo více afektivních fází(depresivních‚ hypomanických‚ manických‚ smíšených) by měly být kódovány jako bipolární afektivní poruch
Deprese
- endogenní deprese = vychází z toho vnitřního (má k tomu sklony, genetickou zátěž), většinou mají tendenci rekurence, předpokladem je neurotransmiterová porucha
- exogenní deprese = neboli reaktivní deprese, je to reakce na vnější podnět, reakce na něco; bývají to jen epizody
- larvovaná deprese = neboli maskovaná deprese, depresivní příznaky jsou překryty somatickými obtížemi, spíše v souvislosti se starší generací, to depresivní je tam mírnější a překryto tělesnými stížnostmi
- jde o pokles nálady, s tím související ztráta zájmu a ztráta potěšení z aktivit, které byly předtím pro něj příjemné
- nedostatečné emoční reakce na podněty, které by emoční reakci vyvolat měly (vnímá ten podnět ploše, otupěle)
- ranní pesimum = člověku je hůř po ránu, ale může to trvat klidně i do čtyř odpoledne → cítí se špatně kvůli tomu, že je před ním zase celý den, co ho zase čeká, že mu zase bude blbě
- ale popisují se i večerní pesima → často v návaznosti na poruchy spánku (zhoršení nálady kvůli toho, že zase nebude spát, ale bdít) - poruchy spánku od špatného usínání, probuzení po usnutí, probuzení nad ránem, po spánek celou noc ale se špatnou kvalitou
- psychomotorické retardace/zpomalenost (všechno jim trvá, u ničeho nevydrží, nic nedodělají) nebo naopak agitovanost
- změny chutí k jídlu – obecně hubnou (asi o 5% váhy za měsíc, zhubnou o 5 - 12 kilo), je jen malé procento lidí, kteří to zajídají
- ztráta libida a zájmu o sex
- zátěžové období 25 – 45 let a poté nad 65 let (pod vlivem senility)
- průběh: podle toho, jestli se jedná o rekurentní nebo epizodickou depresi
- u rekurence se ty epizody opakují a s věkem se zkracují (nejdřív třeba jednou za 3 roky a poté už třeba jen jednou za rok)
- prognóza: záleží na tom, jak ten člověk spolupracuje (i u elevací), užívá léky, dodržuje pravidla
- podle počtu a tíže příznaků je možno fázi hodnotit jako mírnou‚ střední nebo těžkou.
Lehká depresivní fáze
- obvykle jsou přítomny alespoň dva až tři shora zmíněné příznaky
- nemocný je obvykle z toho deprimován‚ ale většinou je schopen se účastnit běžných denních aktivit
- příznaky mohou mít malou hloubku
Středně těžká depresivní fáze
- obvykle jsou přítomny čtyři a více shora zmíněné příznaky
- pacient má větší obtíže s běžnou denní činností
Těžká depresivní fáze bez psychotických příznaků
- fáze deprese s řadou vyjádřených příznaků‚ které pacienta skličují‚ typická je ztráta sebehodnocení a pocit beznaděje a viny
- suicidální myšlenky a pokusy jsou časté a většinou jsou přítomny i „somatické” příznaky
Těžká depresivní fáze s psychotickými příznaky
- fáze deprese stejně jako u těžké depresivní fáze bez psychotických příznaků‚ ale současně s halucinacemi‚ bludy‚ psychomotorickou retardací nebo stuporem‚ které jsou tak těžké‚ že pravidelné obvyklé sociální aktivity nejsou možné
- život je ohrožen možnou sebevraždou‚ žízněním nebo hladověním
- halucinace a bludy mohou‚ ale nemusí odpovídat náladě
Bipolární afektivní porucha
- v minulosti nazývána mánio-depresivní psychóza
- střídání mánie, hypománie a nějakého stupně deprese
- nálady cyklují, ale není to pravidelné (má třeba jednu epizodu deprese, pak tři mánie, pak jednu hypománie, pak zase mánii…)
- znamená to tedy, že se objevily nálady plusu i mínusu (stačí, že bude mít jednou epizodu mánie, a pak jen deprese, stejně to bude bipolární afektivní porucha)
Trvalé poruchy nálad
- jde spíše o špatné emoční nastavení osobnosti
- je to dlouhodobé, trvalé
- jsou to stavy, které vycházejí z osobnosti, z jejího emočního vyladění (rysy temperamentu) → problém s diagnózou (dystimie se schovává za deprese, poruchy osobnosti)
- stavy nejsou až tak patologické, proto lidé často nevyhledávají pomoc (k odborníkovi se dostávají většinou v rámci partnerských a párových terapií)
- léčba psychoterapií, není potřebná medikace (terapií se naučí s tím žít)
Dystimie
- dlouhodobé stavy poklesu nálady, poklesu aktivity a energie
- poruchy koncentrací, plačtivost, labilita
- pocity beznaděje, zoufalství, vyčerpání
- není ale přítomná depresivní symptomatologie (jako zpomalené psychomotorické tempo, ranní pesima, ztráta zájmu)
- jde jen o pokles nálady do mínusu
Cyklotimie
- dlouhodobé cyklování nálady
- má období, kdy je pozitivní, má hodně energie, je aktivní, organizuje, je sebevědomý, usměvavý, bezproblémový, hovorný, vtipný, plánuje budoucnost, a pak přijde období podobné dystimii, pokles energie, pesimismus, problémy s koncentrací
Diferenciální diagnostika poruch nálad
- epizoda deprese: lehce ji poznáme, je to v návaznosti na situaci a už se neopakuje
- epizoda elevace: také je jedna a neopakuje se, není problém ji poznat
- rekurentní deprese: opakuje se
- bipolární afektivní porucha: musí se objevit cykly (může to být pouze jednou)
- schizoafektivní porucha: je tam obojí – cyklování deprese i mánie, ale ještě k tomu (v jeden čas) se přidávají schizofrenní příznaky; může se stát, že při těžké depresi bude mít pacient také psychotické příznaky, ale pro deprese jsou typické mikromanické bludy, mánie s psychotickými příznaky má megalomanické bludy, ale nikdy tam nebude to psychotické ve smyslu schizofrenních příznaků
- postschizofrenní deprese × deprese:je tady jasné časové hledisko → u postschizofrenní deprese je nejprve schizofrenie, potom deprese, u deprese je to deprese a pak možná někdy na konci psychóza
- rekurentní deprese × dystimie: u rekurentní deprese člověk padá do deprese, ale zná také normu a ví, kdy mu bylo dobře, dystimik nezná normu, život má pořád jakoby za šedou oponou
- cyklotymie × bipolární afektivní porucha: cyklotimie nikdy nemá topy s psychotickými stavy a pořád se velmi dobře drží v sociálním fungování; bipolární porucha sklouzává nad rámec sociálního fungování, nedodržuje pravidla
- deprese × demence: viz demence
- organické změny parietálního laloku: může to způsobovat změny osobnosti, změny chování, takové odbrzdění podobné (hypo)mánii, prokáže to organický test
- závislosti: deprese při léčbě, ale vždy v návaznosti na tu léčbu
- u deprese se předepisují antidepresiva (při jedné epizodě minimálně 6 měsíců, u opakované celoživotně)
- na mánické stavy se používají antipsychotika
- na bipolární poruchu jsou to tymostabilizátory (např.: lithium) na stabilizaci výkyvů (celoživotní užívání); používají se i u schizoafektivní poruchy
- plus jsou důležité psychoterapie a u těžkých depresí ještě elektrokompulze