Základ pro různé školy vývojové psychologie: Porovnání verzí
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | |||
* vliv vývojových teorií se ubíral třemi směry: | * vliv vývojových teorií se ubíral třemi směry: | ||
# zoopsychologie | # zoopsychologie | ||
Řádek 20: | Řádek 19: | ||
* '''Tyler''': práce zaměřené na mýty, animismus, náboženství | * '''Tyler''': práce zaměřené na mýty, animismus, náboženství | ||
* základ pro kulturní antropologii ('''Benedictová, Meadová, Cardiner''') | * základ pro kulturní antropologii ('''Benedictová, Meadová, Cardiner''') | ||
− | |||
− | |||
=== Psychologie dítěte === | === Psychologie dítěte === | ||
* spontánně a na různých místech světa vznikají deníkové záznamy o vývoji dětí → první záznamy o dětech jsou od nepsychologů | * spontánně a na různých místech světa vznikají deníkové záznamy o vývoji dětí → první záznamy o dětech jsou od nepsychologů | ||
Řádek 28: | Řádek 25: | ||
* obsáhlejší práce: '''W. Stern''' - Psychologie raného dětství (teorie konvergence) | * obsáhlejší práce: '''W. Stern''' - Psychologie raného dětství (teorie konvergence) | ||
* vznikají střediska: '''Binet''' – Paříž, '''Bűhlerovi''' – Vídeň; Ženeva, Yaleská univerzita, Hamburg | * vznikají střediska: '''Binet''' – Paříž, '''Bűhlerovi''' – Vídeň; Ženeva, Yaleská univerzita, Hamburg | ||
+ | == Zdroje == | ||
[[Kategorie: Vývojová psychologie|*]] | [[Kategorie: Vývojová psychologie|*]] |
Aktuální verze z 14. 4. 2014, 08:54
- vliv vývojových teorií se ubíral třemi směry:
- zoopsychologie
- počátek systematických studií v oblasti Ψ národů
- první výzkumy v oblasti Ψ dítěte
Zoopsychologie
- lze rozdělit na tři směry:
- směr zaměřený na užívání různých experimentálních metod se zvířaty, práce v laboratoři, snažil se vymýtit Ψ pojmy, chtěli totiž prokázat vědeckost, Loeb (nauka o tropismech), C.T. Morgan (laboratorní výzkumy), čerpal z toho Pavlov, radikální behaviorismus (Watson, Thorndike), neobehaviorismus a Skinner, etologové (Lorenz, Tinbergen)
- zasahuje do současnosti; tvrdí, že lze získat vhled do zážitkového světa zvířat, ale musí se z toho vyvozovat opatrné závěry, W. Fischer, Hediger
- srovnávací psychologie přelomu století, Spalding, Whitmann, Heirot, zkoumat zvířata v přirozených podmínkách, navázali na to Harlowovi
Etnické a etologické studie
- zájem o specifika národů a kultur
- vychází z německé filosofie
- tento směr byl nejen filosofující, ale měl i materiální základ (snaha přerozdělit Evropu, nakládat s koloniemi)
- začal vycházet časopis Psychologie národů a jazykověda (M. Lazarus – filosof, H. Steihalt – jazykovědec)
- hlavní silou je národ jako duch celku
- W. Wundt napsal 10 svazkové dílo Psychologie národů
- Spencer: Principles of Psychology (popisuje mravy, ideje, rituály)
- Bastian: terénní průzkumy, otec kulturních antropologů
- Tyler: práce zaměřené na mýty, animismus, náboženství
- základ pro kulturní antropologii (Benedictová, Meadová, Cardiner)
Psychologie dítěte
- spontánně a na různých místech světa vznikají deníkové záznamy o vývoji dětí → první záznamy o dětech jsou od nepsychologů
- i Darwin napsal Dody → vývoj jeho dítěte
- dále to byli: Tiedmann (Pozorování vývoje duševních schopností dětí), Taine (práce o inteligenci), Perez (Tři první roky dítěte), Preyer (Duše dítěte), Sykorski a Clapared (o rozvoji řeči u dětí), Hall (první systematičtější výzkumy dítěte), Boldwin (Mentální rozvoj u dětí), Alfred Binet (systematické studie oligofrenních dětí, začal tvořit se Simonem vývojové normy)
- obsáhlejší práce: W. Stern - Psychologie raného dětství (teorie konvergence)
- vznikají střediska: Binet – Paříž, Bűhlerovi – Vídeň; Ženeva, Yaleská univerzita, Hamburg