Zobrazení zdroje stránky Počátky fonologického systému

* fonetici musí slyšet detaily, které normální člověk při komunikaci neslyší, protože by ho to zdržovalo
* dlouho se předpokládalo, že malé dítě slyší jako dospělý

* '''Olstenova teze''' (1975): nejtěžším úkolem pro dítě není artikulovat, ale správně vnímat a pak to napodobovat
* '''Lieberman''' (80.l.) – teorie motorického vnímání řeči – vnímání řeči přes okruhy v mozku, které jsou zároveň využívány motoricky
* '''Kennedy?''' – dítě se musí naučit poslouchat, aby se mohlo naučit mluvit

* správné rozměry středního? ucha jsou vyvinuté ve 20 týdnu těhotenství + je naplněné kapalinou → vnímá jen omezený počet frekvencí
* po narození se kapalina vstřebává asi 2 týdny
* dvouměsíční děti už rozpoznávají lingvistické kontrasty, které můžou být i odlišné od mateřského jazyka
* od 2 do 6 měsíců se o dítěti mluví jako o '''„univerzálním fonetikovi“''' – rozpoznává citlivěji než dospělý


== Kategoriální percepce ==

* kontinuum akustických změn – jak je to vnímáno?
* např. rozdíl mezi [ba] a [pa]
* změna nástupu hlasivkového tónu ([[Konsonanty#Doba_nástupu_hlasivkového_tónu_(VOT)|VOT]]) – měří se od uzavření závěru
* [ba] = -0,075 s × [pa] = 0,015 s
* → rozkrokovat třeba po 15 ms → někde uprostřed někdo vnímá [ba], někdo [pa]
* → udělá se graf třeba na slyšení [ba], který bude od [ba] k [pa] klesat takovým esíčkem, ne rovně = '''sigmoida''' (logistická křivka) = princip kategoriální percepce


* experiment Mannův? a Rettův? (80.l.) – testovali [s] a [ʃ]
: - když testovali na slabiky [sa] a [ʃa], bylo pásmo nerozhodnosti normální
: - když se použily šumy ve slabikách [su] a [ʃu] (rozdíl je ve spektru šumu), šum s nižší frekvencí byl pořád rozpoznáván jako [su], i když u [sa/ʃa] už to bylo [ʃ]
: ← [u] zaokrouhluje → snižuje oblast šumu

* když se dítě naučí rozpoznávat kontrast třeba na mužském hlasu, je schopné ho rozeznat i na hlasu ženském
* × ve 4 měsících neumí odhlédnout od intonace, v 6 měsících už to umí
* zkoumání kategoriální percepce u neřečových zvuků (např. rozpoznávání šumu, tónů s jiným časem nástupu apod.) – tendence slyšet rozdíly kategoriálně


* '''Patricia Kuhl''' (90.l.) – princip kategoriální percepce zobecnila na vícerozměrný akustický prostor – '''„Kuhlové magnetový percepční model“'''
: - např. vokalický trojúhelník – kolem vokálů se dají nakreslit „hranice“ – „souřadnice“ (taková souřadnicová síť)
: - zvyknutím na vokály se ale ty hranice v blízkosti vokálů ohýbají směrem k nim = chovají se jako magnety × kontrasty se zvětšují
: - vokály = prototypy (ze všech [a], která člověk slyší, si udělá průměr = '''prototyp''')
: - je špatné, když má dítě třeba jen jeden prototyp, když třeba matka něco špatně vyslovuje, bude mít taky tu hlásku posunutou


=== Praktické provedení testu ===

* udělá se 7 nebo 9 mezikroků
* je lepší používat erby, ne Hz
* minimum je 16 lidí, ale zas ne zbytečně moc
* opakování cca. 6×
* viz též kapitola [[Percepční_testy#Výzkum_kategoriá1lní_percepce|Metody fonetické práce: Percepční testy]]

* '''sigmoida''' má 3 parametry
: - strmost
: - umístění přechodového pásma (pásma neurčitosti)
: - počátky sigmoidy


* 4leté dítě se percepčně podobá víc dospělému než půlročnímu dítěti
* v jednom výzkumu děti poznávaly např. lépe rozdíl mezi apikálním a retroflexním [t] než dospělý (v angličtině)
* zhruba '''v půl roce''' začíná být dítě citlivější '''na kontrasty z mateřštiny'''
* jednodušší je kontrastovat slabiky než samotné jednotky ([xo] × [ɦo] v ''chodit'' × ''hodit'')
* mezi '''8–12 měsíci ztrácí''' dítě schopnost '''rozpoznávat kontrasty v cizím jazyce'''


== Používání kontrastů v cizím jazyce ==

* '''Catherine Best'''
* 1) kontrast v mateřském jazyce → v cizím jazyce je nějaký podobný kontrast → kategorie se přiřadí z mateřského jazyka
* 2) jeden prvek mateřského jazyka se v cizím jazyce dělí na dva → vnímají se jako alofony, většinou se špatně rozlišují a trénují
* 3) jeden prvek mateřského jazyka se v cizím jazyce dělí na dva, ale dost odlišné → připodobní se ten podobnější a ten druhý je vnímán jako odlišný → nebývá problém je rozlišit
* 4) kontrast v mateřském jazyce → v cizím jazyce podobný kontrast, ale „hodně posunutý“ → nezaměňuje se za kontrast mateřského jazyka



== Reference ==
<references />
* Sovák, M. (1984): Logopedie předškolního věku. Praha: SPN. 
* Vihman, M. M. (1996): Phonological development. Oxford: Blackwell. (kap. 3-4) 
* Owens, R. E. (2000): Language development: an introduction. Boston, London: Allyn&Bacon. (kap. 2, 4, a 8) 
* Fitch, W. T. (2000): The evolution of speech: a comparative review. Trends in cognitive sciences, roč. 4, č. 7, s. 258-267. 
* Škodová, E. - Jedlička, I. a kol. (2003): Klinická logopedie. Praha: Portál. (část III)


Zpět na rozcestník: [[Osvojování_řeči|Osvojování řeči]] | [[Portál:Fonetika|Fonetika]]