Pojem e-science/e-research, cyklus komunikace vědeckých informací v digitálním prostředí

Vědecká komunikace

Vědecká komunikace v užším pojetí zahrnuje formální i neformální činnost související s využíváním a šířením informací prostřednictvím veřejných a soukromých kanálů. V širším pojetí zahrnuje růst vědecké informace a vztahy mezi výzkumnými oblastmi a obory. Dále také zahrnuje srovnání komunikačních činností mezi obory a odbornostmi a vztahy mezi formálními a neformálními aspekty komunikace. Hlavním prostředkem vědecké komunikace je přitom publikace výsledků vědecké činnosti. Definice vědecké informace je dle KTD druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace, která byla ověřena, verifikována, popřípadě falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat například scientometrickými metodami. Vědecká komunikace vzniká vstupem vědeckých informací do komunikačního procesu. Je to logická informace získaná v procesu poznání, která adekvátně odráží jevy a zákonitosti přírody, společnosti a myšlení. Pod tímto termínem rozumíme souhrn publikovaných, prezentovaných či popularizovaných informací o vědeckých objevech. Jejím primárním cílem je tyto informace šířit a seznamovat s nimi vědce pracující ve stejném oboru, oborech příbuzných a někdy i širokou veřejnost.

Schématická ilustrace cyklu tvůrčí práce - autor Trtíková, Ilona

Vědeckou komunikaci například řeší v disertační práci (Spolupráce vědeckých skupin pomocí informačních a komunikačních technologií: situace ve vybraných skupinách z České republiky) Trtíková Ilona. Ve své práci se Trtíková zmiňuje o tom, že na začátku cyklu vědecké komunikace je výchozí myšlenka, nápad či problém, který vědec potřebuje řešit. Dále následuje seznámení se s dosavadními poznatky a jejich sumarizace. Poté je nutné tyto poznatky kriticky vyhodnotit a rozhodnout o způsobu řešení a postupu prací. Až poté následuje samotná tvůrčí práce, která je zakončena zpracováním vědeckého výsledku do odborné publikace, dokumentů, případně jiné relevantní dokumentace. Poté následuje zveřejnění a sdílení nových vědeckých poznatků. Vědecká komunikace je považována za základ každodenní činnosti výzkumných pracovníků.

Vědeckou komunikaci můžeme tedy definovat jako:

• provádění výzkumu, rozvíjení myšlenek a neformální komunikace,
• příprava, formování a komunikace výsledných výsledků výzkumu,
• šíření výsledných formalizovaných produktů výzkumu,
• řízení osobních kariér a výzkumných týmů a výzkumných programů,
• sdělování vědeckých myšlenek širším komunitám.

S ohledem na výše popsaný vědecký cyklus a vědeckou komunikaci, je pak možné definovat potřeby vědců, které jsou aplikovatelné na celou skupinu. Jedná se o:

• vyhledávání informací;
• práci s vyhledanými informacemi, potřebu efektivně pracovat s výzkumnými výstupy, poznatky;
• přípravu odborné publikace;
• šíření výsledků výzkumu;
• zajištění udržitelnosti – znalosti týmu týkající se vědeckých dat, softwaru, metod, postupů;
• zajištění udržitelnosti a rozvoj skupiny – financování, přehled o příležitostech, propagace výzkumné činnosti.

K uspokojení výše popsaných potřeb potřebují vědci nastavit efektivní systém práce, který jim pomůže při činnostech v rámci celého vědeckého cyklu a komunikace.

Systém vědecké komunikace kopíruje informační cyklus a měl by obsahovat tyto prvky:

• Zajistit originalitu vědeckého výsledku.
• Zajistit validitu registrovaného výzkumu či objevu.
• Zajistit to, že se ostatní dozví o tom, že něco bylo objeveno, napsáno.
• Uchování informace v čase a prostoru, zpřístupnění v prostoru.
• Hodnocení vědeckého poznatku, metriky

Pojem e-science/e-research

E-science

Termín e-science poprvé použil John Taylor, generální ředitel Úřadu Spojeného království pro vědu a technologii v roce 1999 v USA. E-science lze definovat jako výpočetně náročnou vědu, která se provádí ve vysoce distribuovaném síťovém prostředí. E-science je založena především na sdílení dat a konstrukci a sdílení pracovních postu. Používá obrovské datové soubory, které vyžadují gridové výpočty (grid computing). Tyto pokročilé technologie velkých infrastruktur jsou nazývány grid v Evropě či Collaboratories v USA. Technologie jsou vyvíjeny s cílem podpořit sdílení zdrojů mezi jednotlivci, institucemi a virtuálními organizacemi na podporu vědecké činnosti. Výhodou sdílených dat v prostředí e-science je možnost ověření výsledků výzkumu, příležitost pro jinou interpretaci dat v rámci interdisciplinárního prostředí a také jejich dlouhodobé uchování. Je uskutečňována přes webové služby a technologie webu 2.0. Celý tento koncept tak napomáhá urychlit vývoj vědy, protože umožňuje vědcům z celého světa, nezávisle na geografické vzdálenosti, mezi sebou sdílet, užívat, přetvářet a znovu sdílet data, která byla vědci produkována.

E-research

E-research se považuje za širší koncept než e-science. Zahrnuje totiž i humanitní a sociální vědy. Dochází zde ke zpracování velkého množství dat - např. jazykových korpusů. Vztahuje se k používání informačních a komunikačních technologií pro podporu stávající i nové formy vědeckého výzkumu. Je založen na obrovském objemu dat a je vysoce kolaborativní. Otevírá velké možnosti výzkumníkům, kteří tak mohou pracovat s velmi rozsáhlými vzorky dat.

Sociální sítě na podporu vědecké práce

Největší motivací pro vědce a jejich fungování na sociálních sítích je citovanost. Na sociálních sítích tak o sobě, své práci, a hlavně svých publikovaných článcích, mohou dát vědět veřejnosti. To může následně značně zvýšit citovanost jejich publikací. Taktéž zde mohou velmi rychle dostat zpětnou vazbu na svoji práci od jiných vědců. Mohou zde nacházet vědce zaměřující se na stejnou oblast a navázat tak spolupráci, nebo získat data z jiných výzkumů. Zviditelní sebe a svoji práci. Mimo jiné tak mají i možnost získání grantů a podpory na výzkumy.

Příklady sociálních sítí na podporu vědecké práce:

• Academia.edu: založena v roce 2008. Tato síť je zaměřena na sdílení vědeckých prací. Je zde kladen důraz na propojení pracovníků v rámci institucí i jednotlivých kateder a ústavů. Cíl, který si tato společnost dává, je zrychlit světovou vědu. Umožňuje tak nahrávat a sdílet odborné práce, či sledovat jejich dosah.
• ResearchGate: umožňuje založit odborný profil a vkládat vlastní publikace. Velmi důležitá je zde možnost přidělit publikaci DOI (identifikátor digitálního objektu). Tato sociální síť vznikla v roce 2008 jako odborná, volně dostupná sociální síť. Taktéž se zde zveřejňují informace o oborových konferencích. Některý obsah má otevřený přístup (open access). Nabízí vytvoření osobního profilu či členství v zájmových skupinách.
• ResearcherID: vědci jej využívají v rámci propojení citační databáze Web of Science, kdy jim ResearcherID přidělí identifikační číslo, jež pomůže identifikovat články autorů právě v této databázi. Může se zde připojit i uživatel bez zveřejněných publikací na WoS. Spuštěna byla v roce 2008.
• ORCID.org: celým názvem Open Research and Contributor ID, podporuje identifikátory autorů pro WoS i Scopus, což je pro vědce velmi důležité. Nabízí také možnost zřídit si účet za jednotlivce, nebo za univerzitu (propojení přes informační systém). ORCID má poskytovat trvalou identitu autorů, podobnou té, která byla vytvořena pro subjekty v digitálních sítích – identifikátory digitálních objektů (DOI).

Odkazy

Doporučená literatura

• BERNARDOVÁ, Dana a IVANOVÁ, Kateřina. Komunikace ve vědě a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 61 s. ISBN 978-80-87240-35-9.
• JAŠÍKOVÁ, Veronika a kol. Komunikace a prezentace vědy: kurz č. 11. Hradec Králové: Gaudeamus, 2012. 131 s. ISBN 978-80-7435-184-6.
• BARTOŠEK, Miroslav et al. Otevřený přístup k vědeckým informacím: současný stav v České republice a ve světě. První vydání. Brno: Vysoké učení technické v Brně, nakladatelství VUTIUM, 2016. 265 stran. ISBN 978-80-214-5282-4.
• Burton, Orville; Appleford, Simon (2009-01-01). "Cyberinfrastructure for the Humanities, Arts, and Social Sciences". EDUCAUSE Center for Applied Research - Research Bulletin. 2009 (1).
• Gupta, Shivam; Müller-Birn, Claudia (2018-08-06). "A study of e-Research and its relation with research data life cycle: a literature perspective". Benchmarking: An International Journal. 25 (6): 1656–1680. doi:10.1108/bij-02-2017-0030. ISSN 1463-5771.

Související články

• Diane H. Sonnenwald
• Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace
• Zelená cesta Open Access
• Popište, co je věda a výzkum, uveďte druhy výzkumu, rozeberte vědeckou komunikaci, její vlastnosti a vzory
• Popularizace vědy
• Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH

Klíčová slova

e-science, e-research, vědecká komunikace, informace, cyklus komunikace vědeckých informací