Počátky fonologického systému

  • fonetici musí slyšet detaily, které normální člověk při komunikaci neslyší, protože by ho to zdržovalo
  • dlouho se předpokládalo, že malé dítě slyší jako dospělý
  • Olstenova teze (1975): nejtěžším úkolem pro dítě není artikulovat, ale správně vnímat a pak to napodobovat
  • Lieberman (80.l.) – teorie motorického vnímání řeči – vnímání řeči přes okruhy v mozku, které jsou zároveň využívány motoricky
  • Kennedy? – dítě se musí naučit poslouchat, aby se mohlo naučit mluvit
  • správné rozměry středního? ucha jsou vyvinuté ve 20 týdnu těhotenství + je naplněné kapalinou → vnímá jen omezený počet frekvencí
  • po narození se kapalina vstřebává asi 2 týdny
  • dvouměsíční děti už rozpoznávají lingvistické kontrasty, které můžou být i odlišné od mateřského jazyka
  • od 2 do 6 měsíců se o dítěti mluví jako o „univerzálním fonetikovi“ – rozpoznává citlivěji než dospělý


Kategoriální percepce

  • kontinuum akustických změn – jak je to vnímáno?
  • např. rozdíl mezi [ba] a [pa]
  • změna nástupu hlasivkového tónu (VOT) – měří se od uzavření závěru
  • [ba] = -0,075 s × [pa] = 0,015 s
  • → rozkrokovat třeba po 15 ms → někde uprostřed někdo vnímá [ba], někdo [pa]
  • → udělá se graf třeba na slyšení [ba], který bude od [ba] k [pa] klesat takovým esíčkem, ne rovně = sigmoida (logistická křivka) = princip kategoriální percepce


  • experiment Mannův? a Rettův? (80.l.) – testovali [s] a [ʃ]
- když testovali na slabiky [sa] a [ʃa], bylo pásmo nerozhodnosti normální
- když se použily šumy ve slabikách [su] a [ʃu] (rozdíl je ve spektru šumu), šum s nižší frekvencí byl pořád rozpoznáván jako [su], i když u [sa/ʃa] už to bylo [ʃ]
← [u] zaokrouhluje → snižuje oblast šumu
  • když se dítě naučí rozpoznávat kontrast třeba na mužském hlasu, je schopné ho rozeznat i na hlasu ženském
  • × ve 4 měsících neumí odhlédnout od intonace, v 6 měsících už to umí
  • zkoumání kategoriální percepce u neřečových zvuků (např. rozpoznávání šumu, tónů s jiným časem nástupu apod.) – tendence slyšet rozdíly kategoriálně


  • Patricia Kuhl (90.l.) – princip kategoriální percepce zobecnila na vícerozměrný akustický prostor – „Kuhlové magnetový percepční model“
- např. vokalický trojúhelník – kolem vokálů se dají nakreslit „hranice“ – „souřadnice“ (taková souřadnicová síť)
- zvyknutím na vokály se ale ty hranice v blízkosti vokálů ohýbají směrem k nim = chovají se jako magnety × kontrasty se zvětšují
- vokály = prototypy (ze všech [a], která člověk slyší, si udělá průměr = prototyp)
- je špatné, když má dítě třeba jen jeden prototyp, když třeba matka něco špatně vyslovuje, bude mít taky tu hlásku posunutou


Praktické provedení testu

  • sigmoida má 3 parametry
- strmost
- umístění přechodového pásma (pásma neurčitosti)
- počátky sigmoidy


  • 4leté dítě se percepčně podobá víc dospělému než půlročnímu dítěti
  • v jednom výzkumu děti poznávaly např. lépe rozdíl mezi apikálním a retroflexním [t] než dospělý (v angličtině)
  • zhruba v půl roce začíná být dítě citlivější na kontrasty z mateřštiny
  • jednodušší je kontrastovat slabiky než samotné jednotky ([xo] × [ɦo] v chodit × hodit)
  • mezi 8–12 měsíci ztrácí dítě schopnost rozpoznávat kontrasty v cizím jazyce


Používání kontrastů v cizím jazyce

  • Catherine Best
  • 1) kontrast v mateřském jazyce → v cizím jazyce je nějaký podobný kontrast → kategorie se přiřadí z mateřského jazyka
  • 2) jeden prvek mateřského jazyka se v cizím jazyce dělí na dva → vnímají se jako alofony, většinou se špatně rozlišují a trénují
  • 3) jeden prvek mateřského jazyka se v cizím jazyce dělí na dva, ale dost odlišné → připodobní se ten podobnější a ten druhý je vnímán jako odlišný → nebývá problém je rozlišit
  • 4) kontrast v mateřském jazyce → v cizím jazyce podobný kontrast, ale „hodně posunutý“ → nezaměňuje se za kontrast mateřského jazyka


Reference

  • Sovák, M. (1984): Logopedie předškolního věku. Praha: SPN.
  • Vihman, M. M. (1996): Phonological development. Oxford: Blackwell. (kap. 3-4)
  • Owens, R. E. (2000): Language development: an introduction. Boston, London: Allyn&Bacon. (kap. 2, 4, a 8)
  • Fitch, W. T. (2000): The evolution of speech: a comparative review. Trends in cognitive sciences, roč. 4, č. 7, s. 258-267.
  • Škodová, E. - Jedlička, I. a kol. (2003): Klinická logopedie. Praha: Portál. (část III)


Zpět na rozcestník: Osvojování řeči | Fonetika