Informační průmysl: Porovnání verzí

Řádek 34: Řádek 34:
  
 
* společensko informační proces lze vnímat jako systém, kde jsou na vstupu tvůrcem generovány informace a formulovány informační potřeby a na výstupu jsou uživateli zpřístupňovány relevantní informace. V rámci takového systému spolu vzájemně obchodují nakladatelé publikací, producenti informačních databází, prodejci, knihovnická servisní centra, databázová centra či informační konzultační firmy <ref> Vlasák,R.Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999, 341 s. ISBN 80-718-4840-9.</ref>
 
* společensko informační proces lze vnímat jako systém, kde jsou na vstupu tvůrcem generovány informace a formulovány informační potřeby a na výstupu jsou uživateli zpřístupňovány relevantní informace. V rámci takového systému spolu vzájemně obchodují nakladatelé publikací, producenti informačních databází, prodejci, knihovnická servisní centra, databázová centra či informační konzultační firmy <ref> Vlasák,R.Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999, 341 s. ISBN 80-718-4840-9.</ref>
−
== Reference ==
+
== Zdroje ==
 +
=== Reference ===
 
<references />
 
<references />
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]

Verze z 23. 10. 2014, 10:13

Definice

V databázi TDKIV (Vlasák, 2001) je informační průmysl definován jako oblast národního hospodářství, která je tvořena činnostmi a institucemi, které se zabývají procesy shromažďování, zpracování, komunikace informací a také provozem informačních systémů a poskytováním informačních služeb.[1]

Informační průmysl je také označován jako oblast, která zahrnuje vydavatelský průmysl, databázový průmysl, knihovny, univerzity a také některé prvky technologického průmyslu.[2]

Architektura informačního průmyslu

  1. producenti a tvůrci informací a informačních systémů
  2. zprostředkovatelé a poskytovatelé informačních systémů
  3. uživatelé informací a informačních systémů


1. Producenti a tvůrci informací a informačních systémů jsou subjekty, kteří jsou původci samotného obsahu databází. Například producentem databáze INSPEC je Institution of Engineering and Technology. V praxi se ovšem také stává, že producent je současně i zprostředkovatelem databáze. INSPEC je přístupný v rámci rozhraní INSPEC Direct, ale také v mnoha databázových centrech (STN International, OVID, Dialog a další).

2. Zprostředkovatelé a poskytovatelé informačních systémů jsou zejména databázová centra, která zprostředkovávají přístup k mnoha světovým databázím. V současné době je velmi častý model, kdy producent sám zprostředkovává přístup do své databáze přes nějaké své rozhraní, ale současně je jeho databáze přístupná i skrz další databázová centra (např. databáze ERIC). Dalšími zprostředkovateli mohou být knihovny (Národní knihovna ČR), úřady (Úřad průmyslového vlastnictví) či informační konzultační firmy. u nichž se jedná o tzv. informační brokering tedy poskytování specializovaných informačních služeb za úplatu. V České republice se informačním brokeringem zabývá zejména firma Albertina Icome a Medistyl.

3. Uživatelé informace a informačních systémů. Za uživatele je považován člověk, který komunikuje s informačním systém (např. informační specialista), ale současně to může být také člověk, který užívá získané informace např. vědec [3]

Informační proces

  • Informační proces se promítá ve fungování informačního průmyslu. Schéma informačního procesu je následující.
TVORBA ZPRACOVÁNÍ UKLÁDÁNÍ VYHLEDÁVÁNÍ DISTRIBUCE/ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ INFORMACÍ
  • v současné době se tento společensko informační proces odehrává zejména v online prostředí, které je tvořeno soudobou světovou telekomunikační infrastrukturou, tedy v tzv. kyberprostoru. V kyberprostoru v současnosti pracují v podstatě všechny instituce, které se informačního procesu účastní.
  • společensko informační proces lze vnímat jako systém, kde jsou na vstupu tvůrcem generovány informace a formulovány informační potřeby a na výstupu jsou uživateli zpřístupňovány relevantní informace. V rámci takového systému spolu vzájemně obchodují nakladatelé publikací, producenti informačních databází, prodejci, knihovnická servisní centra, databázová centra či informační konzultační firmy [4]

Zdroje

Reference

  1. ↑ Vlasák, R., 2001. Informační průmysl. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2003- [cit. 2014-05-29]. Systém. č.: 000000509. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000509&local_base=KTD.
  2. ↑ Elliott, A. (R)Evolution in the Information Industry: What the Information Industry Can Learn from the Music Industry. In:Proceedings of the Charleston Library Conference. 2009. vyd., 2012-08-15. DOI: 10.5703/1288284314791.http://docs.lib.purdue.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1074&context=charleston
  3. ↑ Papík, R. 2009. Rešeršní činnost [online]. 37 s. [cit. 2014-05-29]. Práce určena pro projekt Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu Reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/07.0284.http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1129.
  4. ↑ Vlasák,R.Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999, 341 s. ISBN 80-718-4840-9.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informační_průmysl&oldid=7094“