Základ pro různé školy vývojové psychologie

Obsah

lze rozdělit na tři směry:
směr zaměřený na užívání různých experimentálních metod se zvířaty, práce v laboratoři, snažil se vymýtit Ψ pojmy, chtěli totiž prokázat vědeckost, Loeb (nauka o tropismech), C.T. Morgan (laboratorní výzkumy), čerpal z toho Pavlov, radikální behaviorismus (Watson, Thorndike), neobehaviorismus a Skinner, etologové (Lorenz, Tinbergen)
zasahuje do současnosti; tvrdí, že lze získat vhled do zážitkového světa zvířat, ale musí se z toho vyvozovat opatrné závěry, W. Fischer, Hediger
srovnávací psychologie přelomu století, Spalding, Whitmann, Heirot, zkoumat zvířata v přirozených podmínkách, navázali na to Harlowovi

zájem o specifika národů a kultur
vychází z německé filosofie
tento směr byl nejen filosofující, ale měl i materiální základ (snaha přerozdělit Evropu, nakládat s koloniemi)
začal vycházet časopis Psychologie národů a jazykověda (M. Lazarus – filosof, H. Steihalt – jazykovědec)
hlavní silou je národ jako duch celku
W. Wundt napsal 10 svazkové dílo Psychologie národů
Spencer: Principles of Psychology (popisuje mravy, ideje, rituály)
Bastian: terénní průzkumy, otec kulturních antropologů
Tyler: práce zaměřené na mýty, animismus, náboženství
základ pro kulturní antropologii (Benedictová, Meadová, Cardiner)

spontánně a na různých místech světa vznikají deníkové záznamy o vývoji dětí → první záznamy o dětech jsou od nepsychologů
i Darwin napsal Dody → vývoj jeho dítěte
dále to byli: Tiedmann (Pozorování vývoje duševních schopností dětí), Taine (práce o inteligenci), Perez (Tři první roky dítěte), Preyer (Duše dítěte), Sykorski a Clapared (o rozvoji řeči u dětí), Hall (první systematičtější výzkumy dítěte), Boldwin (Mentální rozvoj u dětí), Alfred Binet (systematické studie oligofrenních dětí, začal tvořit se Simonem vývojové normy)
obsáhlejší práce: W. Stern - Psychologie raného dětství (teorie konvergence)
vznikají střediska: Binet – Paříž, Bűhlerovi – Vídeň; Ženeva, Yaleská univerzita, Hamburg