Pojem e-science/e-research, cyklus komunikace vědeckých informací v digitálním prostředí: Porovnání verzí

Řádek 28: Řádek 28:
 
Pod termínem vědecké komunikace se rozumí souhrn publikovaných, prezentovaných či popularizovaných informací o vědeckých objevech. Jejím primárním cílem je tyto informace šířit a seznamovat s nimi vědce pracující ve stejném oboru, oborech příbuzných a někdy i širokou veřejnost.  
 
Pod termínem vědecké komunikace se rozumí souhrn publikovaných, prezentovaných či popularizovaných informací o vědeckých objevech. Jejím primárním cílem je tyto informace šířit a seznamovat s nimi vědce pracující ve stejném oboru, oborech příbuzných a někdy i širokou veřejnost.  
  
Systém vědecké komunikace informační cyklus musí obsahovat tyto prvky:
+
'''Systém vědecké komunikace kopíruje informační cyklus s tím, že měl by obsahovat tyto prvky:
Registration, which allows claims of precedence for a scholarly finding.  
+
* Zajistit originalitu vědeckého výsledku.
Certification, which establishes the validity of a registered scholarly claim.
+
* Zajistit validitu registrovaného výzkumu či objevu.  
Awareness, which allows actors in the scholarly system to remain aware of new claims and findings.
+
* Zajistit to, že se ostatní dozví o tom, že něco bylo objeveno, napsáno.
Archiving, which preserves the scholarly record over time. Uchování informace v case a prostoru  
+
* Uchování informace v čase a prostoru, zpřístupnění v prostoru.
Rewarding, which rewards actors for their performance in the communication system based on metrics derived from that system.
+
* Hodnocení vědeckého poznatku, metriky
  
 
==Pojem e-science/e-research==
 
==Pojem e-science/e-research==

Verze z 6. 11. 2021, 19:05

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Vědecká komunikace

Vědecká komunikace v úzším pojetí zahrnuje formální i neformální činnost související s využíváním a šířením informací prostřednictvím veřejných a soukromých kanálů. V širším pojětí zahrnuje růst vědecké informace, vztahy mezi výzkumnými oblastmi a obory, srovnání komunikačních činností mezi obory a odbornostmi, informačními potřebami a používáním jednotlivými živatelskými skupinami, a vztahy mezi formálními a neformálními aspekty komunikace. Hlavním prosředkem vědecké komunikace je přitom pulikace výsledků vědecké činnosti. [1]

Schématická ilustrace cyklu tvůrčí práce - autor Trtíková, Ilona

Na začátku je výchozí myšlenka, nápad, problém, který vědec potřebuje řešit. Další krok je seznámení s dosavadními poznatky a jejich sumarizace. Poté je nutné tyto poznatky kriticky vyhodnotit a rozhodnout o způsobu řešení a postupu prací. Teprve poté následuje samotná tvůrčí práce, která je zakončena zpracováním vědeckého výsledku do odborné publikace, dokumentů, případně jiné relevantní dokumentace. Po zveřejnění následuje zveřejnění a sdílení nových vědeckých poznatků. Vědecká komunikace je považována za základ každodenní činnosti výzkumných pracovníků.

Procter a kol. (2010) definuje na základě literatury vědeckou komunikaci jako:

  • provádění výzkumu, rozvíjení myšlenek a neformální komunikace,
  • příprava, formování a komunikace výsledných výsledků výzkumu,
  • šíření výsledných formalizovaných produktů výzkumu,
  • řízení osobních kariér a výzkumných týmů a výzkumných programů,
  • sdělování vědeckých myšlenek širším komunitám.

S ohledem na výše popsaný vědecký cyklus a vědeckou komunikaci, je možné definovat potřeby vědců, které jsou aplikovatelné na celou skupinu:

  • vyhledávat informace,
  • pracovat s vyhledanými informacemi, efektivně pracovat s výzkumnými výstupy, poznatky,
  • připravovat odborné publikace,
  • šířit výsledky výzkumu,
  • zajistit udržitelnost – znalosti týmu týkající se vědeckých dat, softwaru, metod, postupů,
  • zajistit udržitelnost a rozvoj skupiny – financování, přehled o příležitostech, propagace výzkumné činnosti.

K uspokojení výše popsaných potřeb potřebují vědci nastavit efektivní systém práce, který jim pomůže při činnostech v rámci celého vědeckého cyklu a komunikace. [2]

Vědecká komunikace vzniká vstupem vědeckých informací do komunikačního procesu. Je to logická informace získaná v procesu poznání, která adekvátně odráží jevy a zákonitosti přírody, společnosti a myšlení, byla ověřena (verifikována) vědeckými metodami a využívá se v praxi. Pod termínem vědecké komunikace se rozumí souhrn publikovaných, prezentovaných či popularizovaných informací o vědeckých objevech. Jejím primárním cílem je tyto informace šířit a seznamovat s nimi vědce pracující ve stejném oboru, oborech příbuzných a někdy i širokou veřejnost.

Systém vědecké komunikace kopíruje informační cyklus s tím, že měl by obsahovat tyto prvky:

  • Zajistit originalitu vědeckého výsledku.
  • Zajistit validitu registrovaného výzkumu či objevu.
  • Zajistit to, že se ostatní dozví o tom, že něco bylo objeveno, napsáno.
  • Uchování informace v čase a prostoru, zpřístupnění v prostoru.
  • Hodnocení vědeckého poznatku, metriky

Pojem e-science/e-research

E-science a e-research 90% všech vědeckých článků – 2 a více autorů Vědecká spolupráce – týmy, kolaborace

E-science

Termín e-science poprvé použil John Taylor, generální ředitel Úřadu Spojeného království pro vědu a technologii v roce 1999 v USA. E-science lze definovat jako výpočetně náročnou věda, která se provádí ve vysoce distribuovaném síťovém prostředí. E‐science používá obrovské datové soubory, které vyžadují gridové výpočty (grid computing). Tyto pokročilé technologie velkých infrastruktur1 jsou nazývány grid v Evropě či Collaboratories v USA. Technologie jsou vyvíjeny s cílem podpořit sdílení zdrojů mezi jednotlivci, institucemi a virtuálními organizacemi na podporu vědecké činnosti jako datová úložiště, superpočítačová centra atd. Výhodou sdílených dat v prostředí e-science je možnost ověření výsledků výzkumu, příležitost pro jinou interpretaci dat v rámci interdisciplinárního prostředí, jejich dlouhodobé uchování. [3]

Je založena především na sdílení dat, konstrukci a sdílení pracovních postup, které je uskutečňováno přes webové služby a technologie webu 2.0. Celý tento koncept tak napomáhá urychlit vývoj vědy, protože umožňuje vědcům z celého světa, nezávisle na geografické vzdálenosti, mezi sebou sdílet, užívat, přetvářet a znovu sdílet data, která byla vědci produkována.

E-research

E-research se považuje za širší koncept než e-science. Zahrnuje totiž i humanitní a sociální vědy. [3] Dochází zde ke zpracování velkého množství dat - např. jazykové korpusy. Vztahuje se k používání informačních a komunikačních technologií pro podporu stávající i nové formy vědeckého výzkumu. Stejně jako e-science zasahuje do všech vědních disciplín, včetně společenských a humanitních věd. Je založen na obrovském objemu dat a je vysoce kolaborativní. Otevírá velké možnosti výzkumníkům, mohou pracovat s velmi rozsáhlými vzorky dat.

Sociálních sítí na podporu vědecké práce

Největším motivem pro vědce a jejich fungování na sociálních sítích je citovanost. Na sociálních sítích o sobě, své práci, a hlavně svých publikovaných článcích, dají vědět veřejnosti. Což může značně zvýšit citovanost těchto publikací. Taktéž zde mohou velmi rychle dostat zpětnou vazbu na svoji práci od jiných vědců. Mohou zde nacházet vědce zaměřující se na stejnou oblast a navázat spolupráci, nebo získat data z jiných výzkumů. Zviditelní sebe a svoji práci. Možnost získání grantů a podpory na výzkumy.

Příklady sociálních sítí na podporu vědecké práce:

  • Academia.edu: založena v roce 2008. Tato síť je zaměřena na sdílení vědeckých prací. Je zde kladen důraz na propojení pracovníků v rámci institucí a v rámci institucí i jednotlivých kateder a ústavů. Cíl, který si tato společnost dává, je zrychlit světovou vědu.
  • ResearchGate: umožňuje založit odborný profil a vkládat vlastní publikace. Velmi důležitým je možnost přidělit publikaci DOI (identifikátor digitálního objektu). Tato sociální síť vznikla v roce 2008 jako odborná, volně dostupná soc. síť. Taktéž se zde zveřejňují informace o oborových konferencích. Některý obsah je volný skrze open access.
  • LinkedIn
  • ResearcherID: vědci jej využívají v rámci propojení citační databáze Web of Science. Kdy jim ResearcherID přidělí identifikační číslo, jež pomůže identifikovat články autorů právě v této databázi. Může se zde připojit i uživatel bez zveřejněných publikací na WoS.
  • ORCID.org: podporuje identifikátory autorů pro WoS i Scopus, což je pro vědce velmi důležité. Možnost zřídit si účet za jednotlivce, nebo za univerzitu (propojení přes informační systém). [4]

Odkazy

Reference

  1. Základy sociální komunikace. Masarykova univerzita [online] [cit. 2021-11-04]. Dostupné z: https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=&cad=rja&uact=8&ved=2ahUKEwihvffh1_7zAhUQs6QKHdQoCogQFnoECAcQAQ&url=https%3A%2F%2Fis.muni.cz%2Fel%2F1421%2Fjaro2016%2FVIKBA06%2Fum%2F56249944%2FVedecka_komunikace.ppt&usg=AOvVaw1-VLTMMnAGl2WG7Ngird4o.
  2. TRTÍKOVÁ, Ilona. Spolupráce vědeckých skupin pomocí informačních a komunikačních technologií: situace ve vybraných skupinách z České republiky. Praha, 2018. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.
  3. 3,0 3,1 TRTÍKOVÁ, Ilona. Sociální sítě na podporu vědecké komunikace a otevřeného sdílení informací. ITlib [online], č. 1. 2014. [cit. 2021-11-03]. Dostupné z: https://itlib.cvtisr.sk/clanky/clanek2625/.
  4. Vědci a sociální sítě. Ogmio [online] [cit. 2021-11-05]. Dostupné z: https://www.ogmio.cz/blog/vedci-a-socialni-site-21/.

Doporučená literatura

  • BERNARDOVÁ, Dana a IVANOVÁ, Kateřina. Komunikace ve vědě a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 61 s. ISBN 978-80-87240-35-9.
  • JAŠÍKOVÁ, Veronika a kol. Komunikace a prezentace vědy: kurz č. 11. Hradec Králové: Gaudeamus, 2012. 131 s. ISBN 978-80-7435-184-6.
  • BARTOŠEK, Miroslav et al. Otevřený přístup k vědeckým informacím: současný stav v České republice a ve světě. První vydání. Brno: Vysoké učení technické v Brně, nakladatelství VUTIUM, 2016. 265 stran. ISBN 978-80-214-5282-4.
  • Burton, Orville; Appleford, Simon (2009-01-01). "Cyberinfrastructure for the Humanities, Arts, and Social Sciences". EDUCAUSE Center for Applied Research - Research Bulletin. 2009 (1).
  • Gupta, Shivam; Müller-Birn, Claudia (2018-08-06). "A study of e-Research and its relation with research data life cycle: a literature perspective". Benchmarking: An International Journal. 25 (6): 1656–1680. doi:10.1108/bij-02-2017-0030. ISSN 1463-5771.

Související články

Klíčová slova

e-science, e-research, vědecká komunikace, informace, cyklus komunikace vědeckých informací