Údolí králů: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Údolí králů''' (arabsky Bíbán el-Mulúk, dosl. "Brána králů"), je lokalita v oblasti [[Západní Théby|Západních Théb]] (asi 1 km na západ od dnešního Luxoru), kde byla pohřbena většina panovníků egyptské [[Nová říše|Nové říše]].  
+
'''Údolí králů''' (arabsky ''Bíbán el-Mulúk'', dosl. "Brána králů"), je lokalita v oblasti [[Západní Théby|Západních Théb]] (asi 1 km na západ od dnešního [[Luxor|Luxoru]]), kde byla pohřbena většina panovníků egyptské [[Nová říše|Nové říše]].  
  
−
=== Lokalita ===
+
== Lokalita ==
−
Jedná se o nevelké [[wádí]], které bylo v pleistocénu vyhloubeno deštěm a erozí do silné vápencové vrstvy, pokrývající další břidlicovou vrstvu. Lokalita byla vybrána jako pohřebiště panovníků zřejmě z několika důvodů, mezi něž patří jak geologické složení, tak nesnadný přístup, blízkost nilského údolí i Théb,  ale i tvar hory El-Kurn ("Roh"), který připomíná pyramidu, symbol slunečního božstva, ale mohl být taky spojován s hadí mohyní Meretseger ("Ta, která miluje ticho").<ref>Siliotii, A. 2000 : Údolí králů: thébská pohřebiště a chrámy : podrobný průvodce",  2. vyd. Čestlice: Rebo Productions.</ref>
 
  
−
Celekm se zde nachází 65 hrobek, z nichž 21 očísloval J. G. Wilkinson v roce 1827<ref> Bard, K.; Schubert, S.B. 1999: "Encyclopedia of the archaeology of ancient Egypt",  1st published. London: Routledge.</ref>, ostatní byly očíslovány dle pořadí svého nalezení. Kromě 26 panovníků jsou zde pohřbeni i někteří další členové královské rodiny, kněží a úředníci. Je zde ale i na dvě desítky šachet, jejichž hloubení bylo přerušeno z neznámých důvodů.
+
Jedná se o nevelké [[vádí]], které bylo v pleistocénu vyhloubeno deštěm a erozí do silné vápencové vrstvy, pokrývající další břidlicovou vrstvu. Lokalita byla vybrána jako pohřebiště panovníků zřejmě z několika důvodů, mezi něž patří jak geologické složení, tak nesnadný přístup, blízkost nilského údolí i Théb, ale i tvar hory El-Kurn ("Roh"), který připomíná pyramidu, symbol slunečního božstva, a mohl být spojován s hadí bohyní [[Meretseger]] ("Ta, která miluje ticho").<ref>Siliotii, A. 2000 : Údolí králů: thébská pohřebiště a chrámy : podrobný průvodce",  2. vyd. Čestlice: Rebo Productions.</ref>
  
−
Výzdoba i půdorysy hrobek se mění podle doby i konkrétního majitele a žádné dvě hrobky nejsou identické. Není jisté, který panovník byl na tomto místě pohřben jako první. [[Thutmose I.]] je prvním panovníkem, který v Údolí králů pohřben jistě byl<ref>Maříková Vlčková a kol. 2009: "Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů", Praha.</ref>, a naopak posledním faraonem zde pohřbeným byl [[Ramesse XI.]] V pozdějších dobách, kdy byly královské hrobky často vykrádány, byly některé královské mumie přeneseny na jiná místa (např. skrýš v [[Dér el-Bahrí]]).
+
Celekm se zde nachází '''65 hrobek''', z nichž 21 očísloval [[J. G. Wilkinson]] v roce 1827<ref> Bard, K.; Schubert, S.B. 1999: "Encyclopedia of the archaeology of ancient Egypt", 1st published. London: Routledge.</ref>, ostatní byly očíslovány dle pořadí svého nalezení. Kromě 26 panovníků jsou zde pohřbeni i někteří další členové královské rodiny, kněží a úředníci. Je zde na dvě desítky dalších šachet, jejichž hloubení bylo přerušeno z neznámých důvodů.  
  
 +
Výzdoba i půdorysy hrobek se mění podle doby i konkrétního majitele a žádné dvě hrobky nejsou identické. Není jisté, který panovník byl na tomto místě pohřben jako první. [[Thutmose I.]] je prvním panovníkem, který v Údolí králů pohřben jistě byl<ref>Maříková Vlčková a kol. 2009: "Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů", Praha.</ref>, a naopak posledním [[Faraon|faraonem]] zde pohřbeným byl [[Ramesse XI.]] V pozdějších dobách, kdy byly královské hrobky často vykrádány, byly některé královské mumie přeneseny na jiná místa (např. skrýš v [[Dér el-Bahrí]]).
  
−
=== Místa královských pohřbů ===
+
== Místa královských pohřbů ==
−
Místo pro faraonův hrob vybíral vezír a architekti, přičemž panovník je musel samozřejmě potvrdit. Na počátku Nové říše byly královské hrobky často umisťovány u paty útesů, jelikož v případě dešťů (které však byly v Egyptě velmi ojedinělé), přes tyto útesy stékala voda a před vchodem do hrobky se tak navršila kamenná suť, která jej postupně zakryla. Už v pozdné [[18.dynastie|18.dynastii]] a následně i v dynastii devatenácté se královské pohřby ukládaly spíše v níže položených svaných, ve [[20.dynastie|20. dynastii]] pak na výchozy skalního podloží.  
+
 
−
Za dob 18.dynastie měla hrobka v ideálním případě zůstat po pohřbu uzavřená, naopak v [[19.dynastie|19.]] a 20.dynastii byly uzavřeny jen pohřební komora a místnosti s výbavou, zbytek hrobky měl zůstat částečně přístupný z rituálních důvodů. Osy hrobů se pohybují v romezí od 68° do 357°, výzdoba byla na zdi umisťována podle osy východ-západ.  
+
Místo pro faraonův hrob vybíral [[vezír]] a architekti, přičemž panovník je musel samozřejmě potvrdit. Na počátku Nové říše byly královské hrobky často umisťovány u paty útesů, jelikož v případě dešťů (které však byly v Egyptě velmi ojedinělé), přes tyto útesy stékala voda a před vchodem do hrobky se tak navršila kamenná suť, která jej postupně zakryla. Už v pozdní [[18. dynastie|18. dynastii]] a následně i v [[19. dynastie|dynastii devatenácté]] se královské pohřby ukládaly spíše v níže položených svazích, ve [[20. dynastie|20. dynastii]] pak na výchozy skalního podloží.  
−
Postupem času bylo ovšem v Údolí králů  čím dál tím méně místa, a jelikož toto pohřebiště nemělo přesný plán, stávalo se, že při hloubení hrobky se narazilo na hrobku starší (jsou zdokumentovány minimálně 3 případy, kdy k takové situaci došlo).<ref>Weeks, K. R. : 2002 "Údolí králů: hrobky a zádušní chrámy západních Théb", vyd. 1. Čestlice: Rebo Productions.</ref>
+
 
 +
Za dob 18. dynastie měla hrobka v ideálním případě zůstat po pohřbu uzavřená, naopak v 19. a 20. dynastii byly uzavřeny jen pohřební komora a místnosti s výbavou, zbytek hrobky měl zůstat částečně přístupný z rituálních důvodů. Osy hrobů se pohybují v romezí od 68° do 357°, výzdoba byla na zdi umisťována podle osy východ-západ.  
 +
 
 +
Postupem času bylo ovšem v Údolí králů  čím dál tím méně místa, a jelikož toto pohřebiště nemělo přesný plán, stávalo se, že při hloubení hrobky se narazilo na hrobku starší (jsou zdokumentovány minimálně 3 případy, kdy k takové situaci došlo).<ref name=":0">Weeks, K. R. : 2002 "Údolí králů: hrobky a zádušní chrámy západních Théb", vyd. 1. Čestlice: Rebo Productions.</ref>
  
 
=== Budování hrobek ===
 
=== Budování hrobek ===
−
Když bylo vybráno vhodné místo pro panovníkův pohřeb, proběhly zakládácí rituály. Bylo vyhloubeno 4 nebo 5 velkých jam, do kterých se vkládaly různé předměny -  náboženské symboly, keramické i kamenné nádoby, miniatury a kopie zemědělských nástrojů, a dokonce i potraviny. Tento zakládací depozit byl objeven u 9 hrobek, není ovšem vyloučeno, že se nacházel v každé hrobce.
 
  
−
Informace u budování královských hrobek především z nápisů a předmětů z nedalké vesnice Dér el-Medíny, kde bydleli lidé, kteří na těchto hrobkách pracovali. Tak kameníci byli rozděleni na dvě čety, levou a pravou, z nichž každá čítala několik desítek mužů, v jejichž čele stál předák. Na jedné hrobce mohlo pracovat asi 50-60 dělníků.
+
Když bylo vybráno vhodné místo pro panovníkův pohřeb, proběhly '''zakládácí rituály'''. Bylo vyhloubeno 4 nebo 5 velkých jam, do kterých se vkládaly různé předměny - náboženské symboly, keramické i kamenné nádoby, miniatury a kopie zemědělských nástrojů, a dokonce i potraviny. Tento zakládací depozit byl objeven u 9 hrobek, není ovšem vyloučeno, že se nacházel v každé hrobce.
 +
 
 +
Informace o budování královských hrobek pohcázejí především z nápisů a předmětů z nedaleké vesnice '''Dér el-Medíny''', kde bydleli lidé, kteří na těchto hrobkách pracovali. Tak kameníci byli rozděleni na dvě čety, levou a pravou, z nichž každá čítala několik desítek mužů, v jejichž čele stál předák. Na jedné hrobce mohlo pracovat asi 50-60 dělníků.
 +
 
 +
S budováním hrobky se začínalo vždy velmi ''záhy po nástupu nového faraona'' na trůn. Dělníci používali nástroje z rohovce, kterými narušili vápencové podloží, jejichž mnohé exempláře byly nalezeny - úhelníky, sekery, dláta, kladiva, nebo závěsné olovnice. Na některých stěnách a stropech jsou dochovány kontrolní značky, které tam dělníci vyznačili kvůli udržení přesného směru. V egyptském muzeu v Turíně je uložen dochovaný plán hrobky [[Ramesse IV.]] (KV 2).
 +
 
 +
Samotný '''postup budování hrobky''' byl následovný: nejdříve byly označeny rozměry, podle kterých byly vykopány chodby, pak byly zarovnány stěny a strop a upraveny rohy dveří. Posléze byl vnitřek hrobky pokryt tenkou vrstvou omítky, na kterou se nanášela výzdoba.<ref name=":0" />
  
−
S budováním hrobky se začínalo vždy velmi záhy po nástupu nového faraona na trůn. Dělníci používali nástroje z rohovce, kterými narušili vápencové podloží, z nichž byly nalezeny mnohé expempláře - úhelníky, sekery, dláta, kladiva, nebo závěsné olovnice.Na některých stěnách a stropech jsou dochovány kontrolní značky, které tam dělníci vyznačeli kvůli udržení přesného směru. V egyptském muzeu v Turíně je uložen dochovaný plán hrobky [[Ramesse IV.]] (KV 2).
+
=== Výzdoba hrobek ===
  
−
Postup samotného budování hrobky byl následovný: nejdříve byly označeny rozměry, podle kterých byly vykopány chodby, pak byly zarovnány stěny a strop a upraveny rohy dveří. Posléze byl vnitřek hrobky pokryt tenkou vrstvou omítky, na který se nanášela výzdoba.<ref>Weeks, K. R. : 2002 "Údolí králů: hrobky a zádušní chrámy západních Théb", vyd. 1. Čestlice: Rebo Productions.</ref>
+
Hrobky v Údolí králů jsou bohatě zdobeny '''náboženskými výjevy'''. V případě, že byl na místě hladký kámen, byla použita technika reliéfu, v případě horší kvality podkladu se malovalo na silnou vrstvou sádry. Nejprve se na omítku vyznačily pole a registry, do kterých byly červeně namalovány obrysy postav a nakresleny hieroglyfy. Potom byly černě opraveny případné chyby nebo změněny proporce. Nejstarší hrobky v Údolí králů mají většinou zdobenou ''jen pohřební komoru'', v pozdějších obdobích se výzdoba rozšiřuje. Motivem jsou často '''výjevy a pasáže z podsvětních knih''', náboženských textů vzniklých v Nové říši, které byly původně královské, ale později se objevují i v hrobkách nekrálovských osob a hodnostářů.<ref name=":0" />
  
 +
== Hrobky ==
  
 +
* [[KV 1]]
 +
* [[KV 2]]
 +
* [[KV 3]]
 +
* [[KV 4]]
 +
* [[KV 5]]
 +
* [[KV 6]]
 +
* [[KV 7]]
 +
* [[KV 8]]
 +
* [[KV 9]]
 +
* [[KV 10]]
 +
* [[KV 11]]
 +
* [[KV 12]]
 +
* [[KV 13]]
 +
* [[KV 14]]
 +
* [[KV 15]]
 +
* [[KV 16]]
 +
* [[KV 17]]
 +
* [[KV 18]]
 +
* [[KV 19]]
 +
* [[KV 20]]
 +
* [[KV 21]]
 +
* [[KV 22]]
 +
* [[KV 23]]
 +
* [[KV 24]]
 +
* [[KV 25]]
 +
* [[KV 26]]
 +
* [[KV 27]]
 +
* [[KV 28]]
 +
* [[KV 29]]
 +
* [[KV 30]]
 +
* [[KV 31]]
 +
* [[KV 32]]
 +
* [[KV 33]]
 +
* [[KV 34]]
 +
* [[KV 35]]
 +
* [[KV 36]]
 +
* [[KV 37]]
 +
* [[KV 38]]
 +
* [[KV 39]]
 +
* [[KV 40]]
 +
* [[KV 41]]
 +
* [[KV 42]]
 +
* [[KV 43]]
 +
* [[KV 44]]
 +
* [[KV 45]]
 +
* [[KV 46]]
 +
* [[KV 47]]
 +
* [[KV 48]]
 +
* [[KV 49]]
 +
* [[KV 50]]
 +
* [[KV 51]]
 +
* [[KV 52]]
 +
* [[KV 53]]
 +
* [[KV 54]]
 +
* [[KV 55]]
 +
* [[KV 56]]
 +
* [[KV 57]]
 +
* [[KV 58]]
 +
* [[KV 59]]
 +
* [[KV 60]]
 +
* [[KV 61]]
 +
* [[KV 62]]
 +
* [[KV 63]]
  
−
=== Výzdoba hrobek ===
+
== Zdroje ==
−
Hrobky v Údolé králů jsou bohatě zdobeny náboženskými výjevy. V případě, že byl na místě hladký kámen, byla použita technika reliéfu, v případě horší kvality podkladu se malovalo na silnou vrstvou sádry. Nejprve se na omítku vyznačily pole a registry, do kterých byly červené namalovány obrysy postav a nakresleny hieroglyfy. Potom byly černě opraveny případné chyby nebo změněny proporce.
 
−
načeny pole a registry, červeně obrysy postav a hieroglyfů, černě upraveny proporce, případně opraveny chyby. Nejstarší hrobky v Údolí králům mají většinou zdobenou jen pohřební komoru, v pozdějších obdobích se výzdoba rozšiřuje. Motivem jsou často výjevy a pasáže z podsvětních knih, náboženských textů, vzniklých v Nové říše, které byly původně královské, ale později se objevují i v hrobkách nekrálovských osob a hodnostářů.<ref>Weeks, K. R. : 2002 "Údolí králů: hrobky a zádušní chrámy západních Théb", vyd. 1. Čestlice: Rebo Productions.</ref>
 
  
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
 +
 
<references />
 
<references />
−
 
  
 
=== Další literatura ===
 
=== Další literatura ===
−
Creasman, P.P. 2013: "Archaeological research in the Valley of the Kings and ancient Thebes: papers presented in honor of Richard H. Wilkinson",  S. n.: University of Arizona Egyptian Expedition.
 
  
−
Weeks, K.R;  Hetherington, N.: The valley of the Kings: a site management handbook. 1st pub. Cairo: American University in Cairo Press.
+
* Creasman, P.P. 2013: "Archaeological research in the Valley of the Kings and ancient Thebes: papers presented in honor of Richard H. Wilkinson",  S. n.: University of Arizona Egyptian Expedition.
 +
* Reeves, N. C.; Wilkinson, R.H. 1997: "The complete Valley of the Kings: tombs and treasures of Egypt's greatest pharaohs. reprinted",  London: Thames and Hudson.
 +
* Weeks, K.R;  Hetherington, N.: The valley of the Kings: a site management handbook. 1st pub. Cairo: American University in Cairo Press.
  
−
[[Kategorie: Egyptologie|*]]
+
[[Kategorie:Lokality (Egypt)]]
 +
[[Kategorie:Egyptologie]]

Aktuální verze z 14. 1. 2016, 00:42

Údolí králů (arabsky Bíbán el-Mulúk, dosl. "Brána králů"), je lokalita v oblasti Západních Théb (asi 1 km na západ od dnešního Luxoru), kde byla pohřbena většina panovníků egyptské Nové říše.

Lokalita

Jedná se o nevelké vádí, které bylo v pleistocénu vyhloubeno deštěm a erozí do silné vápencové vrstvy, pokrývající další břidlicovou vrstvu. Lokalita byla vybrána jako pohřebiště panovníků zřejmě z několika důvodů, mezi něž patří jak geologické složení, tak nesnadný přístup, blízkost nilského údolí i Théb, ale i tvar hory El-Kurn ("Roh"), který připomíná pyramidu, symbol slunečního božstva, a mohl být spojován s hadí bohyní Meretseger ("Ta, která miluje ticho").[1]

Celekm se zde nachází 65 hrobek, z nichž 21 očísloval J. G. Wilkinson v roce 1827[2], ostatní byly očíslovány dle pořadí svého nalezení. Kromě 26 panovníků jsou zde pohřbeni i někteří další členové královské rodiny, kněží a úředníci. Je zde na dvě desítky dalších šachet, jejichž hloubení bylo přerušeno z neznámých důvodů.

Výzdoba i půdorysy hrobek se mění podle doby i konkrétního majitele a žádné dvě hrobky nejsou identické. Není jisté, který panovník byl na tomto místě pohřben jako první. Thutmose I. je prvním panovníkem, který v Údolí králů pohřben jistě byl[3], a naopak posledním faraonem zde pohřbeným byl Ramesse XI. V pozdějších dobách, kdy byly královské hrobky často vykrádány, byly některé královské mumie přeneseny na jiná místa (např. skrýš v Dér el-Bahrí).

Místa královských pohřbů

Místo pro faraonův hrob vybíral vezír a architekti, přičemž panovník je musel samozřejmě potvrdit. Na počátku Nové říše byly královské hrobky často umisťovány u paty útesů, jelikož v případě dešťů (které však byly v Egyptě velmi ojedinělé), přes tyto útesy stékala voda a před vchodem do hrobky se tak navršila kamenná suť, která jej postupně zakryla. Už v pozdní 18. dynastii a následně i v dynastii devatenácté se královské pohřby ukládaly spíše v níže položených svazích, ve 20. dynastii pak na výchozy skalního podloží.

Za dob 18. dynastie měla hrobka v ideálním případě zůstat po pohřbu uzavřená, naopak v 19. a 20. dynastii byly uzavřeny jen pohřební komora a místnosti s výbavou, zbytek hrobky měl zůstat částečně přístupný z rituálních důvodů. Osy hrobů se pohybují v romezí od 68° do 357°, výzdoba byla na zdi umisťována podle osy východ-západ.

Postupem času bylo ovšem v Údolí králů čím dál tím méně místa, a jelikož toto pohřebiště nemělo přesný plán, stávalo se, že při hloubení hrobky se narazilo na hrobku starší (jsou zdokumentovány minimálně 3 případy, kdy k takové situaci došlo).[4]

Budování hrobek

Když bylo vybráno vhodné místo pro panovníkův pohřeb, proběhly zakládácí rituály. Bylo vyhloubeno 4 nebo 5 velkých jam, do kterých se vkládaly různé předměny - náboženské symboly, keramické i kamenné nádoby, miniatury a kopie zemědělských nástrojů, a dokonce i potraviny. Tento zakládací depozit byl objeven u 9 hrobek, není ovšem vyloučeno, že se nacházel v každé hrobce.

Informace o budování královských hrobek pohcázejí především z nápisů a předmětů z nedaleké vesnice Dér el-Medíny, kde bydleli lidé, kteří na těchto hrobkách pracovali. Tak kameníci byli rozděleni na dvě čety, levou a pravou, z nichž každá čítala několik desítek mužů, v jejichž čele stál předák. Na jedné hrobce mohlo pracovat asi 50-60 dělníků.

S budováním hrobky se začínalo vždy velmi záhy po nástupu nového faraona na trůn. Dělníci používali nástroje z rohovce, kterými narušili vápencové podloží, jejichž mnohé exempláře byly nalezeny - úhelníky, sekery, dláta, kladiva, nebo závěsné olovnice. Na některých stěnách a stropech jsou dochovány kontrolní značky, které tam dělníci vyznačili kvůli udržení přesného směru. V egyptském muzeu v Turíně je uložen dochovaný plán hrobky Ramesse IV. (KV 2).

Samotný postup budování hrobky byl následovný: nejdříve byly označeny rozměry, podle kterých byly vykopány chodby, pak byly zarovnány stěny a strop a upraveny rohy dveří. Posléze byl vnitřek hrobky pokryt tenkou vrstvou omítky, na kterou se nanášela výzdoba.[4]

Výzdoba hrobek

Hrobky v Údolí králů jsou bohatě zdobeny náboženskými výjevy. V případě, že byl na místě hladký kámen, byla použita technika reliéfu, v případě horší kvality podkladu se malovalo na silnou vrstvou sádry. Nejprve se na omítku vyznačily pole a registry, do kterých byly červeně namalovány obrysy postav a nakresleny hieroglyfy. Potom byly černě opraveny případné chyby nebo změněny proporce. Nejstarší hrobky v Údolí králů mají většinou zdobenou jen pohřební komoru, v pozdějších obdobích se výzdoba rozšiřuje. Motivem jsou často výjevy a pasáže z podsvětních knih, náboženských textů vzniklých v Nové říši, které byly původně královské, ale později se objevují i v hrobkách nekrálovských osob a hodnostářů.[4]

Hrobky

Zdroje

Reference

  1. ↑ Siliotii, A. 2000 : Údolí králů: thébská pohřebiště a chrámy : podrobný průvodce", 2. vyd. Čestlice: Rebo Productions.
  2. ↑ Bard, K.; Schubert, S.B. 1999: "Encyclopedia of the archaeology of ancient Egypt", 1st published. London: Routledge.
  3. ↑ Maříková Vlčková a kol. 2009: "Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů", Praha.
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 Weeks, K. R. : 2002 "Údolí králů: hrobky a zádušní chrámy západních Théb", vyd. 1. Čestlice: Rebo Productions.

Další literatura

  • Creasman, P.P. 2013: "Archaeological research in the Valley of the Kings and ancient Thebes: papers presented in honor of Richard H. Wilkinson", S. n.: University of Arizona Egyptian Expedition.
  • Reeves, N. C.; Wilkinson, R.H. 1997: "The complete Valley of the Kings: tombs and treasures of Egypt's greatest pharaohs. reprinted", London: Thames and Hudson.
  • Weeks, K.R; Hetherington, N.: The valley of the Kings: a site management handbook. 1st pub. Cairo: American University in Cairo Press.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Údolí_králů&oldid=29529“